U příležitosti dnešního Světového dne boje proti rakovině představily Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vůbec první onkologické profily zemí EU a také Norska a Islandu. Ty vznikly díky Evropskému registru nerovností v oblasti onkologických onemocnění, jednomu z projektů Evropského plánu boje proti rakovině. Podle tohoto srovnání Češi žijí méně zdravě a více umírají na nádorová onemocnění, než je průměr EU. Problém představuje i zajištění rovného přístupu k diagnostice a vysoce specializované onkologické péči ve všech krajích.
Rakovina způsobuje čtvrtinu všech úmrtí v Evropské unii, a zůstává tak druhou příčinou úmrtí v EU hned po onemocněních oběhové soustavy. Nejčastěji se umírá na rakovinu plic. Ze zveřejněných onkologických profilů zemí EU jasně vyplývá, že úmrtnost na nádorová onemocnění se v různých zemích EU liší téměř dvojnásobně.
To lze částečně vysvětlit různou expozicí rizikovým faktorům, jako je kouření, obezita, škodlivá konzumace alkoholu nebo znečištění ovzduší, ale také různou schopností zdravotnických systémů zajistit včasný a bezplatný přístup k diagnóze a vysoce kvalitní onkologické péči a léčbě, konstatuje Evropská komise v tiskové zprávě. Celkově se rizikové faktory vyskytují častěji u mužů, nízkopříjmových skupin a osob s nízkým vzděláním.
Rozdíly jsou závratné
Profily potvrzují závratné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi co se týče účasti na screeningových programech. V případě rakoviny prsu se podíl žen, které by na screening měly nárok, pohybuje mezi šesti až devadesáti procenty, u rakoviny děložního čípku je to mezi 25 až 80 procenty. Jedním z cílů Evropského plánu boje proti rakovině je přitom nabízet screeningové vyšetření rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku celým devadesáti procentům Evropanů a Evropanek, kteří na to mají nárok.
Dohromady vynaložily země EU na onkologickou péči v roce 2018 téměř 170 miliard eur. Problémy, kterým čelí při jejím poskytování, se liší. Některé státy jsou dobře vybaveny, ale potýkají se s nedostatkem kvalifikovaných zdravotnických pracovníků. Jiné zase mají vysoký počet kvalifikovaných lékařů, ale chybí například vybavení pro radioléčbu, konstatuje Evropská komise. Výdaje na prevenci se v posledních letech zvýšily, stále však představují pouze 3,4 procenta celkových výdajů na zdravotnictví.
ČR má co zlepšovat
Stejně jako v jiných zemích EU existují i v České republice velké rozdíly v prevenci rakoviny, využívání screeningu, kvalitě a výsledcích péče podle pohlaví, úrovně vzdělání i mezi kraji. Behaviorální rizikové faktory jako nadváha, obezita a konzumace alkoholu patří k nejvyšším v EU, konstatuje Onkologický profil ČR. Panují zde i výrazné sociální nerovnosti, zejména v závislosti na vzdělání.
Účast cílových skupin ve screeningových programech je podstatně vyšší než průměr EU, ale existují rozdíly podle úrovně vzdělání a mezi kraji. To platí i pro zajištění rovného přístupu k vysoce specializované péči, která je soustředěna do komplexních onkologických center.
„Zlepšení dostupnosti údajů o cestě pacientů onkologickou péčí, jejich léčbě a době do zahájení léčby a posílení systémů sledování kvality na národní úrovni může přispět ke zlepšení onkologické péče a ke snížení nerovností,“ uzavírají autoři dokumentu. (Onkologickému profilu ČR se budeme podrobněji věnovat ve zvláštním článku – pozn.red.)
-sed-
