Herečka, která příliš kouká a další malé velké zprávy
Psychická újma z televize. Satelity vám to řeknou. Mrtváci v taxíku. Můžou za to velbloudi. Léčivá salmonela.
Mohlo by vás zajímat
Číňan žaluje herečku, která na něj zírala z obrazovky
Šanghajský televizní divák podal k soudu žalobu kvůli psychické újmě. Tu mu měla způsobit herečka Čao Wej, která na něj údajně příliš intenzivně zírala z televize.
Poškozený divák podle deníku Guardian uvádí, že ke kritickému okamžiku došlo během vysílání seriálu Tygří matka v hlavním vysílacím čase. Čao Wej. Soud v Šanghaji, kde byla žaloba podána, odmítl potvrdit, zda případ přijal. Čínský tisk nicméně citoval jistého soudního úředníka, který prohlásil, že by “snad nebylo nutné plýtvat soudními zdroji na něco podobného”.
Tento případ vyvolal čerstvé obavy z nárůstu podobně obskurních žalob poté, co od prvního května vstoupila v platnost nová právní úprava týkající se zamítání žalob. Soudy nyní musí poskytnout jasně formulované důvody, proč žalobu zamítly – a občané mají právo se proti podobnému rozhodnutí odvolat.
Tato změna už znamenala téměř třicetiprocentní nárůst počtu podaných žalob v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Přijata byla proto, aby zabránila “obstrukčnímu jednání” soudů i oficiálních činitelů. Případ žaloby proti slavné herečce je ovšem nyní uváděn jako exemplární příklad toho, jak budou lidé nově nabyté právo zneužívat, dodal Guardian.
Satelity by měly pomoct najít ohniska epidemií
Satelity na oběžné dráze umí předpovědět místa pravděpodobného výskytu parazitických onemocnění. Zdravotnické organizace je používají pro boj s šířením nemocí.
Družicové snímky jednotlivých oblastní umožňují vědcům zmapovat a posoudit, kde jsou pro určité viry příhodnější podmínky, napsal web britské BBC. Odhadnou tak například výskyt plžů v Africe. Hlemýždi a plži patří mezi hlavní přenašeče parazitických nemocí v tropickém pásmu. Platí to i pro vodní plže přenášející červy, které pak šíří schistosomózu. Schistosomóza zpravidla není smrtelná, způsobuje však závažné zdravotní následky. Nemoc vyvolávají parazitické krevničky, které žijí v cévách hostitele. K nákaze stačí kontakt kůže člověka s vodou kontaminovanou larvami krevniček. Rozvinuté larvy se pak živí hostitelovou krví.
V současné době je touto nemocí nakaženo 200 milionů lidí ze 74 zemí světa. Plných 80 procent nakažených se nachází v subsaharské Africe. Dalších 600 milionů lidí je touto nemocí ohroženo. Kromě Afriky se jedná o obyvatele Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie.
Vědci k určení pravděpodobnosti výskytu nemoci porovnávají mapy vodních toků s družicovými daty o místech obývaných lidmi. Tam, kde se údaje z map překrývají, hrozí zvýšené ohrožení nákazy. Zdravotníci tak díky satelitům s předstihem vědí, na jakou konkrétní oblast se mají zaměřit.
Tento postup odborníci používají i při mapování výskytu hmyzu, který přenáší další choroby. Jsou tak schopni určit a předpovědět například pohyb moskytů. Profesor Ken Linthicum z amerického ministerstva zemědělství používá satelitní snímky pro předpověď výskytu malárie, horečky dengue, nemoci chikungunya a dalších virů. “Klíčové je porozumět spojení ekologie v souvislosti s předchozím vývojem šíření viru. Samotná data nestačí,” tvrdí vědec.
Množství dat získaných z vesmíru má v následujících letech rapidně růst. Evropská unie startuje projekt nových strážních satelitů. Flotila kosmických těles představuje dosud největší pozorovatelský projekt tohoto typu. Veškeré získané informace budou volně dostupné.
V Guinei převáželi mrtvá těla lidí, kteří zemřeli na ebolu, v taxíku
Guinejská policie zatkla šestici lidí, která ohrozila veřejné zdraví tím, že tělo svého příbuzného, který zemřel na ebolu, převážela taxíkem.
Všichni nakažení totiž musí být bezpečně pohřbeni pracovníky Červeného kříže. Skupinka mrtvého muže podle BBC oblékla do trička, džínů, nasadila mu sluneční brýle a posadila ho mezi sebe do taxíku. Vyrazili s ním do guinejské metropole Conakry, kde ho chtěli pohřbít. To by jim možná i prošlo, kdyby úředníkům na kontrolním stanovišti nebylo divné, že se celkem dobře oblečený muž nijak nehýbá a strnule hledí před sebe.
Podle šéfa guinejské komise pro ebolu Sakoba Keita právě podobné akce komplikují boj s epidemií, jež po světě zabila už přes 11 tisíc lidí. Ještě před devíti dny bylo v Conakře hlášeno devět případů nakažení, nyní je to již třicet. Zadržená šestice je nyní v karanténě, a pokud nebude ani po třech týdnech vykazovat známky nakažení, stane před soudem.
K šíření nemoci MERS podle vědců významně přispívají velbloudi
Vědci zkoumali, jak velbloudi přispívají k šíření koronaviru MERS. Tato infekce byla zaznamenána už v pětadvaceti zemích na území Evropy, Asie a Afriky.
Mezinárodní vědecký tým hledal důkazy o infekci, ať už současné nebo minulé, u více než 800 zvířat. Z výsledků vyplynulo, že nejvýznamnějším zdrojem MERS jsou velbloudi mladší čtyř let, napsala BBC. Vědci tvrdí, že ke snížení výskytu infekce postačí změny v chovu těchto zvířat.
Virus MERS byl poprvé zjištěn na podzim roku 2012 u osob, které přicestovaly z Arabského poloostrova. Byl nazván MERS-CoV (The Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus).
Nákaza se významně rozšířila na jaře 2013, kdy počet obětí prudce vzrostl: do poloviny května se tímto virem nakazilo 30 osob; do konce května pak 49 lidí, přičemž 27 zemřelo, z toho jeden Evropan. Další vlna nákazy se objevila na jaře 2014, kdy bylo nahlášeno první úmrtí i v Íránu. Současně bylo oznámeno, že na nákazu koronavirem MERS zemřelo již 187 pacientů. Nedlouho poté Saúdská Arábie upřesnila, že původní údaje o počtu osob zemřelých na tento koronavirus byly podhodnocené, a že ve skutečnosti zemřelo 282 lidí (vědci již dříve kritizovali saúdské ministerstvo zdravotnictví za neochotu spolupracovat se speciálními laboratořemi ve světě) V květnu 2015 se nákaza rozšířila do Jižní Koreje, kam byla přivlečená ze zemí blízkého východu.
Proti rakovině by mohla zafungovat léčivá salmonela
Některé kmeny salmonel zabíjejí buňky nádorů. Až dosud ale jejich používání doprovázely nepříjemné vedlejší účinky, které léčené společensky poněkud znemožňovaly.
Vědcům se teď ale povedlo salmonely geneticky vylepšit, takže se stanou nebezpečnými, jenom když se dostanou do nádoru, napsal Gizmag.
Tým badatelů německého Helmholtzova centra pro výzkum infekcí a Arizonské státní univerzity pracoval se kmenem Salmonella enterica Serovar Typhimurium. Salmonely dovedou proniknout do nádoru a zaútočit na rakovinné buňky. Vědci chtěli salmonely “odzbrojit” a udělali to tak, že jim vypnuli tvorbu lipopolysacharidové struktury (LPS) pro buněčné membrány. Právě LPS salmonel je totiž jednou z hlavních příčin sepse, dramatického zánětu v celém těle, který mohou salmonely vyvolat, a který může vést k selhávání orgánů a ke smrti.
Vědci využili genetické inženýrství a salmonelám odstranili geny, které jsou nezbytné pro syntézu lipopolysacharidové struktury (LPS). Geneticky vylepšené kmeny salmonel poté otestovali na buněčných kulturách buněk lidských nádorů a také na myších s vypěstovanými nádory. Podařilo se jim odhalit jeden kmen salmonel, který je po vpíchnutí do myši obzvlášť účinný v zabíjení rakovinných buněk a v likvidaci nádorů, aniž by negativně působil na okolní zdravé buňky.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
Tomáš Cikrt
