Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zavést registrační personální standardy v zařízeních sociálních služeb. To se ovšem nelíbí odborům, které argumentují špatnými zkušenostmi ze zdravotnictví. Podle nich se zde z minimálního personálního standardu stala norma vedoucí k přetěžování personálu. Z podobného vývoje proto mají obavy i v případě sociálních služeb. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková tak nyní napsala ministru Mariánu Jurečkovi dopis, ve kterém ho od návrhu odrazuje.
„Při respektování dobré praxe a maximální snaze o naplnění všech potřeb klientů je prakticky nemožné stanovit jednotnou hodnotu počtu personálu, byť pro určenou konkrétní kapacitu a druh a formu sociální služby. Z tohoto důvodu je definován tzv. Registrační personální standard, který slouží jako základ pro výpočet a může se stát nejnižším požadovaným jmenovatelem pro garanci poskytování služby v zákonem definovaném rámci,“ stojí se v materiálu, proti kterému se odbory ohrazují.
Podle odborářů znění naznačuje, že se MPSV vydalo podobnou cestou jako zdravotnictví, ačkoliv opakovaně ujišťovalo, že se nejedná o vytvoření minimálního personálního standardu v sociálních službách.
„Chtěli bychom připomenout, že jsme v roce 2011 nesouhlasili se zavedením minimálního personálního zabezpečení zdravotních služeb, opakovaně jsme upozorňovali Ministerstvo zdravotnictví, že z minimálního standardu se v průběhu let stane standard optimální a že ve vazbě na financování návrh negativně dopadne na všechny aktéry ve zdravotnictví, což se v průběhu let bohužel potvrdilo. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima,“ píše odborářka s tím, že výsledkem je přetěžování personálu, syndrom vyhoření a odchody z nemocnic.
Odbory se navíc obávají o dodržení všech zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na § 29 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kde jsou stanoveny přípustné hygienické limity pro hmotnost ručně manipulovaného břemena přenášeného muži a ženami.
„Připomínáme, že jsme opakovaně požadovali provedení zátěžových testů na vybraných pracovištích a přenesení jejich vyhodnocení do zamýšleného personálního standardu. Hygienické limity rizikových faktorů jsou dle našich poznatků v zařízeních sociálních služeb bohužel velmi často překračovány a jsme přesvědčeni, že tyto hygienické limity nelze při propočtu vzorce pro domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, dodržet,“ domnívá se Žitníková.
Podle ní přitom centrálně nemá personální standardy upravena žádná země EU, učinily tak pouze regionálně například některé spolkové země v Německu nebo v Rakousku. O personálních standardech se vede diskuze také na úrovni EU, žádný konkrétní závěr ale zatím nebyl přijat.
-mk-
