Pití alkoholu způsobuje onemocnění jater a má přímou vazbu na úmrtí na rakovinu. Tato varování by již brzy měla být na očích všem, kteří si v Irsku koupí v obchodě lahev alkoholu nebo si v baru dají skleničku vína. Ukládá to zákon, který byl v Irsku přijat po třech letech diskuzí v roce 2018, ale teprve na konci minulého roku získal posvěcení orgánů EU s tím, že nepředstavuje překážku pro jednotný vnitřní trh EU, a může tak vejít v účinnost. „To, že alkohol způsobuje rakovinu, není věc názoru, ale vědecky doložený fakt. Přesvědčit o tom ostatní je ale boj, a to je mírně řečeno,“ popsala na nedávné konferenci k rakovině Claire Gordonová z irského ministerstva zdravotnictví.
Irsko plánuje již brzy zavést varovné nálepky na lahvích alkoholu, podobně jako to veřejnost zná u krabiček cigaret. Umožňuje to zákon o veřejném zdraví (alkoholu) z roku 2018, vůbec první předpis, kterým irská vláda řeší otázku spotřeby alkoholu jako problém veřejného zdraví. Proti novým pravidlům protestují nejen producenti piva či vína, ale také ministři zemědělství ze zemí EU známých svou produkcí vín, jako je Itálie Francie a Španělsko – naposledy na jednání ministrů zemědělství zemí EU v Bruselu na konci ledna.
Norma totiž na konci loňského roku úspěšně završila povinný proces tzv. notifikace, kdy získala posvěcení podle harmonizačních pravidel Evropské unie (a to včetně souhlasu orgánů všech zemí EU dohlížejících na vnitřní trh, tedy i těch z Itálie, Francie a Španělska). Povinnost takto v Irsku označovat lahve s alkoholem, stejně jako další omezení prodeje a reklamy alkoholových výrobků, tedy nepředstavují překážku pro volný pohyb zboží na jednotném vnitřním trhu Evropské unie. Zákon tak může vstoupit v účinnost.
„Jsme za to velmi rádi a také docela překvapení, že to prošlo. Přeci jen požadujeme po výrobcích, aby své produkty na našem domácím trhu zásadně upravili. Teď ještě probíhá notifikační proces u Světové obchodní organizace (WTO) a za dva až tři měsíce to spustíme. Doufáme, že nás další budou následovat,“ prohlásila na nedávné konferenci současného švédského předsednictví v Radě EU k rakovině vedoucí oddělení pro kontrolu tabáku a alkoholu Claire Gordonová z irského ministerstva zdravotnictví.
Stálo nás to hodně sil
Zdravotní varování funguje, vidíme to u tabákových výrobků, doplňuje Siobhan McNamarrová, kolegyně Gordonové. A jak ukazují data z různých studií, záleží také na velikosti a formátu varování. „Výhodou takového značení je, že je levné, je k dispozici v místě prodeje a těžkým pijákům pořád na očích,“ tvrdí.
Nepůjde však jen o nálepky na lahvích. Informace o rizicích, gramech či kaloriích by měly být viditelně umístěny také v barech či hospodách, kde lidé pijí alkohol ze skleniček, tedy nikoli z označených lahví.
Zákon dále zavádí minimální cenu deseti centů za gram alkoholu a reguluje pravidla sponzoringu, marketingu a reklamy. Informace podávané v této souvislosti musí být jen faktické, nesmí navozovat dojem společenského úspěchu či zdravého životního stylu. V obchodech se smíšeným zbožím mají být lahve s alkoholem odděleny a nakupujícím méně na očích. V televizi se nesmí reklama na alkohol vysílat mezi třetí hodinou ráno a devátou večer, omezeny jsou i reklamy v rádiu.
„Říci, že prosadit takový zákon byl boj – to je jen velmi mírně řečeno. Stálo to opravdu hodně sil, aby lidé pochopili, o co nám jde,“ konstatuje Gordonová a dodává: „To, že alkohol způsobuje rakovinu, je vědecky doložený fakt, nikoli věc názoru. Přesvědčit o tom ostatní bylo ale velmi těžké.“
Alkohol je riziko
Alkohol způsobuje nejméně sedm typů rakoviny, jak potvrzuje Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém stanovisku z ledna tohoto roku, a to včetně těch nejběžnějších typů, jako je rakovina střev a rakovina prsu u žen. Úměra je jednoduchá – čím více alkoholu, tím větší riziko. Podstatné je však i to, že podle dostupných údajů polovina všech rakovin zapříčiněných alkoholem je způsobena „lehkou“ a „umírněnou“ konzumací alkoholu, tedy méně než 1,5 litru vína / 3,5 litru piva / 450 mililitrů lihovin za týden. „Tento pitný režim je zodpovědný za většinu rakovin prsu u žen způsobených alkoholem, přičemž nejvyšší zátěž je pozorována v zemích Evropské unie,“ píše WHO.
V Irsku je konzumaci alkoholu jako příčině rakoviny možné připsat 2,4 procenta případů, jako rizikový faktor zaujímá čtvrté místo. „To je velmi důležité zdůrazňovat,“ radí Gordonová. A dodává: „V roce 2020 alkohol způsobil 1000 případů rakoviny, a to jsou jen jasně doložené případy. Předpokládáme, že jich ve skutečnosti bylo více, až kolem dvou tisíc.“
A následují další čísla: „Mezi lety 1995 a 2018 narostl o 95 procent počet hospitalizací, jejichž příčinou byl jednoznačně alkohol. O 38 procent vzrostl mezi lety 2007 a 2013 počet hospitalizací pacientů s onemocněním jater způsobeným alkoholem. V roce 2019 stál za téměř pěti procenty úmrtí alkohol. V roce 2017 došlo v průměru ke třem úmrtím za den v důsledku konzumace alkoholu. Alkohol byl přítomen u poloviny sebevražd a 38 procent smrtelných silničních nehod,“ vypočítává.
Tohle vše jsou podle ní jasné argumenty dokumentující škody, které pití alkoholu způsobuje. Bylo ještě zapotřebí to vysvětlit ostatním.
Stát musí aktivně čelit zavádějícím sdělením
Pití alkoholu není žádná kulturní záležitost, jak se nám občas snaží namluvit průmysl či média, tvrdí Gordonová. A opět to dokládá daty. Spotřeba alkoholu v Irsku totiž vzrostla zásadně až teprve v posledním půl století – ze 4,9 litru čistého alkoholu na osobu starší 15 let v roce 1960 na rekordních 14,3 litrů na osobu v roce 2001. V roce 2021 to bylo kolem deseti litrů (v Česku je to podle dat Státního zdravotního ústavu 6,9 litru na osobu – pozn.red.).
Není podle ní pravdou ani tvrzení, že většina Irů a Irek pije střídmě. „60 procent konzumentů alkoholu alespoň jednou měsíčně vypije více alkoholu při jedné příležitosti než je zdrávo, tedy šest i více nápojů. Téměř polovina lidí pije rizikově, tedy tak, že to může způsobit škody na těle i duševním zdraví. Pětina je zcela závislá,“ vypočítává.
Za těmito vysokými čísly jsou podle Gordonové především snadná dostupnost alkoholu a marketing. Je třeba si uvědomit, zdůrazňuje, že ve veřejném prostoru létá mnoho informací a vzkazů, včetně toho, jak se s alkoholem pobavíte nebo že existuje něco jako bezpečné pití. A proto se nestačí jednoduše spoléhat na to, že si s tím lidé poradí sami a správně se rozhodnou.
„Ano, je třeba podporovat zdravotní gramotnost, ale není to tak prosté. Toho, co by měli lidé vědět, je mnoho. Stát by měl zasáhnout tam, kde je prostor plný sdělení, jež předávají špatnou informaci,“ vysvětluje Gordonová a dodává: „Nejde jen o to, že lidé mají být gramotní, ale také o to, že stát musí převzít odpovědnost – buď poskytovat svá sdělení stejně důrazně, nebo najít způsob, jak zavádějící sdělení zastavit.“
A tohle je třeba vysvětlovat i politikům. Pokud chcete prosadit ve své zemi podobný zákon, je velmi důležité mít klíčové politiky na své straně, vyzdvihuje Gordonová. To se neobejde bez velké míry přesvědčování, zvláště pokud se debata stočí k číslům, vypočítávání krátkodobých a dlouhodobých příjmů a nákladů. „Příjem z daní přichází každý rok a dlouhodobé náklady se oproti tomu vysvětlují hůře,“ konstatuje. „Ale i když mluvíte o penězích, nesmíte nikdy zapomínat na to základní sdělení – že především chceme udržet lidi naživu,“ uzavírá Claire Gordonová.
Helena Sedláčková
