Muž žaluje policii kvůli předvolání k identifikaci, NSS věc opakovaně vrátil krajskému soudu
Kvůli předvolání na k sejmutí otisků, zjištění tělesných znaků, odběru biologických vzorků a zajištění zvukových záznamů žaluje muž Policii ČR. Nejvyšší správní soud (NSS) na základě druhé kasační stížnosti věc opět vrátil krajskému soudu. NSS zdůrazňuje, že krajský soud tu nemá žádný prostor pro polemiku s vysloveným právním názorem, neboť kasačním rozsudkem je vázán, vzkazuje napodruhé NSS. Kasační stížnost podala policie.
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje zažaloval u Krajského soudu v Brně Radim Čech z Břeclavska kvůli předvolání k dostavení se k identifikačním úkonům podle zákona o Policii ČR, které obdržel v listopadu 2018. „Krajský soud žalobě nejprve prvním rozsudkem vyhověl a dovodil, že zásah spočívající v předvolání k provedení identifikačních úkonů byl nezákonný. Žalovaná totiž neodůvodnila přiměřenost zásahu,“ shrnuje NSS v aktuálním rozsudku.
Tento první rozsudek NSS na základě kasační stížnosti zrušil, protože Krajský soud v Brně „zcela pominul argumentaci žalované“, ačkoli podle rozsudku žalované Krajské ředitelství policie „podalo obsažné vyjádření“. NSS v této souvislosti zdůraznil, že se důvodností žaloby nezabýval.
Úplný test rozsudku, který byl vyvěšen 28. listopadu 2022 je zde:
Mohlo by vás zajímat
Policie podala druhou kasační stížnost k NSS
Ochrany u Krajského soudu v Brně se žalobce Radim Čech domáhal kvůli předvolání v souvislosti s trestním řízením: „Na základě předvolání se měl žalobce dne 8. 1. 2019 dostavit k odběru identifikačních údajů, a to např. snímání daktyloskopických otisků, zjištění tělesných znaků, měření těla či pořízení obrazových, zvukových a jiných záznamů či odběru biologických vzorků umožňujících získání o genetickém vybavení. Uvedený úkon měl být proveden v trestním řízení proti žalobci ve věci přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku,“ shrnuje fakta Nejvyšší správní soud.
Také v druhém rozsudku vyhověl Krajský soud v Brně žalobci, avšak podle NSS šlo jen o kosmetickou úpravu argumentů z prvního rozsudku. Kasační podalo znovu Krajské ředitelství Policie ČR „Proti druhému rozsudku krajského soudu i tentokrát podala kasační stížnost žalovaná (stěžovatelka). Upozorňuje, že krajský soud ani tentokrát k jejímu vyjádření nepřihlédl, byť tentokrát alespoň uvedl, že vyjádření podala,“ stojí v aktuálním rozsudku.
NSS: Soud má provést test proporcionality
Jak dále vyplývá z rozhodnutí, připustil Nejvyšší správní soud opakovanou kasační stížnost proto, že krajský soud porušil závazný právní názor v předchozím rozsudku. Stížnost shledal NSS rovněž důvodnou, „neboť krajský soud vskutku právní názor vyslovený v předchozím rozsudku nerespektoval“.
„NSS předchozí rozsudek jistě nezrušil jen proto, aby krajský soud do nového rozsudku doplnil krátký odstavec rekapitulující vyjádření stěžovatelky. Přesně to bohužel krajský soud udělal. Do rozsudku jen doplnil, že se stěžovatelka k žalobě vyjádřila, ovšem jejími argumenty se odmítl zabývat, přestože ho k tomu NSS zavázal,“ uvádí k rozhodování krajského soudu NSS v aktuálním rozsudku.
Podle Nejvyššího správního soudu jde o nalézací řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v němž omezení v řízení o žalobě proti rozhodnutí neplatí.
„Judikatura dovodila, že je na správních soudech, aby v případě, kdy žalobce brojí proti výzvě k získání osobních údajů pro účely budoucí identifikace, provedly test proporcionality, přičemž musí zohlednit dosavadní trestnou činnost žalobce, typovou i individuální závažnost trestné činnosti, pro kterou byl předvolán k provedení identifikačních úkonů, i osobu pachatele,“ uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud s odkazem na předchozí judikaturu.
Policie nezasílá s předvoláním test proporcionality
Podle NSS nelze požadovat, aby policie přímo v textu předvolání vysvětlila, jak provedla test proporcionality. Policejní výzva není rozhodnutí správního orgánu a v řízení o zásahové žalobě správní soudy nemají – na rozdíl od řízení o žalobě proti rozhodnutí – funkci toliko přezkumnou, ale též nalézací, vysvětluje Nejvyšší správní soud.
Proto mohla svůj postup dovysvětlit policie až ve vyjádření k žalobě a test proporcionality měl provést soud, vyplývá dále z rozhodnutí NSS. Krajský soud sice v rozsudku uvedl, že přistoupil k testu, avšak „převzal argumentaci z předchozího zrušeného rozsudku a vůbec nepřihlédl k vyjádření stěžovatelky ohledně předchozí trestné činnosti žalobce“.
Krajský soud nehodlá činit úvahy za policii
Nejvyšší správní soud poté cituje z rozsudku Krajského soudu v Brně: „V bodě 24 v rozporu s tím, co udělal vzápětí, krajský soud říká, že musí zohlednit též ,dosavadní trestnou činnost žalobce´, ovšem tuto trestnou činnost dále vůbec nekonkretizoval.“
„Jak vysvětlil v bodě 28, k předchozí trestné činnosti přihlížet nebude, neboť tyto úvahy by ,měl primárně činit příslušný správní orgán (žalovaný) v době před vypravením předvolání daného jednotlivce k provedení identifikačních úkonů podle § 65 zákona o policii a přiměřeně je do jeho textu vtělit, nikoli až potenciálně krajský soud v řízení o zásahové žalobě dle § 82 a násl. s. ř. s., zpravidla probíhajícím až v době po provedení daného zásahu´,“ cituje úvahy Krajského soudu v Brně NSS.
To je ale v rozporu s judikaturou i s rozsudkem NSS
Poté NSS činí závěr: „Tento závěr je však v rozporu nejen s judikaturou shora citovanou, ale především s prvním rozsudkem NSS v této věci.“
NSS proto nezbylo než opět rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. NSS zdůrazňuje, že krajský soud tu nemá žádný prostor pro polemiku se zde vysloveným právním názorem, neboť kasačním rozsudkem je vázán (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). Proto tentokráte soud vyjádření stěžovatelky vezme do úvahy při odůvodnění přiměřenosti sporného zásahu, uzavírá Nejvyšší správní soud, který zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně i napodruhé.
Irena Válová
