Tvrzení, že „přiměřená“ konzumace alkoholu není škodlivá, ale může být dokonce zdraví prospěšná, zaznívá mnohdy i z úst některých lékařů. Realita je ale přesně opačná. Žádná „bezpečná“ dávka alkoholu neexistuje. Potvrzuje to řada vědeckých prací včetně nejnovější metaanalýzy publikované v žurnálu JAMA Network. Stejný postoj mají také čeští adiktologové, kteří dlouhodobě upozorňují na škodlivost mýtu, že je přiměřené pití alkoholu zdravé.
Konzumace malých dávek alkoholu není nijak zdraví prospěšná a ani neprodlužuje lidský život. To je závěr rozsáhlé meta-analýzy, která zahrnula data od více než 4,8 milionu osob. Nic takového, že by mírná konzumace alkoholu měla ochranný efekt na lidské zdraví, se v ní neprokázalo. Vlastně je to právě naopak. Řada dřívějších prací, které něco takového tvrdily, měly metodologické nedostatky. Mnohdy pracovaly s falešnou korelací, kdy mírnou konzumaci alkoholu považovaly za příčinu toho, proč jsou někteří lidé v lepším zdravotním stavu a dožívají se vyššího věku. Pomíjely přitom i další faktory, včetně těch, že tito lidé mohli mít obecně zdravější návyky či mezi sledovanými osobami byli nynější abstinenti, kteří alkohol konzumovali v minulosti.
„Tato práce nabourá naděje mnohých, že mírná konzumace alkoholu je zdraví prospěšná,“ shrnul závěry meta-analýzy pro americký deník The Washington Post Robert DuPont, psychiatr a specialista na látkové závislosti a první ředitel National Institute on Drug Abuse. Představa, že „přiměřené pití“ neškodí, a dokonce má zdraví prospívat, je však silně zakořeněná. Mnohdy jí podléhají i sami zdravotníci, když svým pacientům tvrdí, že konzumací alkoholu mohou za určitých okolností prospívat svému zdraví. To je ale velký omyl.
„Naše klinika dlouhodobě podporuje stanovisko, že neexistuje žádná „bezpečná“ dávka alkoholu. Respektive, že zdravotní rizika konzumace alkoholu vysoce překračují případné zdravotní benefity. Tedy jsme v konsenzu s tím, co vyšlo ve zmiňované meta-analýze,“ vysvětluje Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, s tím, že v tomto ohledu existuje i společné stanovisko Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP a České kardiologické společnosti ČLS JEP z roku 2019. To mimo jiné vyvrací mýtus o tom, že alkohol prospívá zdraví srdce a cév a současně upozorňuje na to, že „je medicínsky i eticky nepřijatelné doporučovat ,preventivní`užívání alkoholu“: „Doporučit střídmou konzumaci alkoholu s ohledem na konkrétní diagnózu (jako zde uváděný kardio-protektivní efekt) znamená současně riziko jiných onemocnění (jako je cirhóza jater nebo rakovina), jenž může výrazně stoupnout.“
Podrobné práce, které upozorňují na nesmyslnost tvrzení o zdravotní prospěšnosti alkoholu, nejsou však novinkou. Například v roce 2015 vyšel shrnující článek v žurnálu Addiction s výmluvným názvem Dočkali jsme se pádu šikmé věže v podobě předpokládané zdravotní prospěšnosti „umírněného“ užívání alkoholu? „Základy hypotézy o protektivních účincích malých dávek alkoholu jsou v současnosti natolik otřeseny, že je podle našeho názoru načase, aby byla v rámci oboru zásadně přehodnocena pozice umírněného požívání alkoholu jako protektivního prvku. Vzhledem k tomu, že alkohol patří mezi nejvýznamnější původce zdravotních problémů, společenská odpovědnost si žádá uplatnění zásady obezřetnosti, zejména při absenci randomizovaných studií (ať už mendelovských či klinických), které by jakékoli protektivní účinky prokazovaly,“ stojí v článku.
„Francouzský paradox“ byl vědecký omyl
Jak upozorňuje deník The Washington Post, představa o zdravotní prospěšnosti alkoholu souvisí s tzv. francouzským paradoxem v podobě nižší míry kardiovaskulárních onemocnění u mužů ve Francii, která měla mít příčinu v podobě pravidelné konzumace vína, což bylo popsáno v 80. letech 20. století. Bez ohledu na to, že pozdější výzkumy nalezly v této práci řadu nedostatků, toto tvrzení se stalo všeobecně přijímaným, a to jak mezi laickou veřejností, tak mezi některými odborníky.
Tvrzení o prospěšnosti červeného vína pro zdraví mimo jiné souvisí s vysokou koncentrací antioxidantu resveratrolu v tomto nápoji, nicméně tato látka je obsažena také třeba v borůvkách nebo brusinkách. Červené víno tedy není samo o sobě v tomto ohledu unikátní. Současně obsahuje alkohol, což je látka sama o sobě toxická. Navíc nemalá část studií, jež popisovaly údajně pozitivní účinky na lidské zdraví, byly financovány výrobci alkoholu. Takových prací podle deníku vyšlo zhruba 13,5 tisíce. „Často se předpokládalo, že alkohol ve víně má nějakým způsobem magické vlastnosti. Ve skutečnosti šlo ale jen o skvělý reklamní tah producentů vína před třemi desetiletími. Ochranná role alkoholu ve víně je nyní zpochybňována a dřívější důkazy neobstojí,“ tvrdil jednoznačně Tim Stockwell, vedoucí autorského týmu a profesor psychologie na University of Victoria.
Korelace není kauzalita aneb nestačí sledovat jen konzumaci alkoholu
Zmiňovaná meta-analýza byla publikována v žurnálu JAMA Network a zahrnula celkem 107 observačních studií, které se zabývaly tématem konzumace alkoholu a vlivu na mortalitu ze všech možných příčin. Jednalo se o práce, jež byly publikovány mezi lety 1980 až 2021. Celkem tato meta-analýza obsáhla data o více 4 838 825 osobách a 425 564 úmrtích. Závěr byl jednoznačný, nic takového jako „ochranný účinek“ alkoholu, jenž by měl lidský život prodlužovat, nebylo prokázáno.
Přesněji tato práce „očistila“ výsledky dřívějších studií o faktory, které s alkoholem nesouvisely, přesto byly závěry studie interpretovány jako důkaz o tom, že přiměřená konzumace alkoholu je zdraví prospěšná. Mimo jiné šlo také o to, že byly porovnávány skupiny s odlišným věkovým rozložením nebo byli do studie zahrnuti bývalí konzumenti alkoholu. Navíc řada dřívějších prací nezahrnovala zásadní faktory ovlivňující délku jejich života a mortalitu, například socio-ekonomický status nebo to, zda se aktivně věnovali pohybu, jak se stravovali nebo jaké bylo jejich pohlaví či věk.
V okamžiku, kdy jsou výsledky těchto prací revidovány s ohledem další faktory, předpokládaný pozitivní efekt konzumace alkoholu na lidské zdraví mizí a stává se statisticky nevýznamným. „Umírněná konzumace alkoholu jednodušše nemá vliv na lidské zdraví,“ shrnul pro deník New York Times Robert DuPont, psychiatr a expert na závislosti, který působil také jako první ředitel National Institute on Drug Abuse.
Ludmila Hamplová
