Cameron vyzývá k boji s demencí. Kvůli špatné péči

Britský premiér David Cameron chce na celonárodní úrovni debatovat o demenci. Důvod? V devíti z deseti nemocnic a domovů pro lidi trpící demencí se našly při inspekci závažné chyby.

Cameron zároveň vzpomněl na Margaret Thetcherovou, kterou nemoc také před smrtí postihla. „Na Downing street sedím v místnosti, které se říká pokoj Thatcherové. Pojmenoval ho tak Gordon Brown. Na stěně je její obraz, který se na mě stále dívá, což je trochu znepokojivé. Už jsem nemoc viděl u rodičů mých přátel stejně jako u lidí, kteří byli v jednu dobu na vrcholu svých sil – byli to brilantní intelekty a mozky, jejichž mysl pak najednou začala odcházet,“ řekl pro rádio BBC Cameron, který Thatcherovou potkal v roce 1988, když začal působit v Konzervativní straně.

Zároveň britský premiér přiznal, že má sám z choroby obavy. „Každý, kdo někdy viděl někoho s demencí, někoho znal nebo se o něj staral, nemůže přestat myslet na to, co kdyby se to stalo jemu – jaké by to bylo, jak by reagoval. Myslím, že celonárodní debata je dobrá věc, protože místo potichu probíhající krize, tomu čelíme – více přemýšlíme o tom, co můžeme udělat, abychom se demenci vyhnuli, jak si máme poradit s příbuznými s demencí či jak být lepší soused někomu, kdo demencí trpí,“ podotkl Cameron, který očekává, že se k němu ministři připojí při speciálním školení jako „přátelé demence“. Díky tomu by měli získat povědomí o tom, jak pečovat o ty, kteří onemocněním trpí.

Diskuzi týkající se péče o pacienty s demencí rozpoutalo zjištění, že většina z kontrol ve 129 pečovatelských domovech a 20 nemocnicích po celé Británii prokázala zásadní pochybení. „Opatrovníci nám řekli, že jejich milovaní byli celé hodiny bez jídla a vody v nemocnici nebo že měli bolesti a nikdo si jich nevšímal,“ uvedl pro deník Independent Jeremy Hughes z britské Alzheimerovské společnosti. “Neexistuje omluva pro špatnou péči v našem zdravotnictví,” zdůraznil ministr zdravotnictví Jeremy Hunt.

Premiér podpořil všechny rodiny, které pečují o nemocného. “Nejlepší věc, kterou jako opatrovník můžete udělat, je ujistit se, že si také uděláte pauzu. Nejsme andělé,” uzavřel Cameron, který má vlastní zkušenost, když pečoval o svého syna Ivana. Ten zemřel ve věku šesti let na následky těžké epilepsie a mozkové obrny.

Britská debata týkající se péče o pacienty s demencí by měla být příkladem také pro ČR. I když totiž britské služby nejsou dokonalé, přinejmenším alespoň jsou – 800 tisícům pacientů s demencí pomáhá celkem 15,5 tisíce zařízení, které poskytují široké spektrum služeb od pomoci doma přes denní stacionáře až po domovy s trvalou péčí.

Oproti tomu v ČR je podle odhadů 120 až 130 tisíců lidí s demencí, v roce 2012 se však ambulantně léčilo jen 15352 pacientů s Alzheimerovou chorobou a 21279 pacientů s jiným typem demence; 8669 lidí s demencí bylo hospitalizováno. Specializovaných alzheimercenter u nás není mnoho a pokud senior nemá rodinu, která by mu finančně vypomohla, většinou si jejich péči nemůže dovolit. Co se týče pomoci doma, může většina lidí počítat maximálně s donáškou oběda či nákupu.

Ačkoliv počet lidí s demencí kvůli demografickému vývoji roste a v roce 2050 by jich mohl být až trojnásobek, nemá zatím ČR na rozdíl od západních zemí ani tzv. Plán Alzheimer.

Pomoci by pacientům mohla alespoň reforma psychiatrické péče, která počítá se vznikem tzv. center duševního zdraví. Ta by totiž měla poskytovat i terénní služby a denní stacionáře – je ovšem otázka, nakolik se budou orientovat i na pacienty s demencí.

-mk-