Modely, které se využívají v systému německého soukromého zdravotního pojištění (PKV), jsou využitelné i v systému zákonného zdravotního pojištění (GKV). Ten je sice postaven na solidaritě, ale demografický vývoj je neúprosný. „Je na čase diskutovat o tom, že některé nástroje zavedeme také právě v systému GKV,“ řekl v rozhovoru pro odborný deník Ärzte Zeitung šéf systému soukromého zdravotního pojištění Florian Reuther.
Z pohledu systému soukromého zdravotního pojištění (PKV – Private Krankenversicherung) jsou také v zákonném zdravotním pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) myslitelné nástroje jako spoluúčasti, bonusové sazby pojistného nebo jeho částečné vracení. A to jako reakce na demografické změny a další finanční výzvy, kterým německý zdravotnický systém čelí, a ještě čelit bude.
„V soukromém zdravotním pojištění existují tarify, které zohledňují, zda se někdo chová zdravě a zajišťuje si vlastní zabezpečení. To by mohlo být vzorem i pro systém zákonného zdravotního pojištění,“ uvedl šéf systému soukromého zdravotního pojištění Florian Reuther v rozhovoru pro německý odborný deník Ärzte Zeitung.
Solidární systém nemá podporovat rizikové chování
Zákonné zdravotní pojištění je podle něho sice solidární systém, avšak covidová a energetická krize, vysoká inflace a zejména demografické stárnutí, které ještě zrychlí, jej za stávajícího nastavení činí dlouhodobě prakticky neufinancovatelným.
„Je nepochopitelné, proč by tento solidární systém měl podporovat takové chování, které je zdraví škodlivé,“ dodal Reuther. Podle něho je zkrátka nutné, aby se začalo seriózně diskutovat o tom, jak i v zákonném zdravotním pojištění zohlednit vlastní zodpovědnost každého pojištěnce ke svému zdraví, ale také určitou formu spoluúčasti.
Zavedení, respektive zvýšení spoluúčasti i v systému GKV, je nutné také podle ekonoma a profesora Freiburské univerzity Bernda Raffelhüschena. Podle něho by se Němci měli začít připravovat na to, že si budou muset ve zdravotnictví více připlácet z vlastní kapsy.
Spoluúčast až 2000 eur ročně
„Takovýto systém si již nemůžeme dovolit,“ řekl Raffelhüschen v nedávném rozhovoru pro německý deník Bild. Ekonom si je ale zároveň vědom, že nastavení spoluúčasti musí být sociálně citlivé, což by podle něho zajistila existence stropů.
Strop by vytvořil jakousi pojistku, která by zachovávala určitou míru solidarity se sociálně a ekonomicky slabšími pojištěnci. „Mohlo by to být 1500 nebo 2000 eur ročně. Zároveň by existovaly příspěvky pro osoby s nízkými příjmy,“ uvedl Bernd Raffelhüschen a navrhl, aby tyto příspěvky byly financovány ze spolkového rozpočtu.
Nešlo ale o jediný kontroverzní návrh, který Raffelhüschen pro deník Bild zmínil. Ekonom by si dovedl představit, že by si pacienti například hradili zdravotní péči poskytovanou po úrazu, který si způsobili rizikovým chováním – například při lyžování. „Kuřáci se také musí více podílet na následných nákladech na léčbu onemocnění, která si kouřením způsobí,“ argumentoval Raffelhüschen.
Lauterbach: Pro většinu populace nedostupné
Jenže o takových nápadech nechce ani slyšet spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD). „Tyto návrhy by byly dostupné leda pro univerzitní profesory, jako je pan Raffelhüschen nebo já. Pro drtivou většinu populace to není možné,“ napsal Lauterbach na svůj twitterový profil.
Profesor Freiburské univerzity varoval, že pokud nebudou přijata žádná opatření k nápravě financování německého zdravotnického systému, nutně se bude muset zvyšovat procentní sazba zdravotního pojištění, která se strhává z hrubých německých mezd.
Do roku 2035 by se tato sazba mohla zvýšit až na 22 procent. V současné době činí sazba zdravotního pojištění včetně zvláštní přirážky necelých 16 procent v průměru. Konkrétní sazba se může lišit podle toho, u které zdravotní pojišťovny je člověk pojištěný. Odchylky od uvedeného průměru však nejsou nijak zásadní.
Zdeňka Musilová
