Revize cen nám znehodnocují zásoby, bědují lékárníci. Sledujte nástěnku, reaguje ministerstvo zdravotnictví
Provozování lékárny bylo považováno na začátku devadesátých let minulého století za relativně lukrativní byznys. Nyní je však trh s léčivy kvůli zajištění dostupnosti co největšímu počtu pacientů natolik zregulovaný, že se zejména nezávislé lékárny ocitají na hranici existence. Jednou z příčin špatné finanční situace je podle řady lékárníků špatně nastavený systém revize cen, který provozovatelům znehodnocuje již nakoupené léky. Ministerstvo zdravotnictví argumentuje, že lékárníci mají na doprodej dostatek času a navíc si mohou přes internet zjistit, se kterými léčivými přípravky Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) právě vede správní řízení o změně maximální ceny a podle toho své objednávky plánovat. Lékárníci však oponují, že se o změně cen dozvídají jen pár dní před začátkem platnosti nové úhrady.
„Bývalo zvykem, že lékárny nakoupily na celou sezonu. Na jaře se nakoupilo na léto – na alergie a podobně, na podzim se nakoupilo na celou zimu. Dneska to není možné, to je ekonomická sebevražda,“ zlobila se lékárnice Kristýna Pilátová na nedávném kulatém stole v Poslanecké sněmovně, kde se řešilo téma nedostatku léků. Provozovatelé lékáren jsou podle ní trestáni za to, že se pro pacienty zásobují. Jakmile je totiž ohlášena revize cen, lékárníci mají pouze tři měsíce na to, aby doprodali zakoupené léky za původní úhradu, potom se zpravidla ocitají ve ztrátě. „Jenom za měsíc únor mám ztrátu pro lékárnu několik desítek tisíc z toho důvodu, že jsem pro pacienty držela léky skladem,“ svěřila se přítomným Pilátová a doplnila, že zásoby se jí po uplynutí tříměsíční lhůty mohou znehodnotit i na úroveň 60 procent. V době výpadků léků, kdy si lékárny nezřídkakdy dělají pro pacienty větší zásoby, se jejich provozovatelé vystavují o to většímu riziku ztráty.
Černého Petra nikdo nechce
Vážnost situace pro Zdravotnický deník potvrdil i předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Souhlasí, že revize cen a úhrad léčivých přípravků může mít devastující dopad na hospodaření veřejných lékáren a že objednávání přesného množství léků, aby ho bylo dost a současně nezbylo na skladě kvůli cenové revizi, je nerealizovatelné. „Majiteli lékárny vznikne vždy ztráta, kterou nikdo nechce kompenzovat a ‚černého Petra‘ má v rukou právě jen majitel lékárny,“ konstatoval. Jedním ze způsobů, jak zmírnit ekonomické dopady na lékárny, by podle něj bylo prodloužit interval doprodeje za původní úhradu alespoň o jeden měsíc. Na sociální sítí Twitter Hampel nedávno publikoval případ léku Pradaxa od firmy Boehringer/Ingelheim, u něhož byla k přelomu března a dubna provedena cenová revize. „Pro lékárnu to znamená, že když má tento lék na skladě za vyšší cenu, tak firma nebude kompenzovat a pak to je přímá ztráta lékárny,“ napsal k příspěvku.
„Dalším řešením… je kompenzační postup výrobců, či držitelů rozhodnutí o registraci, kdy by v okamžiku snížení úhrady kompenzovali distributorům a majitelům lékáren rozdíl mezi původní výší úhrady a tou sníženou výší úhrady v množství počtu kusů na skladech distributorů a lékáren,“ navrhuje dále Hampel.
Podobně věc vidí i Česká lékárnická komora (ČLnK). „V současném systému by mohla být posunuta vykonatelnost rozhodnutí SÚKL například o tři měsíce,“ řekla jménem instituce její tisková mluvčí Michaela Bažantová, přičemž tvrdí, že řešením by mohla být i možnost vydat balení za podmínek úhrady v době nákupu léčivého přípravku – tedy bez žádné lhůty na doprodej. „Další možností by byla povinnost držitele registrace (výrobce) dorovnávat ztráty… Případně by mohla být zavedena povinnost distributora, potažmo výrobce (držitele registrace) odebrat zpětně lék za původní cenu, za kterou jej lékárna odebrala,“ uvedla dále mluvčí ČLnK. Lékárnická komora argumentuje, že přestože oficiálně mají lékárníci na doprodej léků za původní úhradu tři měsíce, reálně se o revizi dozvídají 10 až 20 dní před změnou. „V takovém případě je často nemožné optimalizovat zásoby, protože chronické léky jsou většinou předepisovány pacientům na tři měsíce léčby a lékárník nemůže ovlivnit, zda si pacient v rozhodných 10 či 20 dnech lék přijde vyzvednout,“ vysvětlila Bažantová.
Desetitisícovým ztrátám resort nevěří
Ministerstvo zdravotnictví oponuje, že SÚKL o revizích cen za léky včas a transparentně informuje na své elektronické úřední desce, a lékárníci tak mají dostatečné možnosti se o změnách úhrad včas dozvědět. „Zda probíhá či zda bylo rozhodnuto o výši a podmínkách úhrady léčivého přípravku, je možné zjistit na internetových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv a lékárny tak mají možnost se na takovou okolnost připravit… SÚKL pak… zveřejňuje na elektronické úřední desce ke 20. dni kalendářního měsíce návrh ‚seznamu léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění‘,“ argumentuje tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Resort ministra Vlastimila Válka rovněž dodává, že v roce 2022 se maximální cena měnila u 74 léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to z téměř 9000 léků, které regulaci podléhají. „Na základě zde uvedených informací se Ministerstvu zdravotnictví jeví jako nepravděpodobné, aby jedna konkrétní lékárna na základě revizí maximálních cen kontinuálně mohla prodělávat desetitisíce korun českých měsíčně,“ odpověděl resort ke ztrátám, přiznaných lékárnicí Pilátovou. Pokud podnik skutečně prodělává v takových částkách, vysvětluje si to ministerstvo tím, že provozovatel nejspíš musel mít nadměrnou zásobu léčiv, významně převyšující spotřebu na tři měsíce. „Takové zásoby u léčiv, jejichž dostupnost je jakýmkoliv způsobem ohrožená, nelze považovat za zodpovědné ve vztahu k pacientům z jiných části ČR,“ napsal mluvčí.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo zdravotnictví tvoření velkých zásob léků kritizuje, neboť podle něj problémy v případě výpadků ještě více prohlubuje. „Vytváření nadměrných zásob lékárnami v případě hrozícího nedostatku je jedním z významných faktorů, které, spolu s následnou medializací, zhoršují plošnou dostupnost léčiv… V případě omezených dodávek lékárna vytváří zásoby na úkor jiných lékáren, které naopak nemohou zajistit ani aktuální potřebu, tím dochází k lokální nedostupnosti,“ sdělil mluvčí resortu Zdravotnickému deníku. Revize cen tak podle ministerstva pro hospodaření lékáren problém nepředstavuje. Netečně se k věci staví i samotný SÚKL. „Státní ústav pro kontrolu léčiv se v rámci systému stanovování cen a podmínek úhrady léčivých přípravků řídí platnou legislativou, změna aktuálních postupů by vyžadovala její novelizaci,“ odpověděl stroze ústav Zdravotnickému deníku s tím, že případná změna legislativy je v gesci Ministerstva zdravotnictví.
Filip Krumphanzl
Filip Krumphanzl
