Otevřený dopis náměstkovi ministra zdravotnictví Josefu Vymazalovi ve věci návrhu navrátit kvalifikační vzdělání sester na střední školy

Vážený pane náměstku.

dlouhodobě sleduji oblast vzdělávání a výkon povolání profese sester včetně přípravy nového zákona, který nahradí zákon č. 96/2004 Sb. Neunikly mi ani zprávy ohledně návratu vzdělávání sester na střední zdravotnické školy (dále SZŠ) tak, že by se ke studiu na SZŠ přidal jeden rok, aby bylo vyhověno požadavku EU na desetileté všeobecné vzdělání, tzv. model 4+1.

Přestože média (Aktualne.cz, Zdravotnický deník, MF Dnes z 11. 6. 2015) prezentovala model 4+1 jako téměř hotovou věc, v návrhu výše zmíněného zákona tento model prozatím není. Nejsem si proto jistá, zda tvůrci návrhu dostatečně zvážili jeho přínos do našeho zdravotnictví a školství.

Soulad modelu 4+1 se směrnicí 2013/55/EU je přinejmenším diskutabilní. Směrnice podmiňuje přijetí na odbornou přípravu sester mj. ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání alespoň 10 let. Do prvního ročníku tedy studenty na obor zdravotní sestra zřejmě nelze přijmout, jelikož tuto podmínku ještě nesplňují. Příprava na povolání by musela začít až ve druhém ročníku, přičemž by se mohlo stát, že někdo se po prvním ročníku pro povolání sestry nerozhodne, a co potom?

Média se nezmínila o druhé podmínce EU, kterou je 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku. Na VOŠ/VŠ se student zabývá pouze odbornými předměty a praxí. Na SZŠ ale patří ještě všeobecné a maturitní předměty. Ve hře je navíc povinná maturita z cizího jazyka a možná i matematiky. Je tak časově náročné studium vůbec reálné, aniž by utrpěla jeho kvalita?

Další úskalí spočívá ve vysokoškolském studiu, které by dle návrhu modelu 4+1 mělo být dobrovolné a přinést sestrám jiné kompetence (viz Zdravotnický deník). Bude-li studium přinášet další kompetence sestrám, musí mít student předchozí vzdělání na SZŠ, a to zabrání vstupu do bakalářské formy studia uchazečům z ostatních středních škol. Domnívám se, že to v našem vzdělávacím systému ani nelze, a vážně tohle chceme? Kdyby si absolventka gymnázia zvolila kariéru sestry, maturovala by znovu na SZŠ? Naopak ponecháme-li studium VŠ otevřené uchazečům ze všech škol, budou se muset potřebné vědomosti učit od začátku, a tím si vytvoříme perfektní duplicitu se SZŠ 4+1, jejíž absolventi se budou na VŠ učit všechno podruhé. Je to ekonomické řešení?

Poslední důležitou věcí jsou kompetence. Ministr Němeček se vyjádřil, že ke standardní péči u lůžka nebude vysokoškolské vzdělání povinnost (viz Zdravotnický deník). Standardní péče u lůžka zahrnuje základní ošetřovatelskou péči, dále např. ošetřovatelský proces, infúzní terapii, centrální žilní katetry, močové katetry, drenáže, stomie, hojení ran, transfúze, monitory, práci s absolventy a studenty apod. To všechno jsou činnosti na standardních odděleních nemocnic. Toto budou dělat absolventky SZŠ? Pokud ano, pak můžeme vysoké školy zrušit, protože nevím, co by se tam sestry učily. Pro speciální činnosti máme dobře fungující specializační vzdělávání a certifikované kurzy.

A jestliže byla standardní péčí u lůžka míněna hygiena nemocných, úprava lůžek a desinfekce povrchů, pak tedy škrtněme model 4+1. Nebude o něj ze strany zdravotnických zařízení zájem, nebo budou jeho absolventi stejně jako zdravotnický asistent natlačeni do kompetencí vyšších. Takto jednoduché činnosti může vykonávat ošetřovatelka/sanitář, naopak u pacienta s těžce omezenou soběstačností musí být sestra vysoce kvalifikovaná.

Už nyní máme dvě úrovně sestry – sestru všeobecnou a sestru specialistku. Potřebujeme další?   Do jaké platové třídy zařadíme absolventku modelu 4+1? Jako absolventi z jiných středních škol, i maturanti modelu 4+1 mohou chtít ve vyšší míře studovat VŠ, zvláště bude-li mít vysokoškolačka větší kompetence a lepší plat! Proč by nastupovala maturantka do zdravotnictví, když jí stačí další 3 roky studia k lepší pozici? Co jí nabídneme? Uspokojení z výkonu “poslání“? Jsme schopni pracovníky ve zdravotnictví lékařem počínaje a sanitárkou konče adekvátně ohodnotit a nabídnout jim motivující pracovní podmínky včetně dostatku pomocného personálu? Je současný nedostatek sester způsobený tím, že sestry „musí“ studovat na VOŠ/VŠ, nebo tím, že dnešní mládež nestojí o vyčerpávající, často neefektivní a nedostatečně oceněnou práci?

V médiích se objevují titulky typu: „Vysokoškolsky vzdělané sestry chtějí šéfovat“ nebo „Přibude sester, které se starají o pacienta.“ Více než 5 let poslouchám sestry na sociálních sítích. Sestry, které mají rády svou práci, ale jsou nešťastné, protože ačkoli by měly pracovat v multidisliplinárním týmu, stále dělají všichni všechno. Ano, některé sestry chtějí šéfovat  – a proč ne, jestli na to mají? Tomu se říká ambice, a naprosto nechápu, proč je ambice u sester sprosté slovo. Všechny sestry ovšem chtějí dělat svoji práci. Práci sestry! Nikoli práci ošetřovatelky, sanitáře, uklízečky, sekretářky, vrátného,  telefonistky, zásobovačky, šatnářky a nevím koho ještě. Zatímco architekta nikdo nepostaví k lopatě a míchačce, sestru necháme třídit špinavé prádlo? A když se tomu vysokoškolačka brání, tak ji pošleme zpět na střední školu?

Technický pokrok nejen ve zdravotnictví raketovým tempem pokračuje. Sestry budou obsluhovat stále složitější přístroje a pečovat o stále více nemocné pacienty. Populace stárne a lékařů ubývá. Možná již brzy přijde doba, kdy sestra bude muset předepisovat chronickou medikaci, indikovat domácí péči či zašívat drobná poranění. Budeme na to připraveni?

Vážený pane náměstku, prosím, při přípravě zákona zvažte pečlivě, zda model 4+1 opravdu splňuje všechny očekávané atributy. Tedy zda nejen dočasně, ale trvale zvýší počty sester, zajistí kvalitu ošetřovatelské péče, posílí prestiž sester, neuzavře sestrám cestu k dalšímu studiu, bude v souladu s požadavky EU, aby mohly české sestry bez obtíží sbírat zkušenosti v zahraničí, a nezpůsobí další nerovnosti ve vzdělávání zdravotnických pracovníků. Děkuji.

S úctou

Lenka Šnajdrová

ředitelka projektu Ošetřovatelství.info

všeobecná sestra specialistka