Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizoval současný systém rozdělování peněz z veřejného zdravotního pojištění na základě úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Segmenty zdravotní péče, které se nedohodnou se zdravotními pojišťovnami, by podle něj neměli mít nárok na meziroční nárůst plateb. Řekl na odborné konferenci Efektivní nemocnice. Ředitele nemocnic také ujistil, že s výší mzdových tarifů už vláda hýbat nebude.
„Pravidla by mohla být jednoduchá. Když nedojde k dohodě, platí stávající stav,“ řekl ministr. Podle Stanjury by to mohlo vést k tomu, že bude na straně poskytovatelů zdravotní péče větší ochota k dohodě. Politická debata je ale podle něj na začátku.
Letos bylo v dohodovacím řízení na rok 2023 uzavřeno deset smluv ze 14 segmentů, nedohodly se ale například nemocnice, které čerpají více než polovinu z roční částky určené na zdravotní péči. V letošním roce bude veřejné zdravotní pojištění hospodařit s 420 miliardami korun, příští rok to bude 460 miliard Kč.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová ministrovi Stajnurovi oponovala v tom, že by takové opatření bylo příliš kruté. Ministerstvo jim v případě nedohody stanovilo stejný nárůst jako ostatním.
Podle ministra je také na místě debata o dobrovolném připojištění jako dalšího finančního zdroje veřejného zdravotního pojištění. Peníze bude do systému od roku 2024 přinášet pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce navázaná na vývoj ekonomiky, ani v době krize ale nemá meziročně klesat.
Najít oblasti, ve kterých by bylo možné se připojistit, je ale podle Rögnerové složité. Účastník veřejného zdravotního pojištění má totiž ze zákona nárok na nejlepší možnou péči. Cesta by podle mí mohla být formou motivačních bonusů a malusů pro lidi, kteří více či naopak méně dbají o své zdraví.
Podle senátora a bývalého ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause (ODS) by mohlo být možné připojistit se například na stomatologickou péči, kterou si v současné době pacienti sami platí, nebo na dlouhodobou péči ve stáří, případně na zlepšení komfortu. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů je prostor například u léků, kde pojišťovny platí některé druhy až lidem, kteří splní některé podmínky, například moderní léky proti vysokému cholesterolu až lidem po infarktu. Připojištění by je mohli mít i preventivně.
Vláda chce mít podle Stanjury konkrétní návrhy na možnosti pojistných produktů v prvním pololetí příštího roku. Podle odhadů ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by mohlo připojištění přinést k veřejnému zdravotnímu pojištění navíc jedno až tři procenta.
-čtk-
