Užíváte často léky proti pálení žáhy? Možná si zaděláváte na infarkt
Užívání léků proti pálení žáhy a bolestem žaludku je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku srdečního infarktu. Vědci zatím nevědí, zda jde o souvislost příčinnou, ale výsledky rozsáhlé analýzy provedené týmem ze Stanfordské univerzity vyvolávají velké podezření, které musí být dále zkoumáno. Lékaři a pacienti by mezitím měli být opatrní. Zjištění se týká skupiny tzv. inhibitorů protonové pumpy, kde nejznámější látkou je omeprazol (originální lék s touto látkou s jmenuje Losec, u nás se stal populární generický přípravek Helicid).
Američtí vědci zkombinovali 16 milionů záznamů od 2,9 milionů lidí ze dvou různých databází a zjistili, že u pacientů, kteří užívají inhibitory protonové pumpy (PPI), se o 16 až 21 procent zvýšila pravděpodobnost, že je postihne srdeční infarkt.
Dva týdny užívání: řekněte to lékaři
Mohlo by vás zajímat
Design studie byl takový, že nemohla určit příčinu či mechanismus účinku tohoto nežádoucího jevu. Autoři analýzy však tvrdí, že použili takový „farmakovigilanční algoritmus“ (farmakovigilance = systém sledování bezpečnosti léků), který jim dovoluje říci, že spojitost mezi PPI a infarktem je silná. Pacienti by proto měli zvažovat jejich výhody a rizika a ty pak diskutovat se svými lékaři. Nebezpečí se netýká jen pacientů z rizikových skupin, ale například i obecně starších lidí. Autoři doporučují, aby Americký úřad pro potraviny a léky (FDA) „vzal tyto výsledky v úvahu“, nicméně jsou si vědomi, že pouze rozsáhla prospektivní studie, což je zlatý standard lékařského výzkumu, může potvrdit, zda podávané léky jsou skutečnou příčinou vyššího výskytu srdečních infarktů.
PPI jsou v USA, stejně jako v Česku, nejen na lékařský předpis, ale i volně prodejné. Autoři studie proto dávají doporučení přímo pacientům. „Jestliže užíváte tyto léky více než dva týdny, aniž byste mluvili s lékařem, řekněte mu to,“ řekl listu Washington Post docent Nigam Shah, expert na biomedicínskou informatiku a vedoucí autor studie.
Mezi nejužívanějšími léky
Inhibitory protonové pumpy (omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, esomeprazol, rabeprazol, dexlansoprazol) patří mezi jedny vůbec z nejužívanějších léků. Odhaduje se, že ročně je na ně po celém světě vystaveno 113 miliónů receptů. Ve Spojených státech v roce 2009 užívalo 21 miliónů lidí jeden nebo více těchto léků na předpis. Bez předpisu se jich v celosvětovém měřítku prodá za 13 miliard amerických dolarů. Podle společnosti IMS Health, za deset nejvýznamnějších zástupců této skupiny vydaných na lékařský předpis, pacienti v USA vydali v loňském roce 9,2 miliardy dolarů, což je ovšem pokles oproti dostupným údajům z roku 2010, kdy utratili 12,3 miliardy dolarů. Tato změna se ovšem vysvětluje přesměrováním části objemu léků do volného prodeje v souvislosti se zmírněním předpisů, které umožnily vydávat je bez lékařského předpisu. To je případ i léku pod obchodním názvem Nexium, který byl v této skupině nejprodávanějším přípravkem na předpis a byl v USA uvolněn do volného prodeje v květnu 2014.
Mechanismem účinku PPI je blokování vylučování kyseliny do žaludku a tím i zmírnění, či potlačení „pálením žáhy“ jak se lidové označuje refluxní choroba jícnu (kdy se do jícnu dostává kyselý obsah žaludku). Jedná se o velice účinné léky, s nízkým výskytem nežádoucích (vedlejších) účinků. Jedinou výjimkou byl již dříve odhalený problém při současném podávání klopidogrelu, léku proti krevním destičkám, tedy proti srážlivosti krve (a tím tento lék předchází vzniku trombů). Pacienti užívající klopidogrel však byli z analýzy Standforské univerzity vyřazeni.
Inhibitorům protonové pumpy předcházela jiná slavná skupina léků „na bolest žaludku“, a to antihistaminika jako je například Zantac. Vědci u této starší skupiny žádnou souvislost se zvýšeným rizikem srdečního infarktu nenalezli. Spekulují, že inhibitory protonové pumpy mohou snižovat tvorbu oxidu dusného z buněk oběhové systému i srdce. Nižší hladiny oxidu dusného jsou pak spojeny s kardiovaskulárními problémy. Nyní je tento předpoklad dál zkoumán v laboratorních podmínkách.
Budou PPi následovat Vioxx?
Tým docenta Shaha vyhodnotil 11 miliónů záznamů od 1,8 miliónů pacientů, kteří prošli zdravotnickými zařízeními Standforské university v letech 1991 až 2011. Aby se ujistil, že nemá jenom nejvíce nemocné pacienty, vyhodnotil také 5,5 miliónů záznamů od 1,1 miliónů pacientů z malých ambulancí po celé zemi z let 2007 až 2012. Z těchto dvou skupin, výzkumníci identifikovali 297 tisíc pacientů, které postihl srdeční infarkt. Porovnali výskyt infarktu mezi uživateli inhibitorů protonové pumpy a ostatními pacienty. Nakonec se podívali na záznamy 1 503 lidí z jiné probíhající studie, kteří měli v anamnéze infarkt myokardu, srdeční zástavu, mrtvici, srdeční selhání anebo prasklou výduť, a to z „opačného“ konce, totiž v jaké míře užívali inhibitory protonové pumpy.
Není to první případ, kdy rozsáhlá analýza dat upozornila na závažný problém. V roce 2004 byl jeden z nejprodávanějších léků proti bolesti Vioxx stažen z trhu poté, co experti FDA a pojišťovny Kaiser Permanente analyzovali zdravotní záznamy 1,4 miliónů pacientů a zjistili, že podíl výskytu srdečního infarktu a úmrtnosti na srdeční problémy byl třikrát vyšší u lidí, kteří užívali tento lék, než pacientů bez něj.
Autoři studie ujišťují, že nejsou zaměřeni proti farmaceutickým firmám. Klinický výzkum se stal tak drahým, právě proto, že je nesmírně přísně sledována zejména bezpečnost nových léků. Přesto ale není prý možné hned odhalit všechny možné nežádoucí účinky. „Myslíme, že riziko je reálné a mělo by být dále zkoumáno,“ jsou přesvědčeni autoři studie.
-cik-
Tomáš Cikrt
