Stát za loňský rok zaplatil pojišťovnám za uprchlíky z Ukrajiny pojistné ve výši 4,49 miliardy korun. Běženci čerpali zdravotní péči za zhruba 1,9 miliardy Kč, na osobu zhruba polovinu proti Čechům. Rozdíl, asi 2,6 miliardy korun, zůstane zdravotním pojišťovnám. Vyplývá to z vyjádření ministerstev financí, zdravotnictví a zdravotních pojišťoven pro ČTK. Nárok na zdravotní pojištění mají uprchlíci, kteří v tuzemsku získali vízum dočasné ochrany. Dospělým stát pojistné platí po dobu 150 dní. Dětem, seniorům nebo matkám pečující o malé dětí po dobu platnosti víza.
„Odhad zvýšené platby státu veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky za loňský rok činí 4,49 miliardy korun. Současně se ale dařilo je efektivně zapojovat na trhu práce, díky čemuž rostlo inkaso daní a pojistného,“ uvedl na dotaz ČTK Stefan Fous z ministerstva financí.
„Jsem rád, že jsme se jako stát dokázali v rámci systému postarat o ukrajinské uprchlíky, nabídnout jim zdravotní péči a neohrozit tím kvalitu a dostupnost péče pro české občany,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zástupci správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), k níž se přihlásila naprostá většina uprchlíků, ještě na konci loňského června, čtyři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu, předpokládali, že platby od státu zdravotní péči o Ukrajince nepokryjí.
Letos v lednu předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL) uvedl, že do konce listopadu uprchlíci čerpali péči za 1,55 miliardy korun, odhad za celý rok byl 1,8 miliardy Kč. „Nepotvrdilo se, že budou víc nemocní nebo budou mít třeba choroby, které se u nás nevyskytují. Čerpají méně, než stejně staří čeští pacienti,“ řekl tehdy.
Celkově bylo v Česku registrováno 460.000 ukrajinských uprchlíků, část z nich ale zřejmě už v ČR nepobývá. U VZP je registrováno asi 362.000 z příchozích uprchlíků, z nich 119.000 jsou dětí. U ostatních šesti menších zdravotních pojišťoven je jich podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady registrováno kolem 57.000, péči čerpalo asi 20.000 z nich, řádově stála desítky milionů korun.
Zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění podle zástupkyně tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Elišky Machové čerpalo 172.000 uprchlíků. „Náklady na tuto péči jsou v porovnání s českou populací průměrně poloviční. Průměrně kolem 18.000 korun na ukrajinského pojištěnce,“ sdělila ČTK.
VZP v lednu uvedla, že 60 procent u ní registrovaných uprchlíků nečerpalo žádnou péči, dalších 30 procent péči za méně než 5000 korun, 94 za více než milion korun. Asi 700 pacientům je poskytovaná takzvaná centrová péče nejmodernějšími léky, jsou to například nemocní s různými druhy rakoviny, roztroušenou sklerózou nebo žloutenkou typu C.
V městech, kde je největší koncentrace uprchlíků, vznikly i při nemocnicích i speciální ordinace, kde byl i ukrajinský personál. Takzvané UA pointy otevřely fakultní nemocnice, zejména v Praze, Brně a Ostravě, vznikají i v menších městech. „Na to jsme navázali finanční podporou, která směřuje ke krajským nemocnicím,“ doplnila Machová. Připravuje se podle ní i finanční podpora 25 ordinací pro děti a dorost na navýšení jejich kapacit.
Zdravotní pojišťovny podle svazu plánují letos schodek systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 12 miliard korun. Očekávané příjmy budou 464 miliard Kč, o 7,4 procenta vyšší než loni. Schodek systému pojišťovny čekaly i v letech 2021 a 2022, reálně ale hospodařily lépe. Hospodaření největší VZP bylo vyrovnané, přestože původně plánovala ztrátu 5,9 miliardy Kč.
-čtk-
