Implementace moderních nemocničních informačních systémů v tuzemských zdravotnických zařízeních je nevyhnutelným krokem k úspěšné digitalizaci, mnohé nemocnice ale ještě nejsou na tento zásadní krok, který stojí mnoho úsilí, času i peněz, připraveny. O tom, jak se na implementaci připravit a jak co nejefektivněji eliminovat největší překážky a rizika s ní spojená, mluvil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Petr Foltýn.
Velké nemocnice používají větší množství nemocničních systémů, které vytváří jakýsi logický celek. Ten většinou tvoří nějaký centrální nemocniční informační systém (NIS), doplněný dalšími informačními systémy, které někdy bývají součástí toho centrálního. Co se týče centrálních NIS v tuzemských nemocnicích, mnohé dnes bohužel nejsou podle Foltýna ve stavu, který umožňuje naplnit ambice resortu, že se zorganizují národní standardy a že bude docházet k úspěšné výměně dat. „Na nemocniční NIS přitom tak trochu stojí a padá veškerá ambice nějaké interoperability, případně standardizace,“ uvedl náměstek ředitele Fakultní nemocnice (FN) Ostrava.
Specifika prostředí i nedostatek peněz
Úskalí implementace moderního NIS ve velkých nemocnicích existuje podle Foltýna řada. „Implementace má obrovský dopad na vysoký počet uživatelů informačního systému a vyžaduje obrovské variantní nastavení systému,“ vysvětlil Foltýn a uvedl příklad z FN Ostrava, v níž pracuje: „Naše nemocnice má 42 klinik, 4 tisíce zaměstnanců, z nich 700 lékařů – a obvykle musíte všem těmto lidem při implementaci věnovat poměrně detailní pozornost. Navíc musíte mít k dispozici i moduly informačního systému.“
Implementace NIS je značně náročná i časově. „Jen definice implementačního schématu, tedy toho, zda chcete systém spouštět najednou, nebo postupně, stojí spoustu diskusí a úvah,“ upozornil Foltýn. Nutnými kroky jsou analýza, pilotní provoz a uvedení do produkce. „A když to sečtete, vyjde vám významná doba implementace, která v kvalitní nemocnici s dobrým zázemím a kvalitním systémem vychází zhruba na rok. V některých nemocnicích na dva a v některých navždy,“ komentoval Foltýn.
Upozornil přitom i na fakt, že zdravotnické prostředí je velmi specifické. „Pracuje se v něm každý den, ve dne i v noci. Nemůžeme vystěhovat pacienty na chvíli ven a říct lékařům, ať přijdou až v pondělí. Musíme je tam mít a pod rukama jim měnit systémy, na které jsou zvyklí,“ vysvětlil. A dodal: „Neexistuje navíc specifičtější uživatelé, než jsou lékaři a zdravotníci obecně.“
Naprosto zásadním problémem zavádění informačních systémů je vysoká cena. „Souvisí s tím i nutné náklady na hardwarové prostředky. A musíte našetřit i na to, abyste mohli systém po dobu dalších mnoha let provozovat,“ upozornil Foltýn.
Bezpapírová nemocnice? To je vyhlášení války
Problém podle náměstka FN Ostrava spočívá i v tom, jak uživatele-zdravotníky přesvědčit o nutnosti změny informačního systému „Benefity se nadají snadno prezentovat, takže se spoléháme na to, že nám uvěří, že moderní NIS představují nezbytnou a klíčovou komponentu v procesu digitalizace a výměny dat a že na původních systémech stavět nemůžeme,“ uvedl Foltýn.
Nutným krokem, který musí jít ruku v ruce se zaváděním NIS, je podle něj vedení strukturované zdravotnické dokumentace. „Potřebujeme, aby se zdravotní záznamy nevytvářely jako velké přílohy ve wordu, se kterými následně už nikdy nic neuděláte, pokud na to nemáte umělou inteligenci. Snažíme se vytvářet strukturovanou elektronickou dokumentaci, se kterou můžeme následně statisticky pracovat,“ vysvětlil Foltýn.
„Dnes jsme schopni vést dokumentaci typu ambulantní zprávy, žádanky, dekurzy a částečně i ošetřovatelskou dokumentaci tak, že se obejdeme bez tisknutí papírů,“ řekl Foltýn o praxi ve FN Ostrava, ale třeba i ve FN Plzeň. Dodal ale, že se koncept bezpapírové nemocnice setkává se značným odporem. „V podstatě je to vyhlášení války. Naše nemocnice má 4 tisíce zaměstnanců, 2700 tiskáren a ročně vytiskneme 35 milionů papírů. A to samozřejmě neděláme proto, že by nás to bavilo, ale proto, že jsou na to zaměstnanci zvyklí,“ uvedl Foltýn s tím, že změnit zavedené návyky je v tomto směru mimořádně obtížné.
S digitalizací prostředí v nemocnicích souvisí krom jiného také zavádění mobilních technologií a aplikací pro potřeby uživatelů i zákazníků. „Benefity jsou zřejmé. Při obcházení oddělení například nemusí zdravotníci tahat vozíky s notebooky, ale informace mají v tabletech díky modulu mobilní vizity,“ vysvětlil náměstek ředitele FN Ostrava, kde už zdravotníky vybavili 350 tablety a chtějí v tom pokračovat.
Bez sester by nebyla implementace možná
Foltýn upozornil i na to, že většina tuzemských velkých přímo řízených nemocnic ještě náročnou změnou informačních systémů – a to nejen zdravotnických, ale i administrativních – neprošla. „Podmínkou toho, aby se to stalo, je samozřejmě zajištění financování. Další velkou bolestí je zajištění kapacit. Pokud máte provozně orientované prostředí s 20 lidmi v IT, potřebujete jich pro implementaci tak rozsáhlého systému dvakrát tolik, často je ale není kde vzít a dodavatel situaci nezachrání,“ uvedl Foltýn. A dodal, že z implementace centrálních systémů vyplývá i velké množství rizik – při realizaci projektů dodavateli, při zaškolování uživatelů nebo kvůli nutnosti omezit provoz. „O rizicích implementace nemocničního informačního systému bych z vlastní zkušenosti mohl napsat knihu, ale nemyslím si, že by to bylo příliš veselé čtení,“ glosoval.
Na mnohá opatření a potenciální provozní komplikace musí zdravotnická zařízení myslet i po implementaci NIS. „V nemocnicích narážíte na totálně konzervativní prostředí, které změnám opravdu nepomáhá. Kdyby v naší nemocnici nebyly zdravotní sestry, nikdy bychom žádný systém implementovat nedokázali. Základním kamenem úrazu jsou lékaři, kteří absolutně nemají o jakékoli změny systému zájem – a to především ti z generace, která se v nemocnicích těší největší vážnosti,“ komentoval náměstek ředitele FN Ostrava.
Implementaci systémů podle něj často brání i složitá výběrová řízení, která se někdy táhnou i roky. „Pokud bychom se chtěli přiblížit tomu kýženému finále, tedy tomu, aby všechny nemocnice měly nové systémy, museli by dodavatelé přestat vytvářet tak obrovské obstrukce ve výběrových řízeních,“ řekl Foltýn. A dodal: „Dodavatele ale samozřejmě hluboce chápu. Je logické, že chtějí uspět na trhu.“
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
