Nemoci srdce a cév představují nejčastější příčinu nemocnosti a úmrtnosti v Česku i ve většině evropských zemích. Podle odhadů odborníků dosahují náklady na tuto zátěž v Evropě zhruba 200 miliard eur (pět bilionů korun) ročně. „Vzhledem k tomu, že již máme Evropský plán boje proti rakovině, je nemyslitelné nemít ho na onemocnění srdce a cév, kde úmrtnost je ve srovnání s nádory dvakrát vyšší,“ říká v rozhovoru se Zdravotnickým deníkem předseda výboru pro advokační činnost Evropské kardiologické společnosti Francesco Cosentino. S italským kardiologem, který v současnosti působí ve stockholmském Karolinska institutu, jsme hovořili u příležitosti odborné konference, jež se uskutečnila minulý týden v Bruselu pod záštitou českého předsednictví v Radě EU.
Aktuální údaje z evropských zemí ukazují, že zátěž kardiovaskulárními chorobami, která po desetiletí klesala nebo stagnovala, je opět na vzestupu. Proč se to děje?
Je to trochu složitější, ale obecně to platí. Navzdory skutečnosti, že většině kardiovaskulárních komplikací lze předejít, jsme v dnešní době svědky nárůstu kardiovaskulární morbidity i mortality. Je to pravděpodobně způsobeno kombinací stárnutí populace, nedostatečného včasného záchytu a spíše neúčinných preventivních kampaní. Proto musíme zcela přehodnotit způsob, jakým přistupujeme k veřejnosti, abychom dosáhli efektivnější strategie s reálným dopadem na výskyt onemocnění srdce a cév.
Co je potřeba změnit?
Musíme opustit myšlení, které k této problematice přistupuje odděleně z pohledu různých odborností. Kardiologové hovoří o ateroskleróze, endokrinologové o problémech s vysokou hladinou glukózy a nefrologové o onemocnění ledvin. Přitom mají všichni jednoho společného jmenovatele. My zdravotníci proto potřebujeme komunikovat společně a spojit síly bez ohledu na specializaci. To je něco nového a ještě se to neděje. Pokud budeme mít integrovanou strategii, může to mít větší dopad na veřejnost a pacienty, jak ty budoucí, tak i ty, u nichž se již komplikace rozvinuly.
S kardiovaskulárním plánem Evropa ušetří
Jste jedním ze dvou předsedů výboru Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro advokační činnost, takže osvěta veřejnosti je úkol právě pro Vás. ESC nyní uspořádala konferenci, kde odborníci i politici diskutovali o potřebě vzniku evropského plánu pro kardiovaskulární zdraví. Jaké budou tedy Vaše další kroky?
Právě teď je velmi dobrá chvíle k takové akci. Politici si více uvědomují, že tu máme problém a že k jeho vyřešení musíme spojit síly. Současná iniciativa Healthier Together (Společně za lepší zdraví), kterou na konferenci zmínila Evropská komise, je důležitá, ale kardiovaskulární onemocnění a také diabetes jsou pouze dvě z pěti oblastí, kterými se zabývá. Není pochyb o tom, že je velmi dobré zvyšovat povědomí také třeba o respiračních onemocněních, ale právě kardiovaskulární choroby jsou zabijákem číslo jedna v zemích EU i na celém světě. Každý den zemře v Evropě na onemocnění srdce a cév pět tisíc lidí. To stojí za to řešit samostatně. Dalším krokem je proto upozorňovat na kardiovaskulární zdraví a vyzvat Evropskou komisi a státy EU, aby podpořily plán kardiovaskulárního zdraví v celé EU.
Počítáte s něčím podobným co do rozsahu jako je Evropský plán boje proti rakovině? Jde o poměrně obsáhlý dokument, který začíná podporou zdravého životního stylu a končí kvalitou života po nemoci.
Rozhodně. Vzhledem k tomu, že již máme plán na rakovinu, je podle mého názoru nemyslitelné a nerozumné nemít ho na onemocnění srdce a cév, jejichž úmrtnost je ve srovnání s nádory dvakrát vyšší.
Kromě otázek souvisejících přímo se zdravotnictvím zahrnuje Evropský plán boje proti rakovině také oblasti jako vzdělávání, sociální péče, výzkum. Plánujete i to pokrýt v kardiovaskulárním plánu?
Ano. V ESC jsme velmi aktivní ve vzdělávacích aktivitách a průběžné lékařské vzdělávání zdravotnických pracovníků by také rozhodně mělo být pilířem plánu. Financování výzkumu a inovací je rovněž zásadní pro zachování kardiovaskulárního zdraví evropských občanů. Dalšími klíčovými díly bude vznik evropského znalostního centra pro kardiovaskulární zdraví, které by řešilo mezery ve spolehlivosti a roztříštěnosti dat a zajistilo přeshraniční propojení napříč spektrem kardiovaskulárních onemocnění a souvisejících stavů, dále spoluvytváření národních kardiovaskulárních plánů s cílem poskytnout platformu pro národní implementaci toho evropského plánu a investice do primární a sekundární prevence, a nakonec minimalizace digitální propasti mezi evropskými státy, resp. vznik vhodného prostředí pro digitální transformaci v oblasti kardiovaskulárního zdraví.
V souvislosti s Evropským plánem boje proti rakovině ESC Evropské komisi připomínala, že rakovina je také významnou kardiovaskulární komorbiditou a žádala – spíše neúspěšně – o větší prostor, který by v dokumentu byl onemocněním srdce a cév věnován.
Ano. Jde o důležitou komorbiditu, a to kvůli patologickému stavu samotnému i chemoterapii, kterou pacienti podstupují. Onemocněním i léčbou dochází k poškození kardiovaskulárního systému. Srdce se zhoršuje a srdeční selhání začíná být příčinou hospitalizací číslo jedna, jak jsme dnes ráno slyšeli.
V této souvislosti bylo zmíněno, že jsme obětí vlastního úspěchu.
Ano, umíme léčit akutní příhody, ale v důsledku toho čelíme rostoucímu výskytu chronických onemocnění, jako je srdeční selhání.
Jedním z hlavních důvodů, proč eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová předložila svůj plán boje proti rakovině, jsou velké nerovnosti mezi státy EU v přístupu pacientů k odpovídající péči. Jaká je situace v oblasti onemocnění srdce a cév?
Je to velmi podobné. Mezi regiony existují jasné rozdíly nejen napříč Evropou, ale i uvnitř jednotlivých zemí. Pokud žijete v Bruselu nebo Stockholmu, máte to do zdravotnického zařízení, které si s nemocným srdcem poradí, blízko. Ale pokud žijete například v jižní Itálii, nemusíte mít stejný přístup. A to by se nemělo dít. Je to další důvod, proč musíme proti této zátěži bojovat na evropské úrovni.
Kdy si myslíte, že tento plán uvidíme na papíře?
Agendu a priority určují politici. Mají také sílu zvyšovat povědomí veřejnosti. Takže načasování je hodně na nich. Musíme s nimi spolupracovat. Toto je náš advokační úkol – zasadit první semínka evropského kardiovaskulárního plánu. ESC k tomu má dobrou výchozí pozici, protože zastupuje národní kardiologické společnosti z 57 zemí včetně České republiky. Věřím, že společnými silami se nám to podaří posunout dál. Kardiovaskulární onemocnění stojí ekonomiku EU 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun – pozn.red.) ročně, a pokud budeme mít plán pro kardiovaskulární zdraví, určitě bychom velkou část těchto peněz ušetřili.
Potřebujeme komplexní a standardizovaná data
Konference se zabývala problematikou onemocnění srdce a cév společně s diabetem. Proč?
Kardiovaskulární onemocnění jsou u diabetu hlavní komplikací. Proto je velmi důležité provádět screening pacientů s diabetem na tyto choroby. A naopak – kardiaci mohou mít neodhalený a nediagnostikovaný diabetes. Proto potřebujeme také včasný záchyt diabetu. Mezi těmito dvěma stavy existuje jasná souvislost. Když se to spojí, úmrtnost a nemocnost raketově roste. To je důvod, proč považujeme za důležité přijmout společná multioborová opatření pro včasný záchyt, abychom dokázali předcházet komplikacím.
Ve svém vystoupení na konferenci jste hovořil o zřizování společných kardio-metabolických ambulancí. Mají již s nimi některé evropské státy zkušenosti?
Taková zařízení již v některých zemích existují, ale v Evropě je jich stále velmi málo. Jsou tu bariéry, politické i infrastrukturní. Jsem ale přesvědčen, že toto je cesta kupředu – mít různé specialisty na jednom místě, řešit pacienty a jejich problémy společně z různých úhlů pohledu. A pacient nemusí chodit z jedné kliniky na druhou na různé konzultace, což může vyústit až do situace, kdy se ten člověk začne pomalu ztrácet v překladu.
Hovoříme ovšem stále o sekundární linii péče. Bylo zmíněno, že přední linie by měla být ta primární.
Ano, to je ta nejdůležitější úroveň péče, protože většinu pacientů s kardiovaskulární chorobou anebo diabetem mají na starosti lékaři primární péče.
ESC vyvíjí rizikové skóre pro pacienty s diabetem k posouzení jejich individuálního rizika rozvoje některého z onemocnění srdce a cév. Mohl byste to popsat podrobněji?
Zavádíme novátorské skóre, které hodnotí riziko rozvoje aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění v následujících deseti letech (SCORE2-Diabetes) u pacientů s diabetem 2. typu, kteří ještě tímto onemocněním netrpí nebo nevykazují poškození cílových orgánů. Toto skóre poskytuje údaje o desetiletém riziku kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a nefatální cévní mozkové příhodě na základě individuálních charakteristik pacienta. Slouží jako vodítko pro klinické rozhodování u pacientů s diabetem se středním nebo vysokým rizikem, ale bez zjevných klinických projevů aterosklerózy. Nová doporučení pro klinickou praxi u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a diabetes, která zveřejníme v příštím roce, budou již obsahovat pokyny, jak toto skóre používat.
Dosud jsme mluvili o politicích a zdravotnících. A co pacienti, jejichž hlasu se v Evropě stále více naslouchá? Jaká je jejich role?
Díky práci našeho výboru pro advokační činnost jsme vytvořili v ESC Fórum pacientů, kde nasloucháme hlasu pacientů a jejich problémům v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Cílem je posílit postavení pacienta, aby se stal součástí klinického rozhodovacího procesu.
Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v debatě o zapojování pacientů zmínil nevládní organizaci v oblasti vzácných onemocnění EURORDIS a množství práce, kterou během českého předsednictví a společně s ním odvedla. Existuje nějaká podobná organizace zastupující pacienty v oblasti kardiologie, která by pro vás mohla být podobným partnerem ve snaze přesvědčit politiky o potřebě evropského plánu pro kardiovaskulární zdraví?
Existuje mnoho pacientských organizací, ale je to také velmi citlivé téma. Musíme být opatrní, protože tyto organizace mohou být řízeny zájmovými stranami s různými programy. Udělali jsme to, že jsme vytvořili zmíněné Fórum pacientů. V tuto chvíli jsme ještě na začátku, ale věřím, že tato iniciativa bude klíčová v jakémkoli budoucím úsilí ESC.
Zahrnuje fórum jednotlivé pacienty, nebo pacientské organizace?
Jen jednotlivé pacienty, a to na dobrovolné bázi.
Čeští kardiologové opakovaně zdůrazňují význam sběru a analýz dat pro přípravu účinných strategií do budoucna. Jaký je Váš pohled na roli dat v kardiologii?
Žiji a pracuji ve Švédsku. A víte, že Skandinávie, a Švédsko zvláště, jsou přeborníci v digitalizaci. Mají systém národních registrů. Klinická data se zaznamenávají online. V souladu s vývojem ohledně Evropského prostoru pro sdílení zdravotních údajů proto vyzýváme k vytvoření evropského znalostního centra založeného na kardiovaskulárních datech, jež zajistí vhodnou infrastrukturu, interoperabilitu a ochranu údajů a propojí stávající platformy pro registry a elektronické zdravotní záznamy. Cílem by měla být komplexní a standardizovaná data na podporu posílení zdravotnických systémů, inovací, výzkumu, rozhodování a hodnot zaměřených na potřeby pacientů a péči řízenou integrovanými daty a stratifikací rizik.
Helena Sedláčková
Francesco Cosentino je profesorem kardiologie v Karolinska institutu a Univerzitní nemocnici ve švédském Stockholmu. Absolvoval lékařskou fakultu a specializační vzdělávání na Univerzitě v Římě. Poté obdržel kardiovaskulární stipendium na americké Mayo Clinic, kde získal doktorát v kardiovaskulární farmakologii. Bývalý lektor a profesor univerzitní nemocnice v Curychu a docent kardiologie na římské univerzitě Sapienza je v současné době jedním ze svou předsedů výboru pro advokační činnost Evropské kardiologické společnosti. Je držitelem grantů a cen od národních a mezinárodních výzkumných rad a soukromých nadací a předním autorem více než dvou stovek původních článků v předních recenzovaných časopisech.
