Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek (CSU) požaduje změny v navrhovaném zákoně o finanční stabilizaci zákonného zdravotního pojištění. Ke kritice plánu spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) si připojili také zástupci nejrůznějších asociací, komor či odborných spolků zdravotnického sektoru, uvedl odborný deník Ärzte Zeitung.
V bavorském Mnichově se začátkem týdne uskutečnila diskuse představitelů zájmových skupin, svazů, komor a dalších organizací z oblasti zdravotnictví, které se rovněž zúčastnil bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek. Debata se týkala připravovaného zákona o finanční stabilizaci zákonného zdravotního pojištění z dílny Spolkového ministerstva zdravotnictví.
Cílem normy, kterou předložil šéf zdravotnického rezortu Karl Lauterbach, je nalezení potřebných úspor, které by vedly ke konsolidaci zdravotnického systému v Německu. Ten totiž trpí chronickými schodky, které se navíc v důsledku pandemie koronaviru prohlubují. Špatnou finanční situaci systému ještě vyostřilo rapidní zdražení energií, což přináší další požadavky na navýšení zdravotnického rozpočtu, a to zejména ze strany nemocnic.
Spolehlivé podmínky pro lékaře? Spíše nahodilé změny
„Se stabilním financováním stojí a padá zdravotnický systém. Na pořadu dne musí být jeho stabilizace, nikoli destabilizace,“ prohlásil během diskuse Klaus Holetschek. Bavorskému ministrovi zdravotnictví na navrhovaném plánu úspor zřejmě nejvíce vadí návrh na zrušení takzvaného pacientského předpisu.
Na jeho základě totiž by praktičtí lékaři byli odměňováni zvláštním rozpočtem v případech, kdy ošetřují své pacienty poprvé nebo poprvé po více než dvou letech. Karl Lauterbach si od škrtnutí pacientského předpisu slibuje úsporu kolem 400 milionů eur ročně. „Nový pacientský předpis se musí dodržovat,“ zdůraznil Holetschek.
K Holetschkově kritice se během mnichovské diskuse připojil také Andreas Gassen, předseda představenstva Asociace zdravotních pojišťoven. „Zapotřebí jsou bezpečné a spolehlivé rámcové podmínky pro lékaře, nikoli svévolné nahodilé návrhy,“ řekl. Podle Gassena je Lauterbachův návrh na úspory ve zdravotnictví spíše snahou narychlo ucpat díry, namísto toho, aby se hledalo systémové dlouhodobé řešení finanční nerovnováhy.
Neprofesionálně upletený zákon
Před zrušením pacientského předpisu varoval rovněž Klaus Reinhardt, prezident Spolkové lékařské komory. „Dnes plánované zrušení nového pacientského předpisu sice ušetří 400 milionů eur, ale ve skutečnosti se nakonec chybějící částka projeví jako ztráta péče o pacienty,“ řekl. Podle prezidenta bavorské pobočky lékařské komory Geralda Quitterera si chybějící peníze budou chtít lékaři vynahradit. Což nepůjde jinak než omezením péče. Quitterer v této souvislosti hovořil o „neprofesionálně upleteném zákoně o úsporách ve zdravotnictví“.
Diskutující podle deníku Ärzte Zeitung hovořili také o „frontálním útoku na stomatologickou péči“ nebo o ohrožení Německa coby farmaceutické lokality a také o ohrožení bezpečného zásobování léky v blízkosti domova.
Zazněly také obavy z omezení nemocniční péče. „Snížení počtu pracovních míst v nemocnicích o 20 tisíc v podpůrné lůžkové péči by dramaticky zhoršilo nedostatek kvalifikovaných pracovníků na všech pozicích na německých klinikách,“ řekl Roland Engehausen, šéf bavorské pobočky Německé nemocniční společnosti.
Mimořádná dotace o omezení peněz pojišťovnám
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach představil svůj plán úspor již v červenci. Dotkne prakticky všech, a proto se nesetkává s vřelým přijetím ani mezi praktickými lékaři, ani mezi lékárnami nebo zdravotními pojišťovnami.
Lauterbachův plán reaguje především na to, že se v posledních letech výrazně zrychlilo tempo růstu nákladů na zdravotní péči. A to nejen v důsledku inflace, která se dostala na nejvyšší úrovně za několik posledních dekád.
Zákon počítá s tím, že spolková vláda poskytne systému zdravotního pojištění v roce 2023 dotaci ve výši dvou miliard eur a navíc také jednu miliardu jako půjčku. Stát se chystá sáhnout i na rezervy zdravotních pojišťoven, které budou sníženy na zákonné minimum. Zbývající prostředky tak poputují do systému zdravotního pojištění, z něhož je zdravotní péče financována.
Kromě toho stát zdravotním pojišťovnám omezí navýšení správních nákladů pro příští rok jen na tři procenta. Přebytečné peníze, které se tímto způsobem ušetří na provozu zdravotních pojišťoven, budou opět převedeny do fondů zdravotního pojištění.
Cenové moratorium na léky
Úspory se dotknou také provozu nemocnic. Ty by měly od roku 2024 možnost zohlednit náklady na ošetřovatelský personál pouze v případě, že tento bude nasazen v přímé péči o pacienty na odděleních s lůžkovou péčí. Z fondů zákonného zdravotního pojištění by tedy neměly být hrazeny náklady na ošetřovatelský personál v následné či dlouhodobé péči. V úsporách se počítá také s již zmíněným zrušením pacientského předpisu.
Zákon o finanční stabilizaci systému německého zákonného pojištění počítá také se stabilizací výdajů na léky. Zvýší se proto cenové moratorium z dosavadních 1,77 na rovná dvě eura, a prodlouží se o dva roky. Cenové moratorium je regulační nástroj, který vstoupil v platnost 1. srpna 2010, a říká, že zdravotní pojišťovny a další nositelé nákladů na léky mají nárok na snížení ceny léků ve výši, o kterou výrobce navýší prodejní cenu léku nad cenovou hladinu z 1. srpna 2009.
Pevně stanovená částka (dvě eura) znamená, že tuto částku zdravotní pojišťovny odečtou z úhrady ceny léků na předpis. Podle Lauterbachova úřadu se má díky tomuto opatření ušetřit asi 170 milionů eur ročně.
Další desítky až stovky milionů eur mají ušetřit jiná opatření, která se dotknou úhrad léků pro léčbu vzácných onemocnění či léčivých přípravků s novými účinnými látkami, a brzdit má také růst plateb za poskytování péče zubními lékaři.
Petr Musil
