Ministerstvo zdravotnictví nehodlá ani po připomínkách ze strany ministerstva financí a Národního kontrolního úřadu aktualizovat pandemický plán, který pochází z roku 2011. Podle něj je v tuto chvíli vhodnější využívat nástroje, které vznikly při řešení pandemie covid-19. Aktualizace plánu v tomto okamžiku by podle ministerstva v praxi znamenala, že by pak plán musel být aktualizován v krátkých časových intervalech, a protože jsou tak ukládány povinnosti všem dotčeným rezortům a odbornostem, byly by i tyto subjekty nuceny věnovat se častým aktualizacím.
Na to, že má Česká republika pandemický plán z roku 2011, upozornil v návaznosti na kontrolu zaměřenou na pořizování ochranných pomůcek v roce 2020 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstva zdravotnictví a vnitra a Správa národních hmotných rezerv, jichž se kontrola týkala, v návaznosti na závěry přijaly nápravná opatření, která nedávno prošla připomínkovým řízením. V něm se k postupu ministerstva zdravotnictví sešlo několik zásadních připomínek, přičemž jedna z nich poukazuje na to, že MZ nehodlá v dohledné době pandemický plán aktualizovat – nebyl stanoven termín aktualizace, pouze termín pro vytvoření pracovní skupiny, a to až na rok 2025.
„V současnosti uplynulo již 11 let od poslední aktualizace Pandemického plánu ČR, kde bylo uvedeno, že ‚Orgány krizového řízení provádějí periodické revize pandemických plánů minimálně 1x za 2 roky anebo podle potřeby‘. Přičemž formulace ‚anebo podle potřeby‘ spíše indikuje častější frekvenci než jednou za dva roky, než aby se naopak prodlužovala. Zároveň pandemii onemocnění covid-19 považujeme za dostatečně závažný důvod pro potřebu aktualizace Pandemického plánu ČR. Je tudíž nepřípustné, aby se s jeho aktualizací ještě nezačalo ani šest let po jejím vypuknutí,“ uvedlo v připomínkách ministerstvo financí (více jsme psali zde).
Ministerstvo zdravotnictví ale i nadále trvá na tom, že nebude pandemický plán aktualizovat. „Pandemický plán z roku 2011 řeší oblast připravenosti a reakce na pandemii vyvolanou novou variantou chřipkového viru vzniklou antigenním posunem ze zdrojového viru ptačího původu. Pandemický plán byl vytvořen v souladu s úrovní tehdejších vědeckých poznatků a na základě požadavků mezinárodních organizací řídících globální připravenost na hrozby pro veřejné zdraví (Světová zdravotnická organizace – WHO a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí – ECDC). Pandemie covid-19 však ukázala, že nástroje a mechanizmy obsažené v Pandemickém plánu nelze použít při řešení šíření SARS-CoV-2, včetně jeho později se objevujících se variant. Z uvedených důvodů a v kontextu absence jednotného systému reakce globálního společenství na současnou pandemii MZ ve spolupráci s dotčenými resorty, odbornými společnostmi a Státním zdravotním ústavem nevyčkávalo na závěry či doporučení Světové zdravotnické organizace, ale v rámci svých kompetencí zajišťovalo v rámci řízení reakce na pandemii hlavními nástroji postihující základní součásti řízení epidemie, a to v oblastech identifikace onemocnění, jeho monitoringu, hodnocení vývoje, stanovení opatření a léčby onemocnění,“ vysvětlil Zdravotnickému deníku mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Anomálně frekventní aktualizace?
Mezi tyto nástroje patřila tvorba a aktualizace algoritmů postupu v rámci činností vykonávaných resorty a dotčenými odbornostmi včetně laboratorního vyšetřování průkazu viru SARS-CoV-2 a léčby onemocnění covid-19, tvorba strategie testování a očkování proti covid-19 či tvorba doporučených postupů pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb pro zajištění prevence nákazy a pravidelná aktualizace doporučených preventivních opatření. Vznikla také nová vyhláška o surveillance covid-19 pro zavedení jednotného systému pro epidemiologický dohled nad onemocněním covid-19. Vedle toho byl vytvořen cestovatelský semafor pro hodnocení vývoje epidemie v zahraničí a opatření minimalizující riziko zavlečení nákazy plus byla zabezpečena repatriace občanů ČR z Číny a ostatních zemí v době nouzového stavu.
Ministerstvo dále připomíná metodické vedení orgánů ochrany veřejného zdraví a dotčených odborných lékařských společností, tvorbu a aktualizaci metodických pokynů k nařizování izolace a dalších protiepidemických opatření, zřízení národního dispečinku lůžkové péče (listopad 2020) pro centrální monitoring a vyhodnocení všech dat nutných k řízení kapacity lůžkové péče všech poskytovatelů lůžkové zdravotní péče v ČR v souvislosti se zajištěním zdravotní péče o pacienty s covidem a od března 2020 zavedení pravidelného reportingu případů covid-19 včetně škálování dle risk-score a stanovení parametrů pro hodnocení vývoje epidemie.
„Nadto byla odbornými společnostmi vydána celá sada doporučených postupů v rámci odbornosti daných společností. Pandemický plán, při nedostatku potřebných informací z oblasti epidemiologie SARS-CoV-2 a vzhledem k dosavadní nedostupnosti požadavků na systém připravenosti a reakce ze strany WHO či ECDC, nemohl a doposud nemůže nahradit výše uvedené nástroje. Pokud by bylo do současné doby přikročeno k aktualizaci, přesněji řečeno vytvoření nového Pandemického plánu ČR, v praxi by to znamenalo, že bude v souvislosti s vyvíjejícími se poznatky muset být aktualizován prakticky periodicky v krátkých časových intervalech. Vzhledem k tomu, že Pandemický plán musí ukládat povinnosti všem dotčeným rezortům a odbornostem, musely by i tyto subjekty věnovat těmto anomálně frekventním aktualizacím, ke kterým nepřikročila žádná země světa, podstatnou část své činnosti, což nebylo v době expandující pandemie a není ani v době současné reálné,“ dodal Ondřej Jakob.
Jak potřebu aktualizace pandemického plánu vidí odborníci či politici? Problematice se budeme ve Zdravotnickém deníku i nadále věnovat.
Michaela Koubová
