Náklady na léčbu virových žloutenek stouply v ČR o třetinu

Je přinejmenším stejně nebezpečná jako HIV, malárie či tuberkulóza, přesto se jí dostává mnohem menší celosvětové pozornosti. Virová hepatitida si přitom právě nyní vyžaduje vyšší pozornost také v České republice. Zatímco nás však nejvíce trápí, co se týče nárůstu počtu případů, žloutenka typu A, ve světě je největším problémem typ B a C. Jejich chronické verze totiž stojí za zhruba 80 procenty všech úmrtí na rakovinu jater. Dnešní Světový den hepatitidy, který je jedním ze čtyř dnů Světové zdravotnické organizace věnovaných specifickým chorobám, se proto zaměřuje na prevenci. Zatímco proti typu A a B se dá očkovat, typu C lze předejít minimalizací rizikového chování.

V ČR si žloutenka typu A vyžádala pozornost v souvislosti s očkováním dětí po aféře s kontaminovanou vodou v pražských Dejvicích, stále častěji na ni ale začínají upozorňovat zdravotní pojišťovny kvůli jejímu rostoucímu výskytu. Zatímco do poloviny loňského roku lékaři pečovali o 233 nemocných, za prvních šest měsíců roku letošního jich je už 346 a o prázdninách lze očekávat další nárůst. Také loni byl přitom počet nakažených oproti letům předchozím podstatně vyšší – celkem se objevilo 673 infikovaných, zatímco o rok dříve to bylo téměř o polovinu méně, celkem 384 případů. V roce 2012 pak bylo toto číslo ještě o stovku nižší.

Spolu s počtem nakažených stoupají i náklady na léčbu. VZP tak za poslední roky monitoruje nárůst financí jdoucích na léčbu hepatitid o necelých 34 procent, přičemž největší díl na tomto trendu má právě žloutenka A s náklady vyššími o 128 procent. Zatímco v roce 2013 dala pojišťovna na léčbu „áčka“ 4,3 milionu korun, loni to bylo 9,8 milionu. Celkově si předloni hepatitidy vyžádaly 77 milionů, v minulém roce na ně pak VZP dala už skoro 103 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat

Homeopatii praktikuje 6,5 tisíce lékařů a ilegálně 38 tisíc léčitelů

„Prudkému nárůstu případů žloutenky typu A se VZP rozhodla pomoci čelit posílením svých preventivních aktivit. Zatímco doposud nabízela všem klientům na očkování příspěvek až 500 korun, nově ho dětem ve věku od dvou do čtyř let zaplatí celé. Právě předškoláci patří v době nástupu do prvních dětských kolektivů k nejohroženějším skupinám,“ uvádí mluvčí největší české zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Akce potrvá od 1. srpna do 30. listopadu a umožní prvním deseti tisícům zájemců získat příspěvek až tisíc korun na očkování malých dětí. To by mělo stačit jak na nákup vakcíny HAVRIX 720 Junior monodose, tak na její aplikaci.

Na prvním místě prevence

Zatímco u nás řádí „nemoc špinavých rukou“, jak se hepatitidě A přezdívá, celosvětově jsou mnohem větším problémem další formy, které přecházejí do chronické podoby. Pět virů hepatitidy (A, B, C, D a E) připraví každoročně o život 1,45 milionu lidí, přičemž hlavním viníkem na tomto čísle jsou právě typy B a C. Celkově má přitom nějaký typ žloutenky zhruba 400 milionů lidí. Ani u nás nejsou typy B a C nevídané – loni se s typem B (proti kterému máme očkování) léčilo 105 lidí, typ C pak mělo 866 pacientů. Mimochodem, právě hepatitida C, přenášená hlavně krví, je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) desetkrát nakažlivější než HIV.

„Virové hepatitidy byly v celosvětovém zdravotnickém programu upozaděny a nevysvětlitelně opomenuty. Infekčním nemocem, jako je tuberkulóza, malárie a HIV, se přitom dostalo obrovské pozornosti, financování i podpory. To se u virové hepatitidy nestalo,“ konstatuje Charles Gore, prezident Světové aliance proti žloutence.

Právě proto se chce letos WHO zaměřit na prevenci. Kampaň se sloganem Chraň se proti žloutenkám: Je to na tobě upozorňuje na možnosti prevence proti hepatitidám a poukazuje na zbytečná úmrtí, kterých je každodenně na čtyři tisíce. Zaměřuje se přitom jak na širokou veřejnost, tak na zákonodárce a zdravotnické odborníky.

Zdroj zbytečných nákaz: recyklace injekcí ve zdravotnických zařízeních

Jak tedy nákaze hepatitidou zabránit? Proti typům A a B je očkování. Přesto se celosvětově nakazí typem A 1,4 milionu lidí ročně, kolem 240 milionů lidí pak má hepatitidu B. Na tento typ žloutenky, který sice nelze vyléčit, ale léky na něj existují, zemře každý rok 780 tisíc lidí. Oproti tomu proti hepatitidě C, kterou má okolo 150 milionů lidí, očkování neexistuje, v poslední době se však objevil lék, který umí vyléčit 90 až 95 procent případů. U tohoto typu je proto namístě sekundární prevence spočívající v kontrole a eliminaci rizikového chování. Vedle bezpečného sexu (u hepatitidy B) je to hlavně pozor na kontaminované injekční stříkačky. Jejich prostřednictvím se hepatitidou C nakazí nejen 67 procent injekčních uživatelů drog, tedy deset či jedenáct milionů lidí, ale také celá řada pacientů ve zdravotnických zařízeních s nedostatečnou bezpečností péče – jejich počet se pohybuje okolo dvou milionů ročně.

„Těmto infekcím jde předejít používáním jednorázových sterilních stříkaček, které jsou speciálně navrženy tak, aby je nebylo možné znovu použít. Ochránit proti nákaze hepatitidou lze také eliminací zbytečných injekčních aplikací. Na světě je ročně píchnuto kolem 16 miliard injekcí. Okolo pěti procent se týká očkování, dalších pět procent jsou úkony jako krevní transfúze či injekční antikoncepce. Zbylých 90 procent slouží k podávání léčiv. U celé řady nemocí ale injekce nejsou prvořadým prostředkem léčby a léky na ně by se měly užívat hlavně orálně,“ uvádí v tiskové zprávě k dnešnímu dni žloutenky WHO. Celkově se tak podle organizace podílejí kontaminované injekce na 33 procentech všech nákaz hepatitidou B a na 42 procentech infekcí hepatitidou C. Přitom až 70 procent injekčních aplikací léků lze nahradit bezpečnou tabletkovou formou – osm miliard injekcí je zbytečných. Přesto se celosvětově recykluje až 40 procent injekčních stříkaček.

Nakazit se typem B či C se dále lze prostřednictvím neotestovaných transfúzí a krevních derivátů, tetováním a piercingem, přenosem z matky na dítě nebo sdílením osobních hygienických potřeb, jako jsou zubní kartáčky či holicí strojky.

Světový den žloutenky byl zahájen v roce 2008 pod záštitou Světové aliance proti žloutence, o dva roky později se pak stal vedle dne malárie, TBC a HIV jedním ze dnů zaštiťovaných WHO a od té doby je organizován každoročně. Datum 28. července bylo vybráno na počest narození profesora Barucha Blumberga, který získal Nobelovu cenu za objev viru hepatitidy B.

-mk-