Chtěl jsem v Praze postavit nejmodernější onkologickou nemocnici na světě, říká kandidát na prezidenta Babiš
“Jsem rád, že nakonec premiér Fiala do Zentivy dorazil, i když s několikaměsíčním zpožděním. Přišla krize, nejsou léky. Všichni investovali do výroby léků mimo Evropu, protože tam je levnější pracovní síla,“ uvedl mimo jiné Andrej Babiš v rozhovoru pro Českou justici, Ekonomický deník a Zdravotnický deník. Prioritami zdravotnictví je podle něj onkologie a duševní zdraví. Vydavatelství pokračuje v sérii debat s kandidáty na prezidenta, kterých se doposud zúčastnili Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. Pozvání k rozhovoru dostal i druhý finalista prezidentské volby Petr Pavel.
Začněme nejsilnější výlučnou kompetencí prezidenta v ekonomické oblasti. Tou je jmenování bankovní rady České národní banky (ČNB). Tuzemskou ekonomiku nyní drtí inflace. Jak byste ji zkrotil a jak byste postupoval při nominacích členů bankovní rady ČNB, pro kterou je cenová stabilita primární úkol?
Vysoká cena elektřiny je hlavní problém všech občanů, živnostníků a zaměstnavatelů, protože od ní se odvíjí všechno. Zásadní omyl pana Rusnoka, nejhoršího guvernéra v historii naší země je, že svojí měnovou politikou zkrotí ropný kartel, emisní povolenky, lipskou burzu nebo ceny plynu. Šejkové a další producenti ropy se pravidelně domlouvají na cenách, proto se tomu říká ropný kartel. Bojoval jsem na Evropské radě za zastropování emisních povolenek, které mají zásadní vliv na cenu elektřiny vyrobené z uhlí. V září 2021 jsem řekl, že chci prosadit zastropování emisní povolenky na 30 euro. Fiala mě kvůli emisním povolenkám kritizoval, on sám neudělal nic a ještě zhoršil cenotvorbu.
A pak je tu Lipská burza. Opakuji znovu, že je historická šance na svolání mimořádné valné hromady a vykoupení všech akcionářů ČEZu. ČEZ se topí v penězích a místo toho, aby tohle udělali, tak vymysleli windfall tax. Privátní výrobci elektřiny si to zoptimalizují a samozřejmě to celé zaplatí ČEZ. Takže se očekává, že v roce 2024 ČEZ zaplatí 150 miliard, a to bude největší přínos do rozpočtu z celé windfall tax.
Jak byste to udělal Vy?
Mohlo by vás zajímat
Řekl bych panu Šnobrovi (minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr pozn. red.) a spol., kteří vlastní 30 procent akcií, že ČEZ má 200 miliard nerozděleného zisku, který si akcionáři mohou vyplatit za podmínky, že se domluví na výkupu a ceně akcií, prodají je všechny a stát získá 100 procent akcií ČEZu. ČEZ neměl být nikdy zprivatizován a mohli jsme budovat nezávislou energetickou politiku a strategii. A když budu mít 100 procent, můžu lidem pomoct s cenou elektřiny, aby platili 1500 korun za MWh, protože elektřinu v Dukovanech ČEZ vyrábí za 500 korun na MWh. Francouzský prezident Emmanuel Macron postupoval tak, že zastropoval cenu elektřiny na 46 eurech za MWh a vykupoval akcie francouzského ČEZu, tedy firmy EDF. A proto měl i nejnižší inflaci v EU. Tato vláda není schopná se domluvit ani na složení dozorčí rady ČEZu.
Máte představu, kolik by Vámi navrhovaný výkup akcií minoritních akcionářů ČEZu rámcově stál?
Všechny peníze na výkup akcionářů může zaplatit ČEZ z nerozděleného zisku a očekávaných zisků v roce 2023. Minoritní akcionáři mohou dostat 60 miliard korun nerozděleného zisku plus cenu akcií na burze. Je to otázka vyjednávání. Stát rozhoduje o tom, jestli bude dividenda vyplacena, nebo ne a to je jeho obrovská vyjednávací výhoda.
A pokud jde o nominace členů bankovní rady?
Nominoval bych po poradě s experty především odborníky z praxe. Za minulého guvernéra, který navýšil základní úrokovou sazbu na 7 procent v době, když byla eurozóna dlouho na nule a dnes je v průměru kolem 2,5 procenta, tedy třikrát níž než my. Tím došlo k znevýhodnění našich firem, občanů a zničení hypotečního trhu, takže mladé rodiny si nebudou moct půjčit na bydlení. Firmy, které nemají euro úvěry, tak mají sazby mezi 7 až 9 procenty. 87 procent českého exportu jde do eurozóny. Naše firmy mají nejdražší elektřinu, nejvyšší úroky, pokud nemůžou získat úvěr v eurech. Tak jak mají konkurovat firmám eurozóně?
ČNB si myslela, že tím zničí inflaci. Naše vláda naopak proti inflaci bojovala snížením DPH na elektřinu, plyn a teplo z 21 % na 0 % v listopadu a prosinci 2021, a tak byla v prosinci inflace 5,3 procent. Panu premiérovi inflace vyskočila na 17,2 procent a teď je to někde na 15 procentech, třikrát víc, ale nikdy jsem tomu neříkal Fialova drahota. Největší nesmysl a stokrát opakovaná lež je to, že tím, jak jsme navyšovali důchody a platy policistům hasičům, lékařům, sestřičkám, učitelům, vojákům, tak jsme způsobili inflaci. Zrušili jsme superhrubou mzdu, podvod z dílny ODS, čímž zaměstnancům od roku 2021 zůstalo v kapse o 7 procent víc. Za covidu naše vláda dala peníze lidem a úspory českého obyvatelstva za naší vlády stouply o 900 miliard. Takže je jasné, že lidé ty peníze neutratili, takže nemohli způsobit inflaci. Teď hodně lidí používá úspory na to, aby zaplatili vysoké zálohy na elektřinu. Kdo na tom všem vydělal? Především banky.
Vaše vláda prováděla konsolidaci veřejných financí do okamžiku covidu, kdy vyskočily deficity v rámci anticyklických opatření. Dnes máme deficity státního rozpočtu na dlouhodobě neudržitelné úrovni. Jak byste dnes konsolidoval veřejné finance, aby se přiblížily k úrovni dluhu, který byl před covidem?
Před covidem byl ten dluh extrémně nízký, my jsme ho snížili ke konci roku 2019 na 29 procent HDP. A když naše vláda v roce 2021 skončila, tak byl stále nižší, než když jsme v roce 2014 ve vládě začínali. Tato vláda za rok zvýšila jako jediná země v EU zadlužení v poměru k HDP a to slibovala před volbami, jak bude šetřit.
Stávající vláda se vůbec nezajímá o čerpání evropských peněz, které stát zálohuje, než peníze z EU obdrží. Stát rozpočtuje podivně, když jsou výdaje schvalovány a příjmy se odhadují a mění.
Vy máte v rozpočtu výdaje. Každá normální domácnost nebo firma si nejdřív stanoví příjmy, aby věděli, co můžou utratit. A stát rozpočtuje hlavně výdaje. A každý byznysmen na začátku roku, protože úplně neví, jak se bude vyvíjet byznys plán, tak má konzervativní investiční plán, pak má expanzivní a podle vývoje to upravuje. Stát u rozpočtu vždy schvaluje výdaje, ale u příjmu může odhadovat, jak chce. Státní rozpočet nemá konsolidaci ani podrozvahu jako firmy.
Zdravotnictví pro mě byla priorita
Pojďme k věci, kde prezident nemá moc kompetencí, ale je to strategická záležitost pro českou ekonomiku. Hovoříme se o tom, že je potřeba posílit diverzifikaci odvětví, které jsou v české ekonomice. Potřebujeme posílit další průmyslová odvětví kromě automobilového průmyslu. Jedním z těch odvětví, s ohledem na současnou krizi v dodávkách léčiv, je také farmaceutický průmysl. Víme, že tu existují projekty, které by mohly přinést a posílit výrobu na území ČR. Myslíte si, že ze všech těch dostupných dotačních titulů, které tu jsou, by se měl farmaceutický průmysl podpořit?
Když byl covid a nebyl paralen, tak ministerstvo zdravotnictví požádala SÚKL o výjimku, aby Zentiva mohla hned vyrábět. Jsem rád, že tam nakonec pan Fiala dorazil, i když s několikaměsíčním zpožděním jako obvykle. Teď přišla krize a nejsou léky. Pan Válek doporučuje lidem, ať obvolají sto lékáren, když nemůžou pro děti sehnat sirup proti horečce. Všichni investovali do výroby léků mimo Evropu, protože tam je levnější pracovní síla. Místo toho, aby se závislost Evropy u strategických surovin – jako jsou léky nebo čipy – řešila na Evropské radě, tak se jen mluví o tom, že chceme být soběstační, ale v reálu se nic konkrétního neděje.
Pro mě zdravotnictví byla absolutní priorita. Za naší vlády jsme navýšili příjmy do zdravotnictví o 229 miliard korun. Sepsali jsme dlouhodobý investiční plán, kde jsou potenciální investice do roku 2050 za 164 miliard korun. Připravili jsme národní boj proti rakovině, na který jsme získali 15 miliard korun celkově z 50 miliard, které ČR dostane z EU na zdravotnictví. Připravili jsme reformu psychiatrické péče do roku 2030.
Protože dneska mladí lidé mají obrovský stres a to je problém. Minule jsem řešil holčičku, která si stále myla ruce, matka zoufalá a termín na psychiatrickou pohotovost až za tři měsíce. Řešili jsme léčebné konopí nebo jsem chtěl v Praze postavit nejmodernější onkologickou nemocnici na světě.
Problematice onkologie a duševního zdraví jste se coby premiér skutečně věnoval. Jak byste v tom pokračoval z pozice prezidenta?
Přesvědčoval bych premiéra a ministra zdravotnictví, že problematika onkologie a duševního zdraví je priorita.
Myslíte, že by prezident mohl být pro občany příkladem zdravého životního stylu? Být v tomto aktivní, a ukazovat i na svém životě třeba prevenci?
V červenci 2013 jsem měl 77 kg a 10 procent tuku. Pak jsem měl nějaké výkyvy, zase se dostal do formy a začal jsem řešit svaly. Měl jsem výživového poradce. Bohužel to loni skončilo tak, že jsem jedl salát a špagety a udělalo se mi zle. Odvezla mě záchranka, měl jsem ileus (neprůchodnost střev pozn. red.). Ale myslím, že na svůj věk jsem stále fit, vždy jsem sportoval, chodil jsem do fitka a určitě se tam vrátím. Od 1. února zase začnu. V mém věku je to už o chůzi o plavání. Ale teď to nejde. Člověk si musí vybrat. Buď bude spát, nebo sportovat.
Pojďme k zahraniční politice. Je udržení ukrajinské fronty a zatlačení ruských vojsk za hranice Ukrajiny důležité pro bezpečnost ČR?
Samozřejmě, že to je důležité. Válka musí skončit a Rusko odejít, aby přestali umírat lidé. Kdybych byl prezident, tak za prvé navštívím Zelenského, pak bych šel za zeměmi V4, Macronem, za Scholzem, za Erdoganem a snažil se je přesvědčit o mírovém jednání EU a členů NATO. Určitě bych neseděl s rukama v klíně. I když Česká republika není jaderná velmoc, tak toho může na diplomatickém poli hodně dokázat, pokud má odhodlané politiky a diplomaty.
Po 2. světové válce vzniklo OSN, EU, NATO, abychom měli mír. A proto kritizuji pana Pavla, který říká, že trvalý mír je iluze. Já s tím nesouhlasím a říkám, že v Evropě můžeme mít trvalý mír a musíme o to usilovat.
Fixní výdaje na obranu podporuji
Jako určitý efekt by mohlo zafungovat i to, kdyby členské země NATO posílaly na Ukrajinu nejmodernější techniku. Měli by?
Ano. Ona tam je a i proto je ukrajinská armáda úspěšná proti Rusku. Zároveň je ale třeba připravovat mír.
Měla by ČR mít zákon o financování obrany státu s pevným procentem výdajů na obranu? A měla by v něm nějak zakomponována podpora domácího průmyslu? Např. se uvažuje o nákupu stíhaček F-35.
Jasně, měla by to být 2 procenta napevno. Já jsem řekl, že ministryni Černochové v tomto směru podporuju, ale hlavně aby jí ministr Stanjura ty peníze dal. Zopakuju, že v roce 2009 byly výdaje na obranu za vlády ODS 56 miliard. Potom přišla krize a škrtali hlavně armádě. V roce 2014, když jsem začínal ve vládě, zdědili jsme rozpočet obrany na 42 miliardách a v roce 2021, kdy skončila naše vláda, to bylo 85 miliard. Takže jsme rozpočet navýšili o 100 procent. Jako premiér, všude, kde jsem jezdil, tak to bylo většinou o zbraních. Indie, Singapur, Thajsko. České zbraně jsou legendární. Za Masaryka vláda rozhodla o zřízení zbrojovky Uherském brodě a za devět měsíců se vyrobila první pistole. Byli jsme ve výrobě zbraní nejlepší na světě a po revoluci to šlo všechno pryč.
Nezřídka se stává a to v zejména v kauzách, kde figurují politici, že soud obžalované zprostí obžaloby. Fungují orgány činné v trestním řízení správně? Neměla by být vyvozována odpovědnost státních zástupců a policistů za nezákonná trestní stíhání?
My máme Generální inspekci bezpečnostních sborů, která kontroluje policii. A já jsem přesvědčen, že za mé vlády to bylo objektivní a inspekce se nezneužívala. U své kauzy jsem mluvil o politickém trestním stíhání, protože státní zástupce Šaroch ho zastavil a nejvyšší státní zástupce Zeman, člověk s pochybnou pověstí a politický nominant pana Pospíšila z TOP 09, na základě vylhaných argumentů trestní stíhání znovu vrátil do hry.
Vrchního státního zástupce může odvolat vláda. Ta Vaše to ale neudělala.
Kdyby to ministryně Benešová udělala, tak byla plná Letná. Ale nebudeme se vracet do minulosti. Já jsem k tomu nepřistupoval jako tradiční strany, že přijdeme a že všechny vyměníme. To byl asi naivní přístup.
Teď se diskutuje o tom, že prezident Miloš Zeman možná ještě bude jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. A to přestože současnému předsedovi Pavlu Rychetskému mandát končí až 5 měsíců po jeho odchodu z Pražského hradu. Respektoval byste takto jmenovaného předsedu?
Já jsem se ho na to ptal a on říkal, že to není na stole. Že bude řešit pouze jednoho ústavního soudce, u kterého je potřeba souhlasu Senátu (Jan Svatoň pozn. red). Pokud by ale takto brzy dopředu jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, tak by to nebylo dobře.
Takže pokud by nového předsedu jmenoval, snažil byste se to z pozice prezidenta zrušit?
Poradil bych se s odborníky. Nejsem právník a nemám k tomu analýzu.
Prezident právě před časem řekl, že disponuje analýzou, podle níž neexistuje právní překážka pro to, aby ještě před vypršením svého mandátu nástupce Rychetského jmenoval. Další ústavní právníci ale tvrdí, že by to bylo v rozporu s Ústavou. Nicméně vy byste doplňoval soudce na Ústavní soud. Nyní je tam pouze jedna žena. Preferoval byste návrhy žen?
Já mám všude ženy. Poslankyně, komisařku, europoslankyně, všude jsou. Víte proč? Protože ony se mnou nesoutěží. I ve firmě jsem měl všude ženy. A mám rád a vážím si žen. Raději dělám se ženami, než s chlapy. To není žádná póza, tak to zkrátka mám. Osobně bych si přál na Ústavním soudu více žen a možná i předsedkyni.
Rozhodují tuzemské soudy dostatečně rychle?
Kauza Čapí hnízdo se podle odborníků nikdy neměla dostat před soud. Státní zástupce Šaroch to zastavil, akorát na něj byl šílený tlak. Protože potřebovali stále něco držet v mediálním prostoru ten vymyšlený příběh. Když už nemají Čapí hnízdo, tak o čem teď mluví média? Samozřejmě o nějakém vyšetřování ve Francii kvůli nemovitostem. Postupoval jsem podle doporučení realitní kanceláře a peníze, které jsem poslal, byly moje zdaněné peníze a byly podle našeho Finančního analytického úřadu ministerstva financí v pořádku. Akorát to oznámili samozřejmě až po volbách. A tak to u nás, respektive v médiích a politice, funguje stále dokola.
Eva Paseková, Ivo Hartmann, Jan Hrbáček, Tomáš Cikrt
Foto: Radek Čepelák
Rozhovor je převzat z portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do vydavatelství Media Network s.r.o.
Jan Pintlich
