Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by spojení zdravotního a nemocenského pojištění podpořil, je podle něj běžné v zahraničí. Na podzim chce mít analýzu ze sociálně-zdravotního pomezí, zpracovává ji Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který má k dispozici i data ministerstva práce a sociálních věcí (o propojení těchto dat jsme nedávno psali zde). Ministr to dnes řekl při návštěvě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podobně chce zanalyzovat i možnost znovuzavedení karenční doby, data bude mít do konce dubna.
Propojení nemocenského pojištění, které inkasuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), a zdravotního pojištění navrhuje Kancelář zdravotního pojištění, která je samosprávnou organizací všech sedmi zdravotních pojišťoven. Je součástí širší koncepce změn, které mají podle nich zajistit stabilitu systému i v době stárnutí populace a vyšších nákladů. Systém veřejného zdravotního pojištění hospodaří se zhruba 450 miliardami korun ročně, nemocenské pojištění je asi 40 miliard.
Pocity podepřené tvrdými daty
„V obecné rovině si myslím, že je to (spojení) správná cesta, protože tuto cestu volí většina zemí,“ řekl ministr. Nejpozději v září chce mít propojená všechna data zdravotnictví a z ministerstva práce a sociálních věcí. Až potom bude podle ministra možné přesně říct, jaké by byly dopady takového kroku.
„Bezesporu je dobré, aby se sociálně-zdravotní pomezí hradilo jedním způsobem,“ uvedl ministr. Podle něj se při analýze dat ÚZIS zaměřuje na nejčastější diagnózy na sociálně-zdravotním pomezí, jako je stařecká demence nebo Alzheimerova choroba, diskutuje i se zástupci hospicové a paliativní péče. „V těch zemích, kde toto propojili, (…) tak to vedlo k tomu, že bylo daleko čistší a daleko spravedlivější toto financování,“ dodal.
Podobně podle Válka ÚZIS analyzuje i data ohledně karenční doby, tedy neproplácení nemocenské v prvních dnech nemoci zrušené v roce 2019. Tehdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po roce od zrušení tohoto opatření uvedla, že nemocnost se zvýšila asi o 17 procent, u krátkodobých nemocí ale minimálně. Válek chce mít analýzu, než se rozhodne, zda návrat karenční doby podpoří. „Aby pocity, na základě kterých vznikají různá stanoviska, podpořil tvrdými daty,“ řekl.
Inflace zvýší i platby za děti, seniory a nezaměstnané
Zdravotní pojištění tvoří 13,5 procenta z vyměřovacího základu z příjmu zaměstnance, minimum je 2337 korun měsíčně, což platí i podnikatelé. Nemocenské pojištění se odvádí jako součást částky sociálního pojistného ČSSZ, která spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Ročně jde asi o 39,6 miliardy korun. Ze systému se každý rok podle informací na webu ČSSZ vyplatí zhruba 2,9 milionu dávek, včetně ošetřovného nebo mateřské.
Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění mají být letos podle ministerstva financí 464,1 miliardy korun a výdaje 471,3 miliardy korun, schodek pojišťovny dorovnají z rezerv. Ze státního rozpočtu jdou platby za děti, seniory nebo nezaměstnané. Měsíčně jde o 1900 korun za státního pojištěnce, za celý rok za všechny zhruba o 140 miliard korun. Od roku 2024 má částka růst v závislosti na vývoji inflace a reálných mezd, zřejmě na 2081 korun.
Mohlo by vás zajímat
-čtk-
