Téměř každá čtvrtá nemocnice v Německu je ve ztrátě. Spolková vláda chce vytvořit pro nemocnice zcela nový systém, který by měl zlepšit péči o pacienty. V případě Německa se jedná opravdu o monstrózní projekt: ve více než 2 tisících nemocnic pracuje přes milion zaměstnanců, kteří ročně ošetří 18 milionů pacientů. Současný systém, v němž nemocnice fungují, je považován za netransparentní, málo konkurenceschopný a trvale ztrátový.
Minulý týden byla na zdravotnickém kongresu v Berlíně představena výroční zpráva o stavu německých nemocnic (Klinik-Ratingreport 2015). Většina nemocnic, jejichž další existence je ve hře, se nachází ve starých spolkových zemích Bádensko-Würtenbersko, Dolní Sasko, Brémy, Bavorsko a Hesensko. Naopak v nových spolkových zemích je síť nemocnic v dobrém stavu díky reformám provedeným již v 90. letech.
Zpráva vyčísluje minimální nutné investice do německých nemocnic na 5,3 miliard euro ročně. V současnosti pokrývají investice spolkových zemí pouze polovinu této částky. Pokud nedojde ke změnám ve financování, zadluží se v následujících letech až třetina nemocnic. Ve starých spolkových zemích by to byla dokonce každá druhá nemocnice.
Krátce před zveřejněním této kritické zprávy přijala vláda Angely Merkelové návrh zákona pro tzv. reformu struktury nemocnic z dílny ministra zdravotnictví Hermanna Gröheho. V rozhovoru pro deník Welt ministr slíbil, že pacienti se budou moci díky změnám spolehnout na snadno dostupnou a kvalitní péči v nemocnicích kdekoli v Německu. Zákon má vstoupit v platnost počátkem roku 2016. Měl by řešit čtyři zásadní slabiny německého zdravotního systému: netransparentní financování, velké rozdíly v kvalitě poskytované péče, významný nárůst počtu operací a celkovou strukturu sítě nemocnic.
Finanční pomoc pro přestavbu a rušení oddělení
Kritikové stávajícího systému poukazují především na zbytečně vysoký počet nemocnic v Německu, kdy téměř 30 procent lůžek není obsazeno. Podle předkladatelů reformy se musí jednotlivé nemocnice především více specializovat – nyní skoro každé zařízení poskytuje průměrnou péči v příliš mnoha oborech.
Ochotu nemocnice restrukturalizovat podpoří německá vláda speciálním fondem, který z rozpočtu v příštích třech letech dostane 500 milionů euro. Každá spolková země získá z fondu vždy tolik peněz, kolik jich sama vloží do restrukturalizace nemocnic.
Z fondu by mělo být financováno zrušení nadbytečných lůžek, vytváření odborných center a přerod některých nemocnic na pečovatelská střediska a hospice. Řešením pro zlepšení výkonu celého systému je vznik specializovaných nemocnic a posílení spolupráce mezi jednotlivými zařízeními. Peníze ze strukturálního fondu by také měly regionálním politikům usnadnit rozhodnutí o rušení některých nemocnic.
Všichni aktéři se shodnou, že je třeba zachovat nemocnice v regionech, které jsou nenahraditelné pro zdravotní záchrannou službu. Taková zařízení bude navíc spolková vláda dotovat, pokud nepokryjí svými příjmy vlastní provozní výdaje. Více peněz dostanou i fakultní nemocnice, které nabízejí specializovanou a technologicky náročnou péči zaměřenou na nejtěžší případy a vzácná onemocnění. Podle ministerstva zdravotnictví tento systém donutí nemocnice zefektivnit svou práci.
Součástí reformy je také program pro podporu pečovatelství. V následujících třech letech by mělo být do této oblasti investováno až 660 milionů eur. Od roku 2019 by se pak mělo jednat o dalších 330 milionů eur ročně. Spolkové ministerstvo počítá s 6350 novými pracovními místy pro pečovatele. Ti by měli odlehčit přetíženým lékařům a zdravotním sestrám.
Vyšší kvalita nemocnic se vyplatí
Cílem celé reformy je zvýšení kvality péče v nemocnicích. Jak však pacient pozná, která nemocnice je kvalitní? Nemocnice již nyní předkládají zprávy o kvalitě péče. Pro běžného pacienta jsou ale často nesrozumitelné. Reforma proto nemocnice tlačí k tomu, aby poskytovaly jasné informace, podle kterých se pacient jednoduše rozhodne pro jedno zařízení. Ve zprávách se mají objevit také výsledky průzkumů mezi pacienty. Do budoucna má vzniknout státem zřízený institut kvality, který bude zveřejňovat online žebříčky nemocnic. Podobná srovnání už nyní provádí jednotlivé pojišťovny.
Pacienti budou moci také využít možnost získat před zákrokem posudek druhého lékaře. Tím by se měly vyloučit případy zbytečných operací. Dlouhodobě se totiž ukazuje, že nemocnice jich provádějí více než je nutné, protože jsou placeny od zákroku a každým dalším výkonem získávají peníze navíc. Podle statistik OECD je Německo číslem jedna v četnosti operací.
Šéfové nemocnic i lékaři vládní návrh reformy kritizují
Návrh reformy však mimo vládu příliš zastánců nemá. Podle průzkumu institutu Forsa považuje téměř 60 procent ředitelů nemocnic návrh reformy za „škodlivý“. Podle nich nebere v úvahu nárůst provozních nákladů a systematicky neřeší nutné investice. Šéfové klinik také kritizují strukturální fond, který bude dotovat pouze restrukturalizaci nebo zrušení nemocnice, nepočítá však s průběžnou modernizací ostatních nemocnic. Svaz nemocnic chce proto spustit kampaň, která by měla poukázat na nutnost investovat také do nemocnic s kvalitní péčí, aby mohly pacientům i nadále nabízet vysokou úroveň ošetření.
Také Spolková lékařská komora tvrdě kritizuje reformu nemocnic – v návrhu zákona jí chybí záruka budoucího financování udržitelného rozvoje německých nemocnic. Nespokojené jsou rovněž pojišťovny, kterým v zákoně schází objektivní a jednotná kritéria kvality, podle nichž by se rozhodly, zda budou konkrétní nemocnici využívat i nadále. Reforma nemocnic se nelíbí ani odborářům. Podle nich nenabízí žádné řešení nedostatku personálu a zcela ignoruje souvislost kvality péče a dostatečného počtu zaměstnanců.
Německý svaz měst zase vyzval spolkovou vládu k úpravě návrhu zákona. Je přesvědčen, že současné znění pro nemocnice nezajistí ani dostatečné množství personálu ani potřebné finance.
Zkrátka a dobře, zdravotnická reforma představuje problém i na západ od českých hranic.
Gita Vašíčková
