Nemocnice, které vyjdou z hodnocení ministerstva zdravotnictví jako efektivní a neplýtvající zdroji, mohou dosáhnout na podstatně vyšší navýšení podle úhradové vyhlášky, než je obecně zmiňovaných osm procent, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví. A popsal, jak některé nemocnice, jejichž efektivitu a hospodárnost si chtěl ověřit, osobně navštívil. Prozradil také, že by se o některá data o fungování přímo řízených nemocnic rád podělil s pacienty.
Během panelových diskusí na summitu Ekonomika zdravotnictví, který pořádal Zdravotnický deník, se otevřelo i téma srovnání jednotlivých nemocnic podle dat, kterými ministerstvo zdravotnictví disponuje. Relevantní srovnání nemocnic podle ministra Vlastimila Válka dnes už probíhá. „Podle úhradové vyhlášky půjdou peníze za pacienty. Kvalitu jsme definovali. A ti, kteří zdravotní péči dělají kvalitně a levně, vydělají. Ti, co to dělají draho a nekvalitně, prodělají. Vycházíme z dat, které sbírá profesor Dušek (Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky – pozn. red.) a máme data propojena i s registry pojišťoven,“ zmínil Válek.
A vysvětlil, proč také některé nemocnice osobně navštívil: „Předtím než jsme připravili úhradovou vyhlášku – proto nám to tak trvalo – jsem si nechal obodovat každou nemocnici v České republice, bez ohledu na zřizovatele. A pak jsem si vybral 26 z těch nemocnic, kde se mi zdálo, že moje osobní zkušenost s tou nemocnicí neodpovídá tomu, jak její kalkulace vychází,“ řekl ministr a uvedl příklad hodonínské nemocnice, u níž měl pocit, že je v ní péče lepší, než vycházelo v kalkulaci. U jiné nemocnice, kterou ovšem nejmenoval, měl zase pocit, že je podstatně horší, než jak o ní vypovídala data.
Některé nemocnice dosáhnou až na 16 procent
Ministr Válek uvedl i konkrétní příklad jedné ze svých osobních návštěv v prověřovaných nemocnicích, a to z Nymburku: „Nymburská nemocnice z kalkulace vyšla jako podstatně lepší, ale byl jsem upozorňován na to, že je to špatná nemocnice se špatnou péčí. Tak jsem si tam zajel a zjistil jsem, že je to dobrá nemocnice s velmi dobrou péčí, s obrovskou podporou města, s velmi dobře nastaveným rozvojem, velmi vizionářskou manažerkou, která myslí i na takové klíčové detaily jako je kvalitní strava pacientů, takže najala kuchaře z michelinské restaurace a opravdu tam vaří neskutečně kvalitně. Tím jsem si potvrdil, že to, co vychází z dat, koresponduje s realitou.“
V úhradové vyhlášce podle ministra sice bude oněch často zmiňovaných osm procent růstu úhrad, ale „některé nemocnice dosáhnou až na dvanáct procent, jen to zatím nevědí. A budou nemocnice, které když se budou hodně snažit, dosáhnou na procent šestnáct,“ uvedl ministr. „Chci v tomto pokračovat a v příštím roce srovnat ty největší rozdíly,“ ubezpečil Válek. A zmínil i příklad toho, jak ministerstvo využívá data: U jedné konkrétní onkologické diagnózy, která je léčena pouze v centrech, je celorepublikový průměr ceny léčby kolem 600 tisíc korun na pacienta. „Některá centra jsou přitom s cenou na pouhých 400 tisících a v jednom konkrétním centru jsou na 1,4 milionu na pacienta. Takže jsou dvě možnosti. Buď to ta centra, která to dělají za 400 tisíc, neposkytují dobrou péči, nebo ta, které to dělá za 1,4 milionu takzvaně daňově optimalizuje, kulantně řečeno. A já nechci rozhodnout, jestli je správných 400 tisíc, nebo 1,4 milionu. Ale pozval jsem si příslušné společnosti, chci od nich jednoznačně definovaný standard, podle toho upravíme DRG a v příštím roce bude i tato diagnóza hrazena všem stejným způsobem,“ řekl Válek.
„Tímhle způsobem reálně využíváme data k tomu, aby peníze šly za pacientem do té nemocnice, kde nabízí standard dostatečně kvalitní péče, což budeme pravidelně kontrolovat my, pojišťovny a odborné společnosti,“ uzavřel Válek.
Pacient má vědět, jaká se mu nabízí péče
Ministr také prozradil, že v příštím roce chce ministerstvo zdravotnictví využít výše uvedená data v některých segmentech i k přípravě takzvané ministerské certifikace pro přímo řízené nemocnice, a díky nim nabídnout pacientům hodnocení služeb těchto nemocnic. „Pacient má vědět, jaká se mu nabízí péče, jaké jsou tam standardy, jestli je personál hodný, jak se tam jí a jestli nečeká dlouho ve frontě. Tím pro pacienta končí možnosti posoudit kvalitu zdravotní péče,“ vysvětlil Válek.
Rozdíly v hospodaření nemocnic jsou dnes podle ministra značné. Stav některých z nich hodnotil slovy: „Některé nemocnice jsou v naprosto zoufalém stavu. A já si troufnu říct, že je to z velké části vina jejich managementu. Jiné nemocnice jsou ale ve velmi dobré kondici a existují nemocnice, které dlouhodobě programově hospodaří a mají peníze na investice. A investují naprosto strategicky a programově,“ řekl ministr Válek a jako příklad zmínil Fakultní nemocnici Olomouc. Problémem podle Válka je, že si mnozí ředitelé nemocnic zvykli na to, že „mají své strýce, kteří se za ně přimluví a peníze pak nějak dostanou. A teď jsou trochu v šoku, že strýcové nejsou a já jim nepomůžu, pokud nebudou dobře hospodařit.“ Zavedení nových postupů a systému DRG a spravedlivější kalkulace investic podle ministra zvýhodní dobře hospodařící nemocnice. „A pro ty, které hospodaří špatně, to může znamenat, že budou muset hledat mezi zřizovateli své strýce a bez velkých dotací nepřežijí. Uvědomuju si politické riziko, ale pokud chceme podpořit především kvalitu a myslet na pacienta, tak jiná cesta není,“ dodal.
Ministr Válek zároveň uvedl, co musí nemocnice splňovat, aby byla dotačně podpořena. „Musí dodržovat standardy doporučené odbornou společností, musí dodržovat kvalitu, musí mít dobré hodnocení pacientů a musí umět dobře hospodařit s finančními prostředky. Nic víc. Týká se to soukromých, městských i krajských nemocnic, je úplně jedno, o nemocnici jakého typu jde.“
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří hlavním odborným partnerům – společnostem Roche a ORCZ a generálním partnerům Takeda, MSD, Novartis, Zentiva, Alk, Satum, ČPP a Kooperativa.
