K dlouho očekávanému střetu mezi ministry financí a zdravotnictví má dnes dojít na zasedání vlády a následně setkání koaliční rady. Jablkem sváru jsou platby za takzvané státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Jak jsme už informovali ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) navrhuje navýšit tyto platby z 845 na 904 korun na osobu a měsíc. Státní pokladnu to bude stát 4,3 miliardy korun. Jak plyne z vypořádání připomínkového řízení, ministerstvo financí, řízené Andrejem Babišem (ANO), se staví ostře proti a materiál jde do vlády s deseti rozpory. Na stanovisku se neshodla ani pracovní koaliční skupina pro zdravotnictví. Ministra Němečka tak dnes čekají horké chvilky. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už avizoval, že se za navýšení plateb za státní pojištěnce podpoří. Podle informací Zdravotnického deníku ale nelze vyloučit, že bude po Němečkovi požadovat, aby provedl v rezortu některé změny, včetně personálních.
Ministr zdravotnictví však musí v rámci koalice hájit nejen financování zdravotnictví pro příští rok, ale i zákony, které předložil parlamentu, nebo do připomínkového řízení, případně které má předložit v těchto dnech dle legislativního plánu vlády.
S komorou v zádech
Nejdále je tzv. transparenční novela zákona č. 48/1998 o veřejném zdravotním pojištění, k ní ale zejména poslanci Hnutí ANO připojili na poslední chvíli pro Němečka nepřijatelné pozměňovací návrhy. On sám sice v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že „celá koalice se zavázala, že bude respektovat stanovisko rezortního ministra,“ ale jak si ověřil Zdravotnický deník, pozměňovací návrhy jsou stále ve hře, protože jsou připraveny k hlasování v rámci třetího čtení zákona, které je zatím plánováno na pátek 19. června. Sněmovna bude tedy hlasovat jak o návrhu poslankyně Maxové na legalizaci připlácení dražších zdravotnických prostředků, tak i o návrhu předsedy zdravotního výboru sněmovny profesora Vyzuly na posílení vlivu ministerstva financí ve zdravotnictví či na změnu cenotvorby léků, kterou připravily farmaceutické firmy.
Ministrovi se podařilo v minulých dnech poslat do připomínkového řízení důležité zákony o vzdělávání jednak lékařů (zákon č. 98/2004) a jednak sester a dalších nelékařských profesí (96/2004). Naopak stále se nikde neobjevil zákon o neziskových nemocnicích, přestože Němeček sliboval, že jej předloží vládě už začátkem června. Zákon neměla možnost vidět odborná veřejnost nejen v paragrafovém znění, ale dokonce ani jako věcný záměr. Do veřejného prostoru byly vypuštěny pouze jakési teze, jejichž vyznění pak ministr později mírnil.
Navrhované zákony s dnešním zdravotně-ekonomickým bodem, projednávaným vládou, mají jedno důležité pojítko a tím je Němečkovo souznění s Českou lékařskou komorou. Ta v globále podporuje jak transparenční novelu, tak změny ve vzdělávání, tak i zákon o neziskových nemocnicích a samozřejmě vehementně prosazuje navýšení plateb za státní pojištěnce. K posilování moci Andreje Babiše i jeho návrhům, jak zlepšit české zdravotnictví se naopak staví s velkou nedůvěrou.
S rozpory do vlády
Materiál, který dnes vláda projedná je návrhem na její nařízení, kterým se jednorázově stanovuje vyměřovací základ u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát. Hlavním argumentem ministra zdravotnictví pro navýšení je personální stabilizace českého zdravotnictví prostřednictvím navýšení mezd. „Podle údajů České lékařské komory opouští Českou republiku ročně cca 200 absolventů oboru všeobecné lékařství, což je téměř 20 % ze všech absolventů v daném roce. Finanční prostředky, které Česká republika vynaložila na vzdělávání lékařů, tak nepřináší užitek českým pacientům,“ píše se v důvodové zprávě s tím, že personální situace je dlouhodobě neudržitelná.
Při vypořádání mezirezortního připomínkového řízení zůstalo deset rozporů, s nimiž se musí vypořádat až dnes vláda. Až na jeden, všechny rozpory plynou připomínek ministerstva financí a ministerstva životního prostředí (obě jsou vedená ministry z Hnutí ANO a obě uplatnily podobné připomínky).
Ministerstvo financí (MF) vyčítá návrhu, že „roční dopad ve výši cca 4,3 mld. Kč není rozpočtově pokrytý, stejně jako dopad do tříletého rozpočtového výhledu v celkové hodnotě cca 13 mld. Kč.“ Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v reakci namítá, že v rámci jednání o státním rozpočtu bude požadováno i navýšení příslušné rozpočtové kapitoly. Jak to dopadne je ovšem závislé právě na jednání s MF.
Dále se MF nelíbí zdůvodnění navrhované změny. Připomíná, že platba za státní pojištěnce byla zavedena na počátku 90. let minulého století jako dočasný a doplňkový zdroj systému veřejného zdravotního pojištění. Měl prý být utlumován s tím, jak budou do systému nabíhat příjmy z výběru veřejného pojistného, případně z určité formy připojištění. „Zkoumáme-li vývoj zmíněné platby od jejího zavedení, ukazuje se, že v současnosti dosahuje nejen rekordní výše v absolutních hodnotách (cca 62 mld. Kč pro rok 2015), ale také v hodnotách relativních (v poměru k celkovým výdajům státního rozpočtu). Historicky také v poměru k HDP je v současnosti na jedné z nejvyšších úrovní. I ve zmiňovaných letech 2011-2013 se tyto ukazatele pohybovaly na nadprůměrné úrovni,“ tvrdí Babišův úřad.
Dočasnost platby státu nevyplývá z žádného právního předpisu, kontruje Němečkovo ministerstvo. „Porovnáme-li podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění, zjistíme, že zatímco při svém zavedení činila platba státu cca 29 % příjmů systému, v roce 2014 a v roce 2015 to je pouze 25 %,“ uvádí zdravotnický rezort.
Shoda nepanuje ani na tom, zda Česko vydává na zdravotnictví dost nebo málo peněz. MF míní, že „z mezinárodního srovnání vyplývá, že prostředky z veřejných zdrojů vydávané na zdravotnictví se pohybují na adekvátní úrovni vzhledem k hospodářské vyspělosti České republiky“. MZ trvá na tom, že výdaje na zdravotnictví per capita jsou pod úrovní Evropské unie (měřeno v eurech na bázi parity kupní síly).
Poslední rozpor mezi oběma ministerstvy se týká závazku vlády zavést valorizační mechanismus pro stanovení výše platby za státní pojištěnce. Jednorázový návrh MZ na změnu platby formou vládního nařízení je podle Babišova ministerstva v rozporu s vládním prohlášením. A Babiš také naznačuje, jak si valorizaci představuje – bude založena na anticyklickém stanovení, což znamená, že stát by dokrýval pouze deficit veřejného zdravotní pojištění v době recese ekonomiky. „Naopak v době hospodářského růstu by se měl systém spoléhat na růst výběru pojistného,“ píše v připomínkách MF. Ministerstvo zdravotnictví se brání, prý se požadavku na pravidelnou valorizaci této části pojistného nikterak nezříká. V přípravách bude pokračovat tak, aby nový mechanismus nabyl účinnosti od roku 2017.
Neshody v pracovní skupině
V předkládací zprávě pro vládu MZ přiznává, že pracovní skupina složená ze zástupců koaličních stran se na závěrečném stanovisku k návrhu navýšení plateb nedohodla. Řešení tak vrátila na jednání koaliční rady. „Rozpory v otázce zvyšování vyměřovacího základu za státní pojištěnce se nepodařilo odstranit ani na úrovni náměstků,“ píše se ve zprávě.
-cik-
