Nevidomí se “dívají” jazykem. Nové technologie nahrazují ztracené smysly
Lidé, kteří jsou nevidomí, budou moci „vidět“ jazykem. Mělo by jim to umožnit zařízení BrainPort V100 právě schválené americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Na pohled nenápadný přístroj je jedním z řady technologií, které v současnosti dokážou „překládat“ smysly.
Mezi námi už jsou nevidomí, kteří se naučili používat zvuk k vykompenzování chybějícího zraku, nebo neslyšící, kteří „slyší“ hudbu díky vibracím. Unikátní zařízení BrainPort V100 ovšem toto umění přenáší do nového rozměru: učí totiž jazyk, jak vidět. Jde tak o jednu z nových technologií, které využívají plasticity lidského mozku a jeho schopnosti naučit se nové schopnosti tak, aby překonal handicap.
Na první pohled vypadá BrainPort V100 jako čtvercové, baterkou poháněné lízátko připojené ke slunečním brýlím. V nich je malá kamera, která snímá obrázky. Ty se pak převádějí na elektrické impulzy, které jsou vysílány do senzorů v lízátku. Když si pak dáte lízátko na jazyk, pocítíte impulzy jako vibrace. Ty lze postupně interpretovat tak, aby člověk získal lepší představu o svém okolí, uvedl Medical News Today.
Mohlo by vás zajímat
I když to asi na první pohled může vypadat složitě, podle společnosti Wicab Inc., která zařízení vyvinula, mohou uživatelé po nějakém čase tréningu interpretovat vibrace na jazyku tak, aby rozpoznali velikost, tvar i pozici předmětů okolo sebe. Podle studie dokázalo 69 procent uživatelů, kteří prošli ročním školením, uspět při rozpoznávání jednotlivých předmětů. Vývojáři přitom doufají, že by zařízení mohlo být používáno spolu se slepeckou holí či vodícím psem tak, aby se slepci mohli ve svém okolí lépe orientovat.
Přeučení mozku z očí na jazyk
Co je podstatou zařízení? Když se učíme tancovat nebo řešit matematické úlohy, vytváří si mozek nové nervové spoje a cesty, které nový um odrážejí a následně ho umožňují opakovat. Tato změna v uspořádání mozku je známá jako mozková plasticita – a právě ta umožňuje efektivní používání přístroje BrainPort V100. Když totiž člověk ztratí nějaký smysl, a to ať už před narozením, nebo kvůli úrazu, mozek vytvoří nové nervové cesty, aby handicap vykompenzoval.
Ačkoliv jsou to oči, které vnímají vizuální stimuly z našeho okolí, je to ve skutečnosti právě mozek, který stimuly mění ve zrak. Nový přístroj tak pouze přeučí mozek, aby viděl, ovšem prostřednictvím tréningu vnímání stimulů z jazyka místo z očí.
„Inovativní zdravotnické technologie, jako je tato, mají potenciál pomoci milionům lidí. Proto je důležité, abychom pokračovali v jejich vývoji a zdokonalování – díky tomu totiž umožníme slepým lidem vést lepší, nezávislejší životy,“ říká doktor William Maisel, zástupce ředitele pro výzkum a vedoucí výzkumník v Centru pro zdravotnická zařízení a radiologii v FDA.
Technologie BrainPort byla uvedena na trh v Evropě už v roce 2013, povolení FDA ovšem znamená dostupnost i v Americe. Podle Bloomberg Business přijde zařízení na deset tisíc dolarů, tedy necelých 234 tisíc korun.
Jak cítit zvuk či slyšet obraz
Plasticita mozku ovšem pochopitelně neumožňuje pouze „vidění“ jazykem. Celá řada technologických inovací se zaměřuje právě na náhradu smyslů a pokouší se obnovit je způsoby, které jsme si nikdy dříve nedokázali představit. Např. zařízení vOICe (OIC znamená Oh, I see, tedy Jé, já vidím!) umožňuje lidem slepým od narození, aby viděli, a to prostřednictvím „překladu“ obrazů do zvuků hudby, které se posluchač učí dekódovat. Další zařízení, jehož vývoj vede David Eagleman, přichází s tím, že zvuk může být převeden na elektrické signály a obnoví tak sluch lidem, kteří ho mají poškozený. Zařízení nazývané VEST pro změnu vypadá jako vesta napojená na chytrý telefon a mělo by teoreticky uživatele naučit, jak zvuk „cítit“.
Naučit mozek, jak znovu použít ztracené spoje, je základem také pro inovace v protetice. Když člověk přijde o končetinu, část mozku, která byla dříve používaná k jejímu ovládání, zůstává aktivní. Inovativní protetická zařízení, jako např. to z dílny společnosti Ossur, znovu propojuje tyto spoje s umělou končetinou. Po nějakém čase tak může uživatel ovládat protézu stejně jako vlastní končetinu.
Podívejte se, jak zařízení pomohlo chlapci z Číny:
-mk-
Michaela Koubová
