Elektronizace zdravotnictví je běh na dlouhou trať, který však uspíšila epidemie covidu-19. Tato výjimečná situace přispěla k uvědomění si, že v dnešní moderní době je digitalizace nejen uživatelsky přínosná, ale nastávají situace, kdy je dokonce vyloženě nezbytná. Budoucnost je v technologiích, které umožňují digitalizaci dat, jejich online přístupnost, sdílení a zároveň nevyhnutelnou úroveň zabezpečení.
Dotační financování elektronického zdravotnictví spadá pod Národní plán obnovy (NPO) a Integrovaný regionální operační program (IROP). Jak upozorňuje Roman Švarc ze společnosti enovation, v Národním plánu obnovy (NPO) ve výzvách v gesci Ministerstva vnitra je tato agenda zařazená pod názvem Interoperabilita, zatímco v případě IROP se jedná o eHealth.
Dotační výzvy pro vybrané nemocnice by se měla otevřít 78. a 79. výzva eHealth IROP již 21. 3. Následně by mělo dojít k vyhlášení výzvy Interoperabilita II v NPO na přelomu března a dubna.
Zaměření IROP je plánované na poskytovatele zdravotní péče mimo území Prahy s urgentními příjmy II. typu a centra vysoce specializované péče, která nemají urgent I. typu.
Jako součást NPO budou naopak připraveny prostředky pro nemocnice a centra vysoce specializované péče s urgentem I. typu a pro pražské nemocnice a specializovaná centra s urgentem typu II.
Mohlo by vás zajímat
„Zatímco podporované aktivity u obou dotačních programů budou podobně směřované na informační systémy zdravotnické dokumentace včetně datových rozhraní pro jejich sdílení a výměnu. Finance, které budou prostřednictvím obou programů k dispozici, mají mít rozdílné výše,“ doplňuje za enovation Marek Vaculík.
Konkrétně k alokaci financí
IROP plánuje rozdělovat mezi žadatele částku 2,1 miliardy Kč na projekty s maximálními uznatelnými rozpočty 16 až 33 milionů Kč. NPO bude pro jednotlivé projekty štědřejší s nastaveným stropem 37,5 milionů Kč, ale k dispozici bude mít jen 823 milionů Kč.
Jak již padlo na webináři poradenské společnosti enovation, vše se bude točit kolem prioritních kategorií elektronického zdravotnického záznamu jejichž požadavky nastavuje Ministerstvo zdravotnictví ČR.
V popředí zájmu bude kategorie pacientského souhrnu, laboratorních výsledků, zpráv ze zobrazovacího komplementu a propouštěcích zpráv. Důležitým prvkem bude interoperabilita a sdílení těchto dokumentací, a to s implementací patřičných identifikátorů pro toto sdílení a napojení na registry Národního zdravotnického informačního systému nebo registry Orgánů ochrany veřejného zdraví. Případně připojení informačního systému na Národní kontaktní místo pro elektronizaci zdravotnictví či k zabezpečené sítí typu extranet zdravotnictví CMS 2.0.
Další kapitolou elektronizace zdravotnictví je podle specialistů z enovation zabezpečení všech takto schraňovaných citlivých údajů. Pro zdravotnická zařízení je dobrou zprávou, že v lednu příštího roku by se měla otevřít dotační výzva s alokací 3 až 4 miliardy Kč, jak zaznělo z úst znalce pro oblast ICT ministerstva zdravotnictví Víta Lidinského na již zmiňovaném webináři enovation. Výzva bude zacílená na implementaci opatření kyberbezpečnosti v souladu s evropskou směrnicí NIS2, jejíž požadavky by se měly promítnout do národního práva v novém zákoně o kybernetické bezpečnosti v polovině roku 2024.
-red-
