Stát rozšiřuje okruh osob povinných hlásit transakce lidí o insolvenční správce a obchodníky s dranými kameny
O insolvenční a restrukturalizační správce, obchodníky s drahými kovy a kameny a provozovatele off-line loterií chce stát rozšířit skupinu osob povinných ztotožnit klienty, vést jejich seznamy a hlásit jejich transakce Finančnímu a analytickému úřadu. Jde o následek zákona o preventivní restrukturalizaci. Ministerstvo spravedlnosti se ptá, kdo je v insolvenčním řízení klientem, když je správce ustanoven soudem proti vůli stran. Správci však podle ministerstva už nyní hlásí dobrovolně.
Novelu zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a terorizmu navrhuje ministerstvo financí.
Resort chce rozšířit seznam tzv. povinných osob, které jsou podle tzv. AML zákona už nyní povinné identifikovat a registrovat klienty a hlásit jejich transakce státu, o insolvenční a restrukturalizační správce. Seznam povinných má v bodě n) nově znít takto: n) osoba oprávněná vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen „insolvenční správce“) nebo osoba oprávněná vykonávat činnost restrukturalizačního správce (dále jen „restrukturalizační správce“).
Další povinnou osobou se podle návrhu stane „obchodník s drahými kovy nebo drahými kameny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší“ a „provozovatele loterie nebo binga, které nejsou provozovány dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, nebo provozovatele tomboly“.
Úplný návrh včetně důvodové zprávy a připomínkového řízení je zde.
Mohlo by vás zajímat
Kvůli tzv. praní špinavých peněz a financování terorismu jsou už nyní na seznamu povinných osob všechny profese, které umožňují lidem nakupovat a prodávat, financovat či provádět jakékoli transakce od bankovních zaměstnanců, prodejců nemovitostí, přes prodejce cenných papírů či pojišťováků až po starožitníky, zastavárníky nebo jednoduše každého obchodníka, který provede obchod vyšší než deset tisíc eur včetně pošty.
Identifikovat a hlásit své klienty státu za splnění zákonných podmínek musí už dnes účetní, auditoři, exekutoři, notáři i advokáti, a to v případech úschov nebo obchodních jednání jménem klienta.
Správci podle zákona o preventivní restrukturalizaci
Ve výčtu doposud chybějící insolvenční a restrukturalizační správci se na seznam nedostali proto, že jde podle ministerstva financí o zákonem zřízenou novou profesi: „V současné době nejsou insolvenční správce a restrukturalizační správce povinnými osobami ve smyslu § 2 AML zákona. Restrukturalizační správce je novou profesí, která se zřizuje návrhem zákona o preventivní restrukturalizaci, který byl předložen vládě,“ uvádí ministerstvo financí v důvodové zprávě.
„Nové znění AML zákona navrhuje zavést všechny tyto profese mezi povinné osoby, a to zejména z toho důvodu, že nakládají s majetkovou podstatou dlužníka (včetně prodeje movitých a nemovitých věcí), která zahrnuje také cenné papíry, bankovní účty a hotovost a představuje ze zákona jejich oprávnění disponovat s cizím majetkem. Hodnota majetkové podstaty může dosahovat značných objemů, přičemž výnosy z trestné činnosti mohou figurovat jak v majetkové podstatě, tak za ně mohou být nabývány věci z majetkové podstaty v rámci jejího zpeněžování,“ stojí v důvodové zprávě.
Klientem proti vlastní vůli?
Za insolvenční a restrukturalizační správce se všem postavilo v připomínkovém řízení ministerstvo spravedlnosti. Správci jsou totiž jmenováni soudem i proti vůli stran: „Je nezbytné mít na zřeteli, že insolvenční správce působí zejména jako zvláštní procesní subjekt v insolvenčním řízení, ve kterém se projednává možný úpadek dlužníka a způsob jeho řešení. Pro konkrétní insolvenční řízení je insolvenční správce zpravidla ustanoven insolvenčním soudem ze seznamu insolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti. Možnost výběru insolvenčního správce za strany věřitelů, popř. dlužníka, je omezena pouze na případy, které předvídá insolvenční zákon. V insolvenčním řízení vztahy mezi jednotlivými subjekty zpravidla nejsou založeny na vzájemném konsenzu,“ uvádí spravedlnosti k návrhu financí.
„Při absenci zvláštních ustanovení pro osoby oprávněné k výkonu činnosti insolvenčního správce (obdobných zvláštním ustanovením o advokátech a notářích) je zejména nejasné, kdo má být považován za klienta insolvenčního správce (dlužník v různých fázích řízení, věřitelé, osoby nabývající majetek z majetkové podstaty při jejím zpeněžování, třetí osoby poskytující plnění do majetkové podstaty dlužníka, popř. jiní),“ dodává k tomu ministerstvo spravedlnosti.
Ministerstvo financí na to odpovídá: „S ohledem na připomínky uplatněné k tématu insolvenčních správců se povinnosti insolvenčních a restrukturalizačních správců omezují pouze na minimum povinností, tj. pouze na informační povinnost a na povinnost podat oznámení o podezřelém obchodu.“
Správci hlásí řadu případů dobrovolně
Podle AML zákona je podezřelým obchodem každá transakce, které se účastní zákonem definované osoby nebo přesahuje určitou výši financí.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, insolvenční správci už nyní podezřelé transakce hlásí: Skutečnost, že i bez cílené kontroly klienta je insolvenční správce schopný podezřelý obchod odhalit, potvrzuje zkušenost, že insolvenční správci již podle stávající úpravy v řadě případů dobrovolně hlásí podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti v režimu jiného podnětu podle § 55 odst. 2 AML zákona.
„Na tomto místě je vhodné připomenout, že podle § 6 podezřelým obchodem může být i skutečnost, která by mohla nasvědčovat podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, tj. nemusí se jednat o obchod jako takový,“ podotýká k tomu ministerstvo financí.
Podle vnitra jsou finance mimo
V případě nesplnění povinnosti podle AML zákona může povinná osoba očekávat pokutu až ve výši 100 000 korun. Tuto částku chce ministerstvo financí zvýšit na deset milionů korun. Tomu se v připomínkovém řízení podivuje ministerstvo vnitra a navrhuje zvýšit pokutu na pět set tisíc korun. „Důvodová zpráva k zákonu č. 527/2020 Sb. uvádí, že stávající sazba ve výši 100 tis. Kč byla stanovena s ohledem na to, že závažná protiprávní jednání jsou postižitelná v režimu trestního práva, přičemž právnické osoby zásadně mohou uplatňovat k těmto osobám nárok na náhradu škody. Skokové navýšení sazby pokuty již uvedené nezohledňuje, přestože subsidiarita odpovědnosti za přestupek je nadále základním požadavkem správně trestní odpovědnosti (srov. též část 2. 1 Zásad tvorby právní úpravy přestupků),“ uvádí mimo jiné ministerstvo vnitra.
Vnitro se bez odezvy rovněž táže, kolik a za co bylo takových povinných osob potrestáno.
Ministerstvo financí na to zareagovalo zvýšením pokuty na pouhý jeden milión. „Předkladatel na základě této a připomínek jiných připomínkových míst snižuje navrženou výši pokuty na 1 000 000 Kč a dále, aby došlo k lepšímu zohlednění konkrétní závažnosti, byla maximální výše pokuty za přestupek fyzické osoby podle § 50a navázána na maximální výši pokuty, kterou lze uložit za přestupek, který spáchal povinná osoba a která fyzická osoba ve smyslu § 50a způsobila,“ uvádí ministerstvo financí.
Ruší se možnost hlásit ústně
Kromě dalších dílčích změn jako je například usazení nebo definice třetí země ruší návrh možnost hlásit podezřelé transakce ústně. To bylo pro příjemce informací podle financí nebezpečné.
Nový § 19 proto zní takto:
„Z důvodů nutnosti zachovat bezpečnost pracovníků Finančního analytického úřadu se vypouští možnost podat oznámení o podezřelém obchodu ústně. Navíc byla v poslední době rozšířena škála možností, jak podávat oznámení podezřelého obchodu i o podání prostřednictvím datové schránky, a proto se i při zrušení možnosti podávání oznámení ústně, které je navíc v praxi využíváno pouze velmi zřídka jeví možnost splnění této oznamovací povinnosti jako široce dostupná a přístupná všem.“
Irena Válová
