Dvojice amerických farmaceutických skupin Eli Lilly a AbbVie se rozhodla k poměrně radikálnímu kroku. Kvůli raketově rostoucím výrobním nákladům odstoupily od cenové dohody o lécích, které dodávají britské Národní zdravotní službě (NHS) v rámci tamního systému zdravotního pojištění. Eli Lilly a AbbVie jsou první výrobci léků, kteří k takovému rozhodnutí dospěli, jak informoval britský deník Financial Times.
Farmaceutické společnosti Eli Lilly a AbbVie už nechtěly být dále součástí dohody o cenách léků, které dodávají Národní zdravotní službě. Na protest proti zvýšení zpětných plateb britskou vládou od zmíněného cenového mechanismu odstoupily.
Společnost Eli Lilly v pondělí oznámila, že zpětné platby, které jsou aplikovány na originální léčiva, vzrostly ve Velké Británii na více než čtvrtinu v poměru k celkovým tržbám farmaceutického sektoru za dodávky léků do systému zdravotního pojištění. Takové opatření bude mít podle Eli Lilly „sankční dopad“ na inovace ve farmacii, což způsobí, že Velká Británie začne zaostávat za jinými zeměmi, které jsou aktuálně na špici daného oboru.
Příliš vysoké zpětné platby
Společnost AbbVie varovala, že zvýšení zpětných plateb přímo ohrožuje její schopnost fungovat na britském trhu s léky dodávanými v rámci státem poskytované zdravotní péče, jak uvedl britský list Financial Times.
Zpětné platby jsou součástí dobrovolného mechanismu, který byl zaveden prakticky ve stejné době, kdy byla založena Národní zdravotní služba (NHS – National Health Service). V rámci tohoto schématu je garantováno, že NHS nebude výrobcům léků za originální léčiva zvyšovat platby o více než dvě procenta ročně. Farmaceutický sektor s tímto omezením souhlasil v roce 2019.
Pokud však celkový účet NHS za originální léky takto stanovený strop překročí, výrobci léků musí své nadměrné tržby zaplatit zpět. Problém je ale v tom, že NHS od začátku pandemie koronaviru začala za léky platit výrazně více, a to především kvůli tomu, že výrazně vzrostla jejich spotřeba v souvislosti s léčbou covidu.
Výrobci léků vrátí přes tři miliardy liber
V letošním roce proto výrobci léků musí Národní zdravotní službě, respektive britské vládě, zaplatit zpět asi 3,3 miliardy liber (v přepočtu kolem 90 miliard korun), což představuje přibližně 26,5 procenta z celkových tržeb farmaceutického sektoru z dodávek léků Národní zdravotní službě v roce 2022.
V loňském roce ale tento podíl činil jen asi 15 procent s tím, že farmaceutický sektor souhlasil, že část plateb odvede až v roce 2023. Ještě v roce 2021 však zpětné platby činily jen asi pět procent z tržeb za dodávky léků NHS, proto se některým farmaceutickým společnostem nelíbí, že jde o tak obrovský skok. Z povinnosti hradit zpětné platby jsou vyloučeny malé a střední farmaceutické společnosti a to celkových tržeb se nezapočítávají dodávky vysoce inovativních léků.
Výkonný ředitel Asociace britského farmaceutického průmyslu Richard Torbett uvedl, že asociace je i nadále oddána principu dobrovolné dohody o cenách léků a spolupráci, vyzval však britskou vládu, aby svou lékovou politiku přehodnotila. A to ve světle své širší hospodářské politiky, kde si stanovila ambici stát se supervelmocí v oblasti biologických věd.
Hrozba odlivu farmaceutických investic
Asociace rovněž vyzvala britskou vládu, aby přišla s návrhem takového systému, který bude „mezinárodně více konkurenceschopný“. Společnosti AbbVie a Eli Lilly totiž od cenové dohody odstoupily poté, co šéf farmaceutické divize německé skupiny Bayer britskému deníku Financial Times řekl, že hodlá omezit svou aktivitu ve Velké Británii a redukovat pracovní místa, jelikož Bayer není schopen dále nést zvýšené náklady, aniž by je mohl promítnout do cen léků. Americký výrobce léků Bristol Myers-Squibb v loňském roce varoval, že právě kvůli zpětným platbám uvažuje o odklonu investic z Velké Británie.
Britské ministerstvo zdravotnictví a sociální péče naznačilo, že je ochotno o změnách v cenovém schématu jednat. „Jsme otevřeni myšlenkám, jak by měl příští systému fungovat poté, co současná dohoda ke konci letošního roku vyprší. Budeme nadále spolupracovat se zástupci farmaceutického průmyslu, abychom si dopad na společnosti vyjasnili,“ cituje list Financial Times ministerstvo zdravotnictví.
Zdeňka Musilová
