Německé lékárny chtějí peníze, pokud musí nedostatkový lék nahradit jiným. Máme s tím obrovské náklady, tvrdí

Když pacient přijde do lékárny s receptem, ale ta uvedený lék nemá, může vydat plnohodnotnou alternativu. Německé lékárny si ale stěžují, že kvůli dlouhodobě přetrvávajícímu nedostatku některých léků na trhu je vydávání alternativ stojí nemalé peníze. Požadují proto po státu úhradu těchto dodatečných nákladů, nabídka ze strany státu je však pro ně neakceptovatelná, uvedl odborný deník zaměřený na problematiku lékáren Deutsche Apotheker Zeitung.

Problémy se zásobováním léky jsou v současnosti každodenním chlebem (nejen) německých lékáren. Lékárny proto musí složitě zajišťovat zásoby náhradních, avšak plnohodnotných přípravků, což je stojí čas i peníze. Stát sice lékárnám nabízí úhradu těchto dodatečných nákladů, podle šéfky lékárenského sdružení ABDA Gavbriele Reginy Overwieningové je výše navrhované úhrady vkládané do příslušného zákona upravujícího zásobování léky nedostatečná.

50 centů? To nás uráží, říká šéfka lékárníků

Spolkové ministerstvo zdravotnictví totiž navrhuje, aby lékárnám bylo za každou takovou výměnu způsobenou nedostatkem předepisovaného léku zaplaceno 50 centů (v přepočtu necelých 12 korun). „V tomto kontextu je to pro nás urážkou,“ uvedla pro Deutsche Apotheker Zeitung Gavriele Regina Overwieningová.

ABDA přišla s vlastním návrhem na výši úhrad na výměnu předepsaného, avšak nedostupného léku za rovnocennou náhražku. Za každou takovou transakci požaduje pro lékárny 21 eur, tedy v přepočtu asi 494 korun.

„I při konzervativním odhadu je třeba neméně šest hodin týdně na každou lékárnu, aby zvládla zajistit dostupnou alternativu k předepsaným lékům,“ uvedlo sdružení ABDA ve svém tiskovém sdělení. „Celkové hodinové náklady za rok ve všech více než 18 tisících lékáren po celém Německu dosahuje 5,62 milionu hodin. Pokud počítáme celkové hodinové náklady zaměstnavatele na farmaceutický personál ve výši 75,91 eur, pak se blížíme 425 milionům eur ročně,“ dodává ABDA.

Desítky milionů případů

Podle odhadu sdružení ABDA musí lékárny po celém Německu řešit ročně kolem 20 milionů případů, kdy musí doložit, že lék je nedostupný, a že musí vydat alternativu. Tím ABDA dochází ke zmíněnému vyčíslení nákladů ve výši 21 eur na jednu takovou transakci.

Lékárenské sdružení ABDA sice oceňuje, že se spolková vláda zabývá řešením krize v zásobování některými léky, ale navrhovanou úhradu ve výši 50 centů považuje za nesmyslnou. Nebude mít prý totiž požadovaný účinek, protože vlastně ani není pro lékárny dostatečně motivační.

Mohlo by vás zajímat

Ve většině krajů za pět let ubylo lékáren, komora žádá změnu financování

A jak už bylo zmíněno, zdaleka nezohledňuje vysoké personální náklady, které lékárny se zajištěním alternativních léků mají. „Lékárny přitom během koronavirové pandemie opakovaně prokázaly, že jsou schopny spolehlivě zásobovat populaci léky i v extrémních podmínkách. Pro lékárny jsou ale naprosto nezbytné jasné rámcové podmínky, větší volnost a přiměřená kompenzace překážek,“ dodala Overwieningová.

Vyústění dlouhodobých zásobovacích problémů

Problémy se zásobováním některými léky přitom nejsou v Německu zdaleka nové. Potíže se objevovaly už před covidovou pandemií, a když se první náznaky šíření koronaviru objevovaly v Číně přibližně před třemi lety, tehdejší spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn varoval, že Evropa je na dodávkách léčivých přípravků z Číny výrazně závislá.

Samotná koronavirová krize po jejím přesunu do Evropy problémy se zásobováním ještě prohloubila a situaci zdaleka nepomohl ani konec pandemie. Tentokrát zásobování začalo váznout kvůli raketově rostoucím cenám energií a neúplnému obnovení dodavatelských řetězců.

V současné době se s potížemi potýkají i německé lékárenské velkoobchody, které varují, že zásobování léky v Německu stojí před kolapsem. Dramaticky rostoucí náklady, přituhující regulace, avšak bez adekvátního navyšování odměn. To jsou podle sdružení německých lékárenských velkoobchodníků Phargo hlavní důvody, proč zásobování léky v Německu není za aktuálních podmínek udržitelné, jak již dříve informoval také Zdravotnický deník.

Zdeňka Musilová