Při srovnání toho, kolik žen umírá během těhotenství nebo krátce po porodu, zaostává Velká Británie za ostatními evropskými zeměmi. Hlavní příčinou úmrtí britských matek v období po porodu je sebevražda. Podle Světové zdravotnické organizace by již tak špatnou situaci mohla ještě více zhoršit rostoucí chudoba v zemi, protože existuje jednoznačná souvislost mezi rizikem úmrtí matky a tím, v jakých podmínkách žije. Britský zdravotnický systém tak bohužel ještě více posiluje sociální nerovnosti, což se v konečném důsledku projevuje na úmrtnosti těhotných žen a matek.
Navzdory tomu, že Velká Británie patří mezi ekonomicky vůbec nejvyspělejší a ekonomicky nejsilnější země světa, z pohledu těhotných žen a matek krátce po porodu tomu tak nutně být nemusí. Velmi totiž záleží na tom, jaké socio-ekonomické zázemí matka má. Světová zdravotnická organizace (WHO) v této souvislosti varuje před tím, že by rostoucí ekonomické problémy, které vedou k tomu, že se lidé ocitají v chudobě, mohly vést k nárustu úmrtnosti těhotných žen a matek krátce po porodu.
Jak upozorňuje britský deník The Guardian, ve Velké Británii na každých 100 tisíc narozených dětí připadá úmrtí 9,6 matek v období do šesti týdnů po porodu. Země v tomto ohledu zaostává za jinými srovnatelnými evropskými státy. Hlavní příčinou úmrtí je pak sebevražda.
Silná souvislost sociálně-ekonomickým zázemím
Podle lékařky Natashy Azzopardi-Muscatové, která je ředitelkou programu WHO pro zdraví matek, existuje „viditelná souvislost“ mezi tím, že žena zemře během těhotenství a po porodu a vysokou mírou ekonomického strádání. Podle ní je WHO „silně znepokojena“ tím, že by současná situace ve Velké Británii mohla vést k ještě většímu nárůstu životních nákladů. A to by znamenalo, že by se více lidí propadalo do chudoby, což by mělo negativní dopad na jejich zdraví.
„Je zcela zřejmé, že ne všude je míra mateřské úmrtnosti stejná, nicméně existují výrazné rozdíly. V oblastech s nejvyšší chudobou je také nejvyšší úmrtnost matek. Domnívám, že toto je velmi jasné sdělení,“ varovala expertka. Nejde podle ní pouze o to zaměřovat se na kvalitu zdravotnického systému a to, jakou péči poskytuje, ale také na mnohem širší souvislosti. „Zdá se, a to je velmi důležité, že existují základní rizikové faktory, které ženu ovlivňují už před otěhotněním, což je její sociálně-ekonomické zázemí a dost možná i etnický původ,“ dodala.
Ostatní ekonomicky srovnatelné země si podle ní „vedou lépe“ a ve Velké Británii „existuje prostor ke zlepšení“. Podrobnější údaje se v tomto ohledu chystá WHO zveřejnit v březnu letošního roku. Mezi problémy, které se podílí na vysoké úmrtnosti matek ve Velké Británii, podle Azzopardi-Muscatové patří zhoršující se zdravotní stav těhotných, včetně vysoké míry obezity nebo těhotenského diabetu, a také to, že potřebná zdravotní péče není „adekvátně“ využívána, zejména pokud se jedná o ženy menšinového etnického původu nebo žijící v ekonomicky nejslabších oblastech.
Azzopardi-Muscatová je přesvědčená o tom, že by Velká Británie měla více investovat péče o duševní zdraví těhotných žen a matek, tedy „během velmi křehkého a citlivého období v životě ženy“, aby tak došlo k poklesu „velmi alarmující“ míry sebevražd v této skupině populace.
Porodnictví nemůže být jen pro bílé ženy ze střední třídy
Toto vyjádření navíc přichází krátce poté, co Care Quality Commission zveřejnila hodnotící zprávu popisující zkušenosti žen s britským porodnictvím. „Žena, která rodí dnes, může mít horší zkušenosti se službami NHS, než kdyby porodila před pěti lety. V průběhu času obvykle dochází k pokroku, ale my vidíme pravý opak,“ citoval britský deník The Independent Angelu McConvillovou, výkonnou ředitelku National Childbirth Trust, největší britské neziskové organizace, která se věnuje podpoře rodičů během těhotenství, porodu a po něm.
Loni v listopadu pak další zpráva MBRRACE Saving Lives, Improving Mothers‘ Care ukázala, že u žen žijících v nejchudších oblastech Velké Británie existuje dvakrát vyšší riziko úmrtí oproti těm, které žijí v ekonomicky silnějších regionech. V chudých oblastech byly sebevraždy příčinou dokonce 18 procent úmrtí žen. Z pohledu zdraví matek a dětí je také Velká Británie v mezinárodním srovnání zemí, kde je potřebná zdravotní péče špatně dostupná. Těhotné Britky umírají třikrát častěji než těhotné Norky.
Profesorka Marian Knight, která se specializuje na téma zdraví matek a dětí a působí na University of Oxford a současně vedla přípravu zmiňované zprávy, upozorňuje, že systém zdravotnictví ve Spojeném Království je „navrhován tak, aby fungoval pro bílé ženy ze střední třídy, ale my potřebujeme, aby fungoval pro všechny“. Podle ní v zemi exístuje jasný vzorec, který se v posledních letech nadále zhoršuje – a to sice, že mnoho žen, které umírají, trpí několika znevýhodněními. „A nerovnosti mezi nejchudšími a nejbohatšími oblastmi se nadále zvětšují,“ dodala.
S tím, že špatné socioekonomické podmínky znamenají i zhoršující se zdraví, včetně rizika sebevražd, souhlasí i Laura Seebohmová, výkonná ředitelka organizace Maternal Mental Health Alliance, která se v zemi věnuje tématu duševního zdraví matek: „Skutečně a velmi jasně vidíme, že vnější prostředí znamená velkou zátěž pro duševní zdraví. A rostoucí přímé životní náklady na to mohou mít obrovský dopad.“
Ludmila Hamplová
