Antibiotika na infekce dýchacích cest? Desetina amerických lékařů je předepisuje téměř vždycky
Poskytovatelé zdravotní péče jsou z velké části zodpovědní za antibiotickou rezistenci, potvrdila americká studie. Ta zjistila, že deset procent lékařů předepisuje antibiotika minimálně 95 procentům pacientů, kteří k nim přijdou kvůli akutní infekci dýchacích cest. Průměrně pak dostane antibiotika sedm z deseti pacientů s respirační infekcí.
Přestože je obecně známo, že antibiotika nezabírají na infekce způsobené viry, jako je chřipka či některé záněty průdušek a mandlí, i dnes je lékaři na tyto choroby nasazují. Výsledkem je, že lék přispívá tak k antibiotické rezistenci. Podle Mayo Clinic je jedním z důvodů například to, že lékaři předepíší antibiotika ještě předtím, než dostanou výsledky testů, které napoví, o jaký typ infekce se jedná. Dalším důvodem může být to, že pacienti na lékaře tlačí, aby jim antibiotika předepsal, protože se domnívají, že jim přinesou rychlou pomoc. Podle Světové zdravotnické organizace ovšem za devíti z deseti případů bolení v krku stojí viry. O obřích škodách, které může antibiotická rezistence do budoucna způsobit, jsme psali zde.
Na to, jak často vlastně lékaři antibiotika předepisují, se zaměřil tým Barbary Jonesové, docentky medicíny na Utažské univerzitě a lékařky ve zdravotnickém zařízení pro veterány v Salt Lake City. Výsledky odborníci publikovali v časopise Annals of Internal Medicine. Tým přitom zanalyzoval elektronické záznamy z více než milionu návštěv pacientů, kteří přišli mezi roky 2005 a 2012 na některou z 990 pohotovostí ve 130 zařízeních po celých Spojených státech kvůli akutní infekci dýchacích cest.
Mohlo by vás zajímat
Co výzkumníci zjistili? Antibiotika dostalo 68 procent pacientů s akutní respirační infekcí. Během sledovaného období – navzdory varováním před nadužíváním antibiotik – se četnost předpisů ještě zvýšila o dvě procenta. O celých deset procent pak stouplo využívání širokospektrých antibiotik makrolidů, a to přesto, že v odborných doporučeních pro léčbu infekcí dýchacích cest je výslovně uvedeno, že se nemají používat v první linii léčby.
Studie chce pomoci snížit nadužívání antibiotik
Analýza také zjistila velké rozdíly v předepisování léčiv mezi jednotlivými poskytovateli. Deset procent poskytovatelů zdravotní péče napsalo recept na antibiotika minimálně 95 procentům lidí infekcí dýchacích cest, stejné procento pak předpis dalo méně než 40 procentům pacientů. Tým k tomu provedl dodatečnou analýzu více než 480 tisíců pacientských návštěv u dvou a půl tisíce poskytovatelů, přičemž se zaměřil na to, proč se procento předepisovaných antibiotik tak liší. Zjistil, že návyky v oblasti předepisování léků ze strany lékaře stojí za 59 procenty rozdílů, za 28 procent pak mohly odlišnosti v předepisování na úrovni klinik a za 13 procent odlišnosti na úrovni nemocničních center. Rozdíly v předepisování léků přitom zůstaly jasně patrné i ve chvíli, kdy výzkumníci zohlednili věk, pohlaví a přítomnost dalších zdravotních problémů u jednotlivých pacientů.
„Jednou z věcí, na kterou práce poukazuje, je to, že můžeme při rozdílech v předepisování antibiotik rozeznat tři úrovně – poskytovatele, kliniky a zdravotnická centra. Nejzajímavější je poznatek, jak velké jsou rozdíly mezi poskytovateli, i když započteme charakteristiky pacientů,“ uvedl pro Medical News Today jeden z autorů studie Tom Green.
Odborníci se přitom domnívají, že jejich studie může přispět k porozumění toho, jak se lékaři rozhodují ohledně předepisování antibiotik. To může do budoucna pomoci nadužívání antibiotik snížit. „Výzkum bychom rádi použili k zahájení debaty s poskytovateli i pacienty o tom, jak předepisovat antibiotika na akutní respirační infekce. Chceme se také podělit o přístup poskytovatelů, kteří tolik antibiotika nepředepisují, s těmi, kteří je předepisují často,“ doplňuje doktorka Jonesová.
-mk-
Michaela Koubová
