Slovenské zdravotnictví by mohlo do roku 2030 ušetřit téměř půl miliardy eur. Podmínkou je zavedení různých opatření ve zdravotnictví, která společně našli experti ministerstva financí a Institutu zdravotních analýz. Mimo jiné by tam mělo patřit i zavedení klasifikačního systému DRG či srovnání cen zdravotních výkonů. Soukromé pojišťovny s tím však nesouhlasí a varují před plýtváním. Zdravotnický analytik zase upozorňuje, že lepší financování nemocnic spíše vyžaduje více peněz, ne jen lepší účtování.
Zdravotnická zařízení na Slovensku jsou v současnosti placena takzvaným prospektivním rozpočtem prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Každá nemocnice obdrží částku na měsíc, bez ohledu na to, kolik a jakých pacientů ošetřují. Resort zdravotnictví se podle svých slov snaží zajistit pro nemocnice platby od zdravotních pojišťoven tak, aby měla zdravotnická zařízení pokryté veškeré náklady související s adekvátně poskytnutou zdravotní péčí.
Zlepšit financování nemocnic a ušetřit peníze ve zdravotnictví by měl také systém DRG. V současnosti proto resort zdravotnictví sbírá relevantní data od poskytovatelů, která dosud nebyla jednotná. „Z tohoto důvodu je naší prioritou dopracovat a nastavit metodiku kontroly medicínských a ekonomických dat, samotné očištění dat a výpočet relativních vah, které jsou základní podmínkou spravedlivého DRG systému,“ napsal Zdravotnickému deníku tiskový obor resortu zdravotnictví.
Ekonomická (ne)soběstačnost státních nemocnic
Klasifikační systém DRG má sloužit k výpočtu finanční náročnosti léčby pacienta. Umožňuje tedy zařadit léčbu pacienta podle demografických, diagnostických a terapeutických charakteristik. To v praxi znamená, že v tomto systému je výše úhrady závislá na diagnóze, nikoli na počtu pacientů. Ministerstvo zdravotnictví si od něj slibuje lepší přehled v nákladech jednotlivých nemocnic, zjištění, kde se případně plýtvá a kde jsou rezervy.
Odborník na zdravotnictví a analytik Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS) Martin Vlachynský ale upozorňuje, že většina státních nemocnic je ekonomicky nesvéprávná. „Jsou zcela závislé na rozhodnutí ministerstva, zejména pokud se bavíme o investicích a zakázkách. Zároveň většina, čest výjimkám, má velmi nestabilní management, který se mění vždy s příchodem nového ministra,“ říká pro Zdravotnický deník Vlachynský.
Jak dodal, že současný stav státních nemocnic je do jisté míry způsoben tím, že po odchodu ministra Rudolfa Zajíce nebyla dokončena jejich transformace. „Na číslech vidíme, že lépe fungují nejen soukromé nemocnice, ale i ty státní nemocnice, které byly transformovány na akciové společnosti,“ tvrdí analytik.
DRG je jen účetní změna, tvrdí analytik
Resort tvrdí, že po zavedení DRG bude moci okamžitě přijmout nezbytná opatření. „DRG systém pomůže v nastolení větší spravedlnosti a efektivity ve financování zdravotnictví a v identifikaci případných pochybení. Ministerstvo zdravotnictví tak od loňského roku intenzivně pracuje na tom, aby byl DRG systém, včetně slovenských relativních vah, plně funkční od 1. ledna 2024,“ vysvětlilo tiskové oddělení ministerstva. Analytik z INESS ale tvrdí, že DRG systém je v principu jen účetní změna, která nevyrobí nové zdroje, jen změní způsob jejich přerozdělení. „Nové zdroje, provozní zdroje musí do zdravotnictví přijít z rozpočtu. Vzhledem k situaci veřejných financí jsem zvědavý, kde se najdou,“ řekl Vlachynský. Podle jeho slov příjmy nemocnic, bez započtení nárůstu cen energií, v současnosti jako tak stačí na financování provozu, ale nestačí na kapitálové investice. Nemocnicím by podle Vlachynského pomohla odluka od státu a zajištění startovacího kapitálu. „Aby nemocnice dokázaly fungovat tak, jako kterýkoli jiný podnik v ekonomice s moderním řízením financí a investic,“ vysvětlil odborník na zdravotnictví.
Sjednocení cen zdravotních výkonů
Resort zdravotnictví chce šetřit i prostřednictvím srovnání cen zdravotních výkonů mezi zdravotními pojišťovnami. Mluvčí státem vlastněné Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP) Ivana Štefúnová tvrdí, že tento způsob patří mezi komplikovanější postupy a může mít značný finanční dopad na zdravotní pojišťovny. „Nastavení pravidel tohoto sjednocování vyžaduje soulad všech dotčených stran,“ řekla pro Zdravotnický deník.
Státní zdravotní pojišťovna ale v tomto úmyslu vidí pozitiva pro poskytovatele zdravotní péče, kterým by se podle pojišťovny zjednodušila administrativa při vykazování zdravotní péče do jednotlivých pojišťoven. „Zároveň by to mohlo přinést benefity i pro pacienta, protože lékař by mohl díky tomu více času věnovat poskytování zdravotní péče pacientům,“ tvrdí Štefúnová.
Soukromé pojišťovny ale se srovnáním cen za výkony nesouhlasí. „Stát chce převzít výlučnou kompetenci nákupu zdravotní péče od zdravotních pojišťoven. Navíc jsme přesvědčeni, že to nepřinese úspory, ale přesný opak, plýtvání,“ řekl pro Zdravotnický deník mluvčí pojišťovny Dôvera Matej Štepiansky. S tvrzením, že srovnání cen zdravotních výkonů úspory nepřinese, se shoduje také s pojišťovnou Union.
Miroslav Homola
