Evropští politici se musí rozhodnout, zda chtějí mít ze starého kontinentu výzkumného lídra v oblasti life sciences, nebo zda upřednostní nízké výdaje na léky na úkor všeho ostatního. Před takovou volbou prý Evropa stojí. Pokud se rozhodne pro laciné léky, světový výzkum se bude přesouvat tam, kde pro něho bude atraktivnější prostředí. Tedy regiony, kde cenová regulace nevytěsňuje tržní incentivy pro investice do výzkumu a vývoje nových léků, jak ve své analýze upozorňuje britský deník Financial Times.
Jestliže během pandemie koronaviru nastalo jakési příměří mezi velkými farmaceutickými firmami a vládami jednotlivých států, pak jistojistě skončilo před několika málo dny. Zdá se, že nedávné spektakulární vypovězení účasti na úhradovém schématu britské Národní zdravotní služby (NHS) hned dvěma americkými farmaceutickými společnostmi Eli Lilly a AbbVie je jen začátek něčeho většího.
Britský deník Financial Times upozorňuje, že krok obou zmíněných společností byl jen vyústěním širší nespokojenosti farmaceutického sektoru s tím, jak se Evropa začíná stavět k cenové politice na trhu s léky, jež jsou hrazeny z veřejných výdajů. „Výrobci léků rovněž zvažují, že odstoupí od podobného schématu ve Francii,“ uvedl deník Financial Times s odkazem na dobře informované zdroje.
Farmaceutický byznys se prý domníval, že úspěch, s jakým se mu podařilo vyvinout a dodat účinné a bezpečné vakcíny proti koronaviru, a tím pomoci k uvolnění protiepidemických opatření, která měla své obrovské národohospodářské náklady, povede k tomu, že politici si uvědomí, jak cenné farmaceutické společnosti jsou.
Politici si protiřečí
„Vlády jako by úplně zapomněly, jak obrovský přínos mají rychlé inovace ve farmaceutickém sektoru. Politici teď na výrobce léků tlačí, protože potřebují najít úspory ve veřejných rozpočtech, a je jim jedno, kde,“ uvedl pro Financial Times Thomas Cueni, generální ředitel Mezinárodní federace asociací farmaceutických firem.
Podle něho je celý sektor frustrovaný z toho, jak rozporuplně politici nyní k farmaceutickým firmám přistupují. Na jedné straně se prý snaží přilákat investice, na straně druhé vytvářejí mnohem tvrdší podmínky pro tento sektor na trhu. A to v podobě výdajových stropů, které jdou ale zcela proti myšlence zatraktivnit Evropu pro investice do výzkumu a vývoje nových léků.
Deník Financial Times ale upozorňuje na to, že za nárůstem výdajů na léky není jen zvýšení poptávky během pandemie covidu, ale například i souhlas s proplácením nákladné léčby skrze úhradu drahých léků. To se týká třeba přípravku Zolgensma švýcarské farmaceutické skupiny Novartis, jímž se léčí spinální svalová atrofie, nebo léku Orkambi americké biotechnologické společnosti Vertex pro léčbu cystické fibrózy. Ale i mnoha dalších.
Regulaci zpřísní i Německo či Francie
„Ve skutečnosti už před pandemií covidu britská vláda předpovídala výrazný nárůst výdajů Národní zdravotní služby v letech 2022 a 2023. Částečně i kvůli tomu, že doufala v rozšíření přístupu k novým lékům,“ píše deník Financial Times. Podle Richarda Torbetta, šéfa Britské asociace farmaceutického průmyslu však tyto původní plány nebyly realistické. „Nakonec se naplnily jen díky pandemii,“ řekl deníku Financial Times.
Velká Británie ale není jedinou zemí v Evropě, kde se vlády snaží regulovat výdaje na léky podobnými metodami. Tedy prostřednictvím zpětných plateb v případě, že skutečné výdaje převýší svůj předem stanovený strop. Německo například nedávno zvýšilo povinné slevy ve výši kolem 12 procent pro rok 2023, Francie chce snížit veřejné výdaje na léky zhruba o 13 procent.
Stranou snahy dostat pod kontrolu výdaje na léky ale nestojí ani Spojené státy. Ceny léků byly jedním z témat prezidentských voleb v roce 2020. Od příštího roku federální vláda bude moci poprvé donutit farmaceutické firmy zasednout k jednacímu stolu a dohodnout se na cenách léků u těch nejdražších přípravků, které jsou hrazeny v rámci systému Medicare.
Cenové pobídky investic jsou v USA silnější
Spojené státy totiž vydávají na značkové léky na předpis až 2,5krát více v přepočtu na osobu, než je průměr 32 porovnávaných zemí, upozorňuje deník Financial Times. Naopak u generických léků jsou pak výdaje USA podprůměrné a například v porovnání se Švýcarskem zhruba čtvrtinové, oproti Česku či Itálii asi poloviční.
Právě tento nepoměr vyznívá lépe pro Spojené státy, pokud výdaje na značkové a neznačkové léky použijeme jako jedno z měřítek atraktivity pro investice do vývoje nových léků. Podle Thomase Cueniho by evropští lídři neměli brát varování zaznívající ze strany farmaceutického sektoru jako „pouhou rétoriku“.
Investice do farmaceutického sektoru mají totiž vliv i na investice do dalších odvětví. „Vždycky máte na výběr. Nejen že ve Spojených státech máte skvělé vědce, které nikdo nepřekoná, ale navíc se vám investice v tak náročném prostředí vrátí,“ řekl Cueni.
Zdeňka Musilová
