Mohou za prudký nárůst výskytu autismu změny v klasifikaci postižení?

Mezi lety 2000 až 2010 se výskyt autismu ve Spojených státech více než ztrojnásobil. Vědci z Pensylvánské státní university publikovali v American Journal of Medical Genetics analýzu, která ukazuje, že zvyšování počtu diagnostikovaných případů autismu má souvislost s poklesem počtu lidí, u nichž je diagnostikována podobná neurovývojová porucha. Jinak řečeno zjistili, že velká část pacientů byla převedena z jedné diagnostické kategorie do druhé a že to tedy s nárůstem počtu autistických onemocnění nebude tak dramatické, jak je někdy v médiích prezentováno.

Čísla amerického úřadu pro kontrolu nemocí (US Centers for Disease Control and Prevention – CDC) říkají, že prevalence autismu (počet případů onemocnění k počtu obyvatel) ve Spojených státech vzrostla z 1 na 5 tisíc v roce 1975 na 1 na 150 v roce 2002 až na 1 na 68 v roce 2012. Prudký nárůst byl dosud připisován většímu povědomí o autismu a rozšíření diagnostických kritérií. Nová studie ovšem zjistila, že za růstem prevalence nestojí vyšší počet nových případů autismu, ale změna klasifikace konkrétních pacientů s podobnými neurologickými poruchami.

„Dost dlouhou dobu se vědci snažili třídit nemoci do kategorií na základě klinického pozorování, ale to je u autismu obtížné, protože každý jedinec může vykazovat různou kombinaci projevů,“ řekl serveru Medical News Today docent Sanhosh Girirajan, vedoucí výzkumného týmu a specialista na biochemii, molekulární biologii i antropologii. „Nejzáludnější je nějak si poradit s jedinci, kteří mají vícečetné diagnózy, protože znaky, které definují autismus, jsou obvykle nacházeny i u jedinců s jinými kognitivními (poznávacími) neurologickými deficity,“ dodal vědec.

Mohlo by vás zajímat

Nevzdáváme se, vzkazují zdravotníci z válkou zmítané Ukrajiny

Podle speciálního amerického zákona o vzdělávání lidí se zdravotním postižením (Individuals with Disabilities Education Act  -IDEA), je zavedeno 13 kategorií zdravotního postižení. Je možné jedince klasifikovat i ve více kategoriích najednou, například v kategoriích jako jsou poruchy autistického spektra, postižení intelektu nebo emoční poruchy, avšak u dětí je podle zákona možné použít pouze jednu kategorii.

Výzkumníci z Pensylvánské univerzity zjistili, že ačkoliv bylo zaznamenáno v roce 2010 třikrát více případů autismu než v roce 2000, zhruba 65 procent případů „navíc“ tvořili jedinci, kteří byli předtím podle zákona IDEA klasifikováni v kolonce „intelektuální postižení“ a byli do kolonky „autismus“ jednoduše překlasifikováni. Autoři také vysvětlují, že podíl reklasifikací je rozdílný podle věkové skupiny. U osmiletých dětí lze 59 procent nárůstu autismu vysvětlit reklasifikací, zatímco u 15letých je to už 97 procent.

Podle vědců je vysoká míra společného výskytu různých poruch postihujících intelekt s autismem dána některými stejnými genetickými faktory. “Když jsou jedinci postižení tradičně definovaným genetickým syndromem posouzeni z hlediska znaků autismu, je pozorována vysoká frekvence autismu, dokonce i u nemocí, které nebyly dříve s autismem spojovány. To naznačuje, že vodítka pro diagnostiku autismu ztrácejí specificitu, pokud jsou aplikovány u jedinců těžce postižených jinými genetickými syndromy,“ vysvětlil Girirajan.

Autoři studie zdůrazňují, že diagnostikovat autismus je obtížné jednak proto, že jednotlivé případy jsou velice variabilní a jednak proto, že se současně s tímto onemocněním ve vysoké míře vyskytují další neurovývojové poruchy. „Každý pacient je jiný a musí tak být léčen. V budoucích studiích o prevalenci autismus musí být zohledněna standardizovaná diagnostická měřítka zahrnující detailní genetickou analýzu a opakovaná vyšetření,“ uzavírá vedoucí studie.

-cik-