Vzdělávání lékařů na Slovensku se bude měnit. V nejbližším akademickém roce budou moci lékařské fakulty přijmout o 500 slovenských mediků více než kolik jich studuje v současnosti. Už se na tom shodli tamní ministři zdravotnictví, financí a školství. Ale důležitá budou ještě dodatečná jednání s děkany lékařských fakult. Resort zdravotnictví kromě toho reformuje minimální standardy pro zdravotnická povolání a pro studijní programy. Vyplývá to z návrhu novely opatření, který na konci října prošel připomínkovým řízením.
V současnosti studuje na lékařských fakultách v jednom ročníku 690 mediků ze Slovenska. Zbývajících asi 430 mediků pochází ze zahraničí a studium si platí z vlastní kapsy. Děkani fakult tvrdí, že se počet mediků v ročníku může zvýšit o další stovku studentů.
Ministři se ale dohodli, že v nejbližším akademickém roce bude stát platit lékařským fakultám reálné náklady na studium mediků a univerzity budou moci přijmout ještě o 400 slovenských mediků více než v současnosti. Finance budou rozděleny proporcionálně mezi všechny lékařské fakulty na Slovensku.
Výpadek si fakulty kompenzovaly samoplátci
Ministerstvo financí dokonce navrhlo zvýšení počtu studentů o 500 míst. Od navýšení si resort slibuje nižší „personální stres“ v nemocnicích a zastavení vývozu mozků do zahraničí. Náklady na 500 mediků ročně představují pět milionů eur. O kolik se nakonec bude navyšovat počet studentů rozhodnou až finální jednání s děkany lékařských fakult.
Stát již dlouhodobě neuhrazuje univerzitám reálné náklady na studium mediků. Ty si pak nedostatek finančních prostředků kompenzují přijímáním zahraničních studentů, kteří si za studium platí z vlastní kapsy. Většina z nich ale po ukončení studia nezůstává na Slovensku, ale odcházejí zpátky do své země. U slovenských studentů přibližně 17 procent odchází po škole do zahraničí.
Lékaře přitom bude Slovensko potřebovat do nových nemocnic. Otázkou také je, kolik lékařů nakonec stáhne svou výpověď. Více než dvěma tisícům lékařů totiž na konci listopadu uplyne výpovědní lhůta. Hromadný odchod lékařů iniciovalo Lékařské odborové sdružení, které žádá lepší podmínky a výdělky.
Nové standardy
Ministerstvo jde přes novelu opatření z roku 2010 měnit i minimální vzdělávací standardy. Jde v podstatě o sumář minimálních cílů, kterých by mělo být studiem dosaženo na jeho konci. Důležité je, aby byl jasně zformulován výstup a odůvodněno zařazení obsahu vzdělávání. Klade se v nich důraz na formulování požadavků na výstup z tématu, z ročníku nebo celého stupně podle charakteru předmětu.
„Cílem předkládané úpravy je doplnění nových nebo inovovaných minimálních standardů pro specializační studijní programy a certifikační studijní programy a programy soustavného vzdělávání v příslušných zdravotnických povoláních,“ píše ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě návrhu. Podle resortu je to nezbytné zejména proto, aby se zajistila možnost akreditace těchto programů a následně dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků pro potřeby aplikační praxe.
V předkládaném návrhu se novelizují a doplňují nové minimální standardy například pro lékaře, zubaře, sestry, záchranáře, logopedy, psychology či laboratorní diagnostiky. Doplňuje se například i management agresivity a poruch chování a zavedou se takzvaná specifika marginalizovaných romských komunit při poskytování zdravotní péče. Opatření by mělo vstoupit v platnost v prosinci letošního roku.
Zdravotnický deník se ohledně změn ve vzdělávání lékařů obrátil i na jednotlivé lékařské fakulty. Na dotazy ale nereagovaly.
Jen jedna zásadní připomínka
V připomínkování se přitom objevilo až 132 připomínek, ale jen jedna byla zásadní. Ministerstvu hospodářství v návrhu chybí analýza vlivu na podnikatelské prostředí. Od resortu zdravotnictví také žádá, aby materiál zaslal na závěrečné posouzení stálé pracovní komisi. Na závěrečné posouzení se totiž předkládají všechny materiály v případech, kdy se po připomínkování něco změní v doložce vlivů.
„Materiálům se zvyšují požadavky pro školy tím, že se doplňuje minimální standard pro specializační studijní programy, což je negativní vliv pro dotčené subjekty. Zároveň se však doplňováním minimálních standardů zvýší kvalifikovaná a školená pracovní síla. Tyto vlivy je třeba kvalitativně popsat,“ uvedlo ministerstvo v připomínce.
K materiálu se vyjadřovala i lékařská sdružení či asociace. Ve většině případů ale šlo o technicko-legislativní či odborné úpravy.
Příprava reformy vzdělávání zdravotníků
Ministerstvo zdravotnictví připravuje i další změny ve vzdělávání budoucích lékařů. Šéfové lékařských fakult tvrdí, že se předtím musí provést přesná analýza počtu chybějících lékařů ve slovenském zdravotnictví a příčiny tohoto stavu. Na základě toho pak definovat, co se čeká v tomto směru od fakult. Jednou věcí je totiž zvyšování počtu studentů, ale druhou je udržet mladé lékaře na Slovensku. Podle fakult a ministerstva zdravotnictví je lékařské vysoké školství sice kvalitní, ale finančně dlouhodobě poddimenzované. Na ministerstvu zdravotnictví by měla vzniknout pracovní skupina pro přípravu reformy vzdělávání ve zdravotnictví za účasti zástupců lékařských fakult. Uskutečnit by se měl i sběr nezbytných dat z fakult, přesnou metodiku jejich získávání by mělo určit ministerstvo zdravotnictví. „I tuto reformu budeme připravovat v úzké spolupráci s odborníky, na základě faktů a údajů, které nám budou zaslány s ohledem na hlavní a velmi důležité cíle, které před sebou máme a které chceme v co možná nejkratší době dosáhnout,“ cituje ministerstvo zdravotnictví svou státní tajemnici Lenku Dunajovou Družkovskou.
Miroslav Homola
