Příběh Ziona Harveye, prvního dětského pacienta po oboustranné transplantaci rukou
V dvou letech prodělal těžkou infekci s život ohrožující sepsí, která si vyžádala amputaci obou rukou i nohou pod kolenem. Infekce poškodila také jeho ledviny, a to natolik, že musel o dva roky později podstoupit transplantaci. Dárcem ledviny se stala jeho maminka Pattie. Přes všechny obtíže se chlapec adaptoval na život bez rukou. Když se rodina sháněla po protézách, lékaři překvapivě nabídli transplantaci. A hned obou rukou. Zion se tak nakonec stal prvním dětským pacientem na světě, jemuž byla provedena oboustranná transplantace horních končetin .
Zion se bez rukou a nohou vyvíjel dobře. Byl zdráv a sílil. Naučil se s pahýly jíst, psát i hrát videohry. Prováděl většinu dalších aktivit, jimž se obvykle věnují děti jeho věku. Dostal na nohy protézy, které mu umožňují chodit, běžet a dokonce i skákat, a to všechno bez pomoci lidí kolem něj.
V roce 2012, kdy bylo Zionovi šest let, ho jeho maminka Pattie odvezla z Baltimoru do filadelfské dětské nemocnice (The Children´s Hospital of Philadelphia) k chirurgovi Scottu Kozinovi a jeho kolegovi Danu Zlotolowovi. Patti s nimi chtěla s mluvit o výběru nejvhodnější protetické pomůcky, ale lékaři jí nabídli radikální řešení – transplantaci rukou.
Mohlo by vás zajímat
Velice zřídka prováděný výkon, odborně označovaný jako vaskularizovaná kompozitní alotransplantace (VCA – vascularized composite allotransplantation), byla dosud ve světě provedena jenom v několika málo případech a dosud nikdy u dítěte. Operace vyžaduje vysokou odbornost v oblastech komplexní mikrovaskulární chirurgie a chirurgie ruky, protože je nutné propojit svaly, šlachy a krevní cévy a sešít je stehy jemnějšími než lidský vlas. Kolem takové operace je samozřejmě třeba zajistit celou řadu dalších podpůrných služeb.
Lékaři Kozin a Zlotolow rodině malého chlapce představili transplantační program a i své kolegy – ředitele programu dr. Scotta Levina, který provedl ve filadelfské nemocnici první oboustrannou transplantaci rukou u dospělého pacienta (2011) a renomovaného ortopeda a plastického chirurga profesora Paula B. Magnusona.
Pečlivé přípravy
Dalších 18 měsíců probíhala příprava na zákrok. Zion podstoupil rozsáhlá vyšetření. Hodnotila jeho celkový zdravotní stav i schopnosti, které chlapec má, i když mu chybí ruce. Zkoumána byla i odhodlanost rodiny snášet všechny okolnosti a následky transplantace.
Paradoxně celý proces rozhodování usnadnily nešťastné okolnosti. Lékaři při transplantacích zvažují poměr prospěchu zákroku vůči riziku podávání imunosupresiv, které pak musí pacient užívat, aby se předešlo odmítnutí štěpu. Zion ale imunosupresiva musel užívat, protože měl transplantovánu ledvinu, a to usnadnilo rozhodování o transplantaci rukou.
Lékařský tým dospěl k přesvědčení, že Zion je vynikající kandidát, aby byl prvním dětským pacientem na světě, kterému bude provedena první oboustranná transplantace rukou na světě. „Pokud víme, nikdo se o to ještě u dítěte nepokusil,“ říká chirurg Benjamin Chang, jeden z šéfů transplantačního programu filadelfské nemocnice.
Dr. Levin vytvořil speciální tým vysoce zkušených zdravotníků, který měl pečovat o Ziona při i po operaci. Zahrnoval chirurgy se specializací na ortopedii i plastickou chirurgii, zdravotní sestry, pediatrického anesteziologa, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, sociální pracovníky, farmaceuty, psychology a další. “Dovednosti nezbytné k provedení tak komplexní operace vycházejí ze zkušeností dvaceti let transplantací orgánů u dětí,“ vysvětluje Abraham Shaked, ředitel Penn’s Transplant Institute. Tým musel trénovat, plánovat a nacvičovat každý krok operace, kterou měl malý Zion absolvovat. Lékaři si vyrobili 3D model na základě měření chlapcových rukou, aby se jim lépe hledal dárce.
Našel se dárce
Když si byl ředitel Levin jist, že je jeho tým plně připraven, byl Zion Harvey umístěn na národní čekací listinu. Získat ty správné ruce, které by mu „padly jako ulité“, nebylo vůbec jednoduché, musely splňovat takové parametry jako velikost, barva kůže, pohlaví či krevní skupina. Doktor Levin odhadoval, že by se ve Spojených státech mohlo ročně objevit více než 15 potenciálních dárců, ale náročné vyhledávání mohlo expertům trvat i několik let. O tři měsíce později ale náhle zazvonil u maminky Pattie telefon. „Přijeďte ihned k nám, našel se dárce,“ volali jí z transplantačního centra.
Operace trvala deset a půl hodiny za účasti 40 zdravotníků, včetně deseti chirurgů, kteří se podíleli na různých etapách zákroku. Lékaři k sobě přiložili ruce dárce a paže Ziona a propojili mezi nimi kosti, cévy, nervy, svaly, šlachy a nakonec kůži. Klíčovým byl okamžik, kdy došlo ke spojení cév: dlaně i prsty zrůžověly, což byl neklamný znak, že v nich proudí krev.
Pár dní po operaci Zion projevil svoji přizpůsobivost i pozitivní přístup k životu a zcela přirozeně své nové ruce přijal. Každý další den byl ochoten tvrdě pracovat za asistence fyzioterapeutů, s končetinami začal pomalu hýbat a učil se zvedat a držet různé předměty. Čekají ho ještě dlouhé měsíce další léčby a monitorování případných projevů odmítnutí darovaného orgánu nebo jiných komplikací. Krátkodobě bude Zion sledován ve filadelfské nemocnici každý měsíc a po celý život pak jednou ročně.
–cik-, Foto: The Children´s Hospital of Philadelphia
Podívejte se na video z The Children´s Hospital of Philadelphia
Tomáš Cikrt
