Dohodovací řízení o úhradách pro příští rok se posunulo do další, tzv. přípravné fáze. Opakuje se ale situace z loňského roku, kdy se kvůli těžkému odhadu ekonomického vývoje analytická komise sešla opakovaně, aby aktualizovala predikce. Jednání se segmenty tak nyní brzdí fakt, že se částky, jimiž bude systém veřejného zdravotního pojištění disponovat v příštím roce, ještě budou měnit po vydání dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí. V tuto chvíli se nicméně počítá, že pojišťovny budou příští rok hospodařit s příjmy ve výši téměř 490 miliard korun.
„V roce 2023 ještě doznívají dopady covidové epidemie, stále pokračuje válka na Ukrajině se všemi negativními dopady, inflace je i nadále vysoká, ale je zde předpoklad jejího snížení, byť dosažení inflačního cíle centrální banky bude trvat déle, než byly původní předpoklady. Zdravotní pojišťovny připravily odhad příjmů na roky 2023 a 2024, který vychází z lednové makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR a ze současných informací o výši platby za státního pojištěnce – odhad růstu pojistného v roce 2023 byl oproti predikci s růstem objemu mezd a platů navýšen o jeden procentní bod (z 6,7 % na 7,7 %), platba za státního pojištěnce je pro rok 2023 stanovena na 1 900 Kč a pro další roky by již měla vycházet z valorizačního vzorce (pro rok 2024 je odhad platby ve výši 2 081 Kč),“ uvádí zpráva analytické komise.
Zdravotní pojišťovny tak odhadují příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v letošním roce na 458,3 miliardy Kč, což je nárůst o 7,82 procenta oproti loňskému roku. V příštím roce by pak měly hospodařit s příjmy ve výši 489,5 miliardy, meziroční nárůst by tedy činil 6,81 procenta.
Stejně jako v roce minulém se ovšem ocitáme v ekonomicky nejisté situaci, a proto se chce analytická komise sejít ještě jednou poté, až ministerstvo financí vydá v dubnu aktualizovanou makroekonomickou predikci. Vzhledem k možnostem vývoje ekonomiky, inflačních a mzdových tlaků, nezaměstnanosti i uprchlické krize ale podle předsedy analytické komise Jiřího Mrázka z VZP zůstane i nadále velká míra nejistoty.
To pochopitelně průběh dohodovacího řízení zkomplikuje. „Naše původní očekávání a diskusi nad nimi částečně pozastavila informace, že analytická komise má záměr aktualizovat odhad na základě dubnové predikce ministerstva financí. Očekávání této predikce vedla v jednání k opatrnosti, z naší strany jsme se snažili přimět plátce ke společnému stanovisku směrem k Ministerstvu zdravotnictví ČR, které by se pokusilo definovat nezbytný objem prostředků ve zdravotnictví pro zachování úrovně poskytovaných služeb v roce 2022. Letošní Dohodovací řízení pro rok 2024 bude obzvláště těžké – především pak kvůli nejistotě financí, přicházejících do systému. Tam by systému výrazně pomohla garance MZ ČR, potažmo vlády,“ poukazuje David Hepnar, koordinátor segmentu laboratoří a radiodiagnostiky, který letošnímu dohodovacímu řízení předsedá.
Výběr pojistného loni výrazně vzrostl
Jasná čísla jsou tak k dispozici jen za rok minulý. „Rok 2022 byl podobně jako rok 2021 ovlivněn epidemií koronaviru, a to jak na příjmové, tak na nákladové straně. V roce 2022 narostly náklady základních fondů zdravotních pojišťoven o 16 304 milionů Kč (+4,03 %) na 420,679 miliardy Kč a příjmy o 24,703 miliardy Kč (+6,17 %) na 425,094 miliardy Kč. Stabilita systému veřejného zdravotního pojištění byla udržena,“ konstatuje zpráva analytické komise.
Loni přitom z celkových příjmů ve výši více než 425 miliard korun tvořily téměř 296 miliard příjmy z vybraného pojistného; přes 129 miliard byly platby za státní pojištěnce, mezi které ovšem spadá 65 procent všech pojištěnců. Výběr pojistného loni meziročně vzrostl o 21,6 miliardy, tedy o 7,9 procenta, příjmy ze státního rozpočtu pak o tři miliardy neboli o 2,4 procenta.
„Nárůst příjmů ze státního rozpočtu plynul hlavně z nárůstu počtu státních pojištěnců (příliv ukrajinských uprchlíků z válečného konfliktu na Ukrajině), změna výše platby za státního pojištěnce vyzněla nakonec neutrálně, jak ostatně bylo i záměrem úsporného vládního opatření (zvýšení platby z 1 767 Kč na 1 967 Kč od ledna 2022, snížení platby na 1 487 Kč od září 2022 (včetně vratky za srpnový přeplatek)). Výběr pojistného opět výrazně rostl – hlavně z důvodu rostoucích mezd a platů částečně reagujících na prudce rostoucí inflaci, menší vliv mělo také zapojení části ukrajinských uprchlíků do pracovního procesu,“ vysvětluje zpráva analytické komise.
Pokud bychom se podívali na příjmy na jednoho pojištěnce, ty se loni vyšplhaly průměrně na 39 308 Kč, což představuje oproti roku 2021 nárůst o 1 345 Kč (3,5 procenta). Zatímco ale příjmy na jednoho státního pojištěnce byly za celý loňská rok 21 196 Kč, což je oproti roku 2021 pokles o osm korun, u ostatních pojištěnců to bylo celkem 62 787 Kč, tedy meziroční nárůst o 3 067 Kč.
Představám segmentů o úhradách pro příští rok se budeme věnovat v dalších vydáních ZD.
Zdroj grafů: zpráva analytické komise DŘ 24
-mk-
