Pracovnělékařské prohlídky se od nového roku změnily, nově již periodická prohlídka není povinná u zdravotně méně rizikových profesí. „U firem i zaměstnanců dojde k výrazné úspoře financí, času a byrokracie,“ říká Tomáš Dombek, expert na ochranu zdraví a spolumajitel společnosti Preventado, která provozuje síť ordinací pracovnělékařských služeb, ale poskytuje i široké portfolio dalších služeb. O nich i o tom, jaké spatřuje v legislativní změně úskalí, hovoří Dombek v rozhovoru pro Zdravotnický deník.
Jak ze svého pohledu poskytovatele a poradce v oblasti pracovnělékařských služeb vnímáte změnu legislativy, podle níž od začátku letošního roku odpadá povinnost periodických prohlídek u zdravotně méně rizikových profesí?
Povinnost periodických prohlídek odpadla u prací, které jsou zařazeny v kategorii 1 nebo 2 a jejichž součástí není takzvané profesní riziko, což je například výkon noční práce, práce ve výškách nebo řízení vysokozdvižného vozíku. Ten výčet je celkem rozsáhlý. Nicméně stále zůstává možnost zaměstnance na prohlídku poslat, pokud o to zaměstnanec či zaměstnavatel požádá. Doporučujeme, aby každý zaměstnavatel ve spolupráci se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb prošel svá pracoviště a určil ta, kde bude periodické prohlídky i nadále vyžadovat a kde od této povinnosti upustí.
U práce zařazené do kategorie 1 bez profesních rizik změnu jednoznačně kvitujeme. U prací zařazených do kategorie 2 je to trochu problém. Na poslední chvíli, několik dnů před vydáním právního předpisu, navíc vypadla z původního návrhu ze seznamu profesních rizik položka lokální svalová zátěž.
Proč je vypadnutí této položky tak zásadní?
Je významným faktorem, který se podílí na vzniku diagnózy syndrom karpálního tunelu, který v Česku dlouhodobě plní přední příčky ve statistikách nemocí z povolání. Aktuálně hned po covidu je syndrom karpálního tunelu nejčastější nemocí z povolání. Projevuje se ztrátou citlivosti, brněním, trnutím a bolestí v oblasti zápěstí či některých prstů, bolest se zhoršuje primárně v noci, kdy se sníží krevní tlak. Velké množství prací je zařazeno právě do kategorie 2 ve faktoru lokální svalová zátěž. Při absenci profesních rizik u nerizikové práce pak tito zaměstnanci nebudou nadále sledováni a prevence u tak významného rizikového faktoru v pracovním prostředí jde stranou. Přitom téměř polovina případů nemocí z povolání u syndromu karpálního tunelu vzniká u nerizikových kategorií.
Jaké další změny vnímáte jako problematické?
Podobný problém vnímáme u zrušení profesního rizika „činnosti epidemiologicky závažné“. To jsou všechny práce například v oblasti stravování. Zaměstnanci pracující ve stravovacích službách za předpokladu, že nebudou disponovat profesním rizikem, nemusí chodit na periodické lékařské prohlídky, což je docela na pováženou.
Dalším z našeho pohledu nešťastným krokem je prodloužení doby dohledu na pracovišti na tři roky pro rizikové práce a práce s výskytem profesních rizik. V dnešní době, kdy se všechno ve firmách tak dynamicky mění, vnímáme tři roky jako velmi dlouhou dobu, kdy poskytovatel pracovnělékařských služeb nenavnímá dynamiku vývoje pracovního prostředí z pohledu rizikových faktorů a bude žít ve sladké nevědomosti.
Co naopak oceňujeme, je fakt, že z profesních rizik vypadla položka takzvaných „řidičů referentů“.
Jakou vnímáte odezvu na tuto změnu ze strany zaměstnavatelů a zaměstnanců?
Ze strany zaměstnanců jsou tyto změny hodnoceny pozitivně, což je svým způsobem pochopitelné. Zaměstnavatelé se ke změnám stavějí s určitou dávkou opatrnosti. Jsou mezi nimi tací, kteří vše takzvaně osekali na nezbytné minimum, ale také tací, kteří k problematice přistoupili v režimu takzvané předběžné opatrnosti a ve spolupráci se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb si stanovili práce, které budou i nadále vést v režimu periodických prohlídek.
Původně se dokonce předpokládalo, že u méně rizikových povolání odpadne i povinnost vstupní lékařské prohlídky při nástupu do nového zaměstnání, což se ale zatím nestalo. Vnímáte jako rozumné, aby k takové změně v budoucnu došlo?
Eliminace vstupních prohlídek u nerizikových prací a prací bez profesních rizik by mohla pro zaměstnavatele znamenat docela zásadní problém. Představme si situaci, kdy nám nastoupí zaměstnanec na pozici mzdové účetní do kategorie 1 bez profesních rizik. Zaměstnanec bude mít například psychiatrické diagnózy. Nic netušící zaměstnavatel ho na toto místo přijme. Zaměstnanec pak při zátěži – tlaku na výkon, plnění termínů a podobně – začne vykazovat známky svého onemocnění. Jedinou možností je potom poslat zaměstnance na mimořádnou lékařskou prohlídku na vlastní žádost. A to se bavíme o situaci, kdy zaměstnanec nezpůsobil žádnou škodu.
Povinných pracovnělékařských prohlídek po změně legislativy k 1. lednu 2023 ubylo. Vy provozujete několik vlastních pracovnělékařských ordinací a máte nasmlouvaných více než dvě stě lékařů po celé České republice. Najdou všichni nadále plné uplatnění?
Naše portofolio jsou primárně výrobní klienti a klienti, v jejichž firmách jsou při vykonávaných pracích přítomná i profesní rizika. Mohu tedy konstatovat, že nás se změny až tak markantně nedotkly. Jedinou redukcí je snížení četnosti dohledů na pracovištích. Nicméně na pracovištích většiny našich klientů poskytujeme i služby BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci – pozn. red.), tudíž jsme markantní úbytek práce nezpozorovali.
Vaše společnost se nevěnuje jen pracovnělékařským službám. Tuzemským firmám nabízíte širokou paletu služeb od správy bezpečnosti práce a požární ochrany přes měření fyziologie práce až po on-line školení a poskytování sofistikované aplikace. O jaké služby mají vaši klienti největší zájem?
Největší zájem je o služby v oblasti ergonomie a fyziologie práce a dále poskytování vlastního softwarového řešení pro oblast vzdělávání ve firmách a ochrany zdraví. Jedná se zejména o správu e-learningových školení a celého workflow v oblasti lékařských prohlídek. Naše aplikace se jmenuje Fabis a usnadňuje a digitalizuje právě zmíněné agendy, které jsou často zbytečně komplikované, vyžadující haldy papírů a reportů.
Chystáte v blízké době nějaké novinky, které zařadíte do portfolia svých služeb?
Naší misí je vyvíjet a implementovat ve firmách a podnicích technologie a systémy v oblasti Health & Safety. Budeme tedy pokračovat v trendu digitalizace námi dodávaných služeb a zefektivnění komplexních řešení těchto agend. Naší velkou výhodou je, že nestavíme jen softwarová řešení, ale zaměřujeme se i na faktické poskytování poradenských služeb. Poznatky, zkušenosti z praxe a potřeby klientů jsme tak schopni přímo zapracovávat. Jinými slovy, nejsme teoretici. Navíc náš tým čítají lidé z různých profesí – lékaři, ergonomové, bezpečáci, fyzioterapeuti, průmysloví inženýři a podobně, takže se na věci dokážeme dívat z různých úhlů pohledu a s ledasčím klientům poradit.
Pro tento rok chystáme uvedení zmíněného softwarového nástroje Fabis pro digitalizaci HR agendy ve vzdělávání a ochraně zdraví v novém kabátě, pracuje tedy na zbrusu novém brandu. Aktuálně vzniká prezentační video, připravujeme se na HR konference a podobně. Ve druhé půlce tohoto roku se chceme zaměřit na vývoj modulů pro řešení BOZP agendy ve firmách a její digitalizaci. V oblasti e-learningu nás láká téma hybridní virtuální reality. Plány máme velké.
Mezi vaše klienty patří velké a renomované firmy jako Škoda, Dr. Max, Continental nebo Nestlé. Spolupracujete i s malými a začínajícími firmami?
Ve svém portfoliu máme i malé a začínající firmy z nejrůznějších oborů – od terénních sociálních služeb, úklidových firem, školních zařízení až po stavební firmy. Nicméně převážnou část našich zákazníků tvoří větší firmy z celé řady odvětví, nejvíce však z automotive.
Mezi vaše zaměstnance a spolupracovníky patří i řada lékařů a dalších zdravotníků. V čem se liší způsob jejich rekrutace od získávání specialistů z jiných oborů?
Liší se dost zásadně. Lékařů a obecně zdravotníků je dnes velký nedostatek. Je to tedy občas trochu adrenalin a hledání jehly v kupce sena. Často rozhodují kontakty, doporučení, osobní vztahy a podobně. Zatím se nám to docela daří a na zaměstnance máme štěstí, za což jsme moc rádi. Záleží nám na přátelské a otevřené firemní kultuře.
Jakub Němec
Foto: Preventado
