Spolková vláda SPD, Zelených a Svobodných schválila v pořadí již třetí záchranný balíček, který má pomoci německému hospodářství vypořádat se s následky rostoucích cen energií a rekordní inflací. Jenže z odsouhlasených 65 miliard eur nepůjde ani cent do zdravotnictví. To se nelíbí nejrůznějším zdravotnickým organizacím v Německu, za což kabinet Olafa Scholze podrobují nesmlouvavé kritice, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
„Na nemocnice se nedostalo ani ve třetím záchranném balíčku spolkové vlády,“ postěžoval si deníku Deutsches Ärzteblatt prezident Německé nemocniční asociace (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) Gerald Gaß. Přitom právě nemocnice patří podle něho mezi nejohroženější část německého zdravotnického systému, a to kvůli rostoucím cenám energií.
Německá nemocniční společnost propočítala na základě aktuálních cen zemního plynu a elektřiny, jaké dodatečné náklady na energie by musely německé nemocnice v příštím roce vynaložit. A dospěla k částce čtyři miliardy eur (asi 100 miliard korun). O tolik více by německé nemocnice zaplatily navíc oproti roku 2021.
Nemůžeme náklady jednoduše přenést a pacienty
Nemocnice jsou podle Gaße ve zcela odlišné, a mnohem horší pozici než firmy, které rovněž zdražujícím energiím čelí. Nemocnice totiž nemohou dodatečné náklady jednoduše přenést na pacienty, jako mohou výrobci zboží náklady částečně přenést v cenách svých výrobků. „Jde o exogenní šok, jehož dopady už nemocnice samy vlastními silami nezvládají,“ upozornil. A nejde jen o nemocnice. „V dramatické situaci je celý zdravotnický sektor,“ dodal Gerald Gaß.
Toho si je vědom například také bavorský ministr zdravotnictví Klaus Hletschek (CSU). Vyzval spolkovou vládu, aby nemocnicím s ohledem na raketově rostoucí náklady na energie poskytla rychlou finanční pomoc.
„Spolková vláda by již neměla zůstat nečinná, jinak by se řada klinik ocitla v těžké ekonomické nerovnováze, která by ohrožovala jejich samotnou existenci,“ řekl ministr zdravotnictví bavorské vlády. Podle něj je zkrátka nepřijatelné, aby spolková vláda ponechala nemocnice svému osudu.
Bavorský ministr zdravotnictví bije na poplach
Klaus Holetschek rovněž upozornil, že vůči německým nemocnicím ze strany spolkové vlády zbyl dluh v souvislosti s pandemií koronaviru. Nehledě na to, že kliniky již několik let čelí personální nouzi, a tak musí často přeplácet zdravotníky, aby neodešli jinam. „To v kombinaci s rostoucími cenami energií ohrožuje likviditu nemocnic,“ dodal Holetschek.
Redakce deníku Deutsches Ärzteblatt informovala, že vznesla otázky týkající se řešení finanční nerovnováhy nejen německých nemocnic Spolkovému ministerstvu zdravotnictví, dosud ale zůstaly bez odpovědí. Ministerstvo prý ani nereagovalo na dotaz, zda spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) finanční injekci nemocnicím poskytne. A nejen jim, ale také například ordinacím praktických lékařů.
Dvě z pěti nemocnic jsou v kritické likviditní situaci
Německá nemocniční společnost přitom drží v ruce pádné argumenty, na základě kterých by se mohla mimořádné pomoci od spolkové vlády domoci. DKG si nechala provést průzkum Německým nemocničním institutem k dopadům rostoucích nákladů mezi německými nemocnicemi, jehož se zúčastnilo 274 klinik. Celých 96 procent z nich uvedlo, že nejsou schopny trvale financovat současné navýšení nákladů ze svých pravidelných výnosů.
39 procent nemocnic (tedy dvě z pěti) vyhodnotilo svou současnou likviditní situaci jako kritickou, 50 procent jako dostatečnou a 11 procent jako dobrou. U nemocnic s více než 600 lůžky je situace ještě horší. 46 procent z nich zhodnotilo svou likviditu jako kritickou. Pouze pět procent (tedy jen každá dvacátá nemocnice) ji označilo za dobrou.
87 procent nemocnic také odpovědělo „ne“ na otázku, zda si v posledních dvou letech dokázaly vytvořit rezervy, aby byly schopny trvale financovat současné navýšení nákladů.
Petr Musil
