Spravedlnost novelizuje pravidla výběru soudců, vylučuje ze zkoušky finanční právo
Z justiční zkoušky má být vyloučeno finanční právo a psychologické vyšetření bude nově bez hodnocení osobnosti. Zavádí se kategorie nepřípustnost přihlášky v reakci na podávání přihlášek do více výběrových řízení u více soudů. Komise budou více při ústní zkoušce více dbát na aplikaci práva a interpretaci předpisů. Vplývá to z návrhu novely vyhlášky o odborné justiční zkoušce, o výběru justičních kandidátů a uchazečů na funkci soudce.
Novela podle důvodové zprávy reaguje na doporučení skupiny státu proti korupci při Radě Evropy GRECO. Návrh novely vyhlášky, o odborné justiční zkoušce, výběru a odborné přípravě justičních kandidátů, výběru uchazečů na funkci soudce je nyní v připomínkovém řízení.
O problémech s pravidly výběru kandidátů na soudce mluvili zástupci justice na posledním sněmu Soudcovské unie. „Mám obavu, že slovo transparentnost zvítězilo nad zdravým rozumem,“ uvedla tehdy předsedkyně českobudějovického krajského soudu Martina Flanderová.
Podle důvodové zprávy má novela zejména stanovit „jednotné úrovně obtížnosti písemné části výběrových řízení, bližší specifikace cílů ústních částí výběrových řízení, úpravy nepřípustnosti přihlášky do výběrových řízení jak na pozici justičního kandidáta, tak také na funkci soudce, popř. zakotvení tzv. principu měšce, tedy pravidla přenositelnosti výsledku úspěšného uchazeče o funkci soudce do dalších výběrových řízení na funkci soudce u téhož krajského soudu“.
Z justiční zkoušky má být vyloučeno finanční právo
Jak to má konkrétně vypadat? Například z justiční zkoušky má být vyloučeno finanční právo: „Dochází k vyloučení finančního práva ze seznamu právních oblastí, jejichž znalosti se při ústní části odborné justiční zkoušky ověřují,“ stojí v důvodové zprávě. „S ohledem na dosavadní praxi průběhu odborných justičních zkoušek a komplexnost oblasti finančního práva, které v současnosti není v tak významném rozsahu při ústní části odborné justiční zkoušky zkoušeno, je navrhováno tuto oblast z ověřovaných znalostí uchazeče vypustit,“ vysvětluje se v důvodové zprávě k předmětnému ustanovení.
Uchazeč o justiční zkoušku bude muset být seznámen se složením zkušební komise už v pozvánce ke zkoušce a do jednoho týdne bude moci podat námitku podjatosti. „Za účelem postavení na jisto je navrhováno v tomto ustanovení výslovně upravit, že informaci o složení konkrétní zkušební komise uchazeč obdrží v pozvánce k vykonání odborné justiční zkoušky,“ uvádí důvodová zpráva.
Mohlo by vás zajímat
Vypouští se zhodnocení osobnosti soudce a čekatele
Úpravy dozná i psychologické vyšetření v případě přihlášky na pozici justičního kandidáta. Žadatel musí předložit „výsledek psychologického vyšetření absolvovaného v předchozích 5 letech před datem vyhlášení výběrového řízení na pozici justičního kandidáta s výsledkem ,doporučuje se´ v případě, kdy uchazeč uplatňuje výjimku podle § 17 odst. 3. To znamená, že nemusí absolvovat nové psychologické vyšetření.
Co se týče kandidátů na justiční čekatele i na funkci soudce, vylučuje se stávající ustanovení o povinnosti předložit charakteristiku osobnosti a celkové zhodnocení: „Výsledek psychologického vyšetření uchazeče na funkci soudce se hodnotí stupni ,doporučuje se´ a ,nedoporučuje se´, stojí v návrhu.
„Také v případě výběrového řízení na funkci soudce se navrhuje vypustit větu, že součástí výsledku psychologického vyšetření je též charakteristika osobnosti uchazeče, její celkové zhodnocení včetně odůvodnění, jelikož tyto informace dle praktických zkušeností nejsou pro zkušební komisi zásadní, když si osobnostní charakteristiku uchazeče může ověřit v rámci pohovoru v ústní části výběrového řízení,“ uvádí k tomu v důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti.
Eliminovat přihlášky do více výběrových řízení
Nově se pro justiční kandidáty i pro kandidáty na funkci soudce zavádí pojem „nepřípustnost přihlášky“. Nepřípustnost má posuzovat předseda příslušného soudu v rámci kontroly náležitostí přihlášky, tedy úplnosti a splnění zákonných podmínek.
„Cílem této úpravy je kromě jiného eliminovat případy, kdy se uchazeči souběžně přihlásí do více výběrových řízení, a přestože u daného soudu absolvují výběrové řízení úspěšně, nakonec se rozhodnou přijmout nabídku jiného soudu a tím dochází ke zvyšování nákladů na výběr justičních kandidátů i soudců. Současně by se úspěšní budoucí justiční kandidáti nebo soudci neměli možnost hlásit do dalšího výběrového řízení po dobu 12 měsíců od vyhlášení výběrového řízení, ve kterém uspěli. Tato doba odpovídá přibližně standardní době trvání výběrového řízení,“ uvádí k tomu ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě.
Nepřípustnost je definována v novém § 13 vyhlášky:
(1) Přihlášku do výběrového řízení na pozici justičního kandidáta může podat jen uchazeč, který splňuje předpoklady pro výkon této funkce ke dni vyhlášení výběrového řízení.
(2) Přihláška je nepřípustná, jestliže
a) se uchazeč již dříve přihlásil do jiného výběrového řízení na pozici justičního kandidáta, které dosud nebylo skončeno nebo se z něj neodhlásil před obdržením vyrozumění podle § 16 odst. 4,
b) uchazeč vykonává odbornou přípravu justičního kandidáta u jiného soudu nebo
c) od vyhlášení výběrového řízení na funkci soudce, ve kterém uchazeč uspěl, uplynulo méně než 12 měsíců.
Nově důraz na aplikaci práva namísto důrazu na písemku
Obdobně je nově upraveno ustanovení o přihlášce do výběrového řízení na funkci soudce. V tomto případě se ale upravuje jen doba zaslání pozvánky. Justiční akademie ji nově zašle deset dní (proti třiceti dnům) před písemnou zkouškou.
Nově je definován i obsah pohovoru justičního kandidáta v § 20. Namísto dřívějšího důrazu na písemnou část se nově objevuje důraz na aplikaci právních předpisů: „Při pohovoru kladou členové výběrové komise uchazeči zejména otázky na zjištění úrovně jeho odborných znalostí, na jeho zkušenosti s aplikací a interpretací právních předpisů a na jeho osobnostní předpoklady,“ stojí nově v ustanovení o pohovoru.
Naopak kandidátům na funkci soudce přibylo nové ustanovení o písemné části výběrového řízení v §28: „Uchazeč nemusí pro účely výběrového řízení na funkci soudce vyhlášeného pro obvod krajského soudu, v němž vykonával odbornou přípravu justičního kandidáta, absolvovat test aplikace práva v případě, že tento test absolvoval již jako součást výběrového řízení na pozici justičního kandidáta vyhlášeného předsedou tohoto krajského soudu,“ navrhuje nové znění ministerstvo spravedlnosti.
Ministerstvo má úpravy za drobné
Jak vyplývá z důvodové zprávy, jde podle ministerstva spravedlnosti o drobné úpravy „V oblasti výběrového řízení na pozici justičního kandidáta a odborné přípravy justičního kandidáta dochází zejména k drobným úpravám v oblasti oznámení o vyhlášení výběrového řízení, nepřípustnosti přihlášky, náležitostí přihlášky a jejího posuzování, odstranění odlišné úrovně obtížnosti testu aplikace práva oproti výběrovému řízení na funkci soudce, precizaci obsahové náplně pohovoru a rozšíření osob, u kterých mohou justiční kandidáti vykonávat odbornou přípravu,“ vysvětluje novelu vyhlášky spravedlnost.
Pokud jde o výběrové řízení na funkci soudce, dochází k zakotvení obdobných změn, jako jsou popsány výše u výběrových řízení na pozici justičního kandidáta, a tedy drobným úpravám v oblasti oznámení o vyhlášení výběrového řízení, nepřípustnosti přihlášky, náležitostí přihlášky a jejího posuzování, odstranění odlišné úrovně obtížnosti testu aplikace práva oproti výběrovému řízení na pozici justičního kandidáta, stanovení výjimky z opakování testu aplikace práva, precizaci obsahové náplně pohovoru a stanovení pravidla tzv. měšce. Tyto změny korespondují s obsahovou náplní zmocňovacích ustanovení, obsažených v zákoně o soudech a soudcích, uvádí v důvodové zprávě ministerstvo.
Irena Válová
