Blaha: Pro elektronizaci je klíčové zpřístupnění zdravotnické dokumentace
Plán elektronizace zdravotnictví je připraven, čeká nás ale dlouhá a složitá cesta. O tom, jaké priority si rezort vytyčil, které kroky jsou pro úspěch nezbytné, kolik máme na jejich splnění času a z čeho bude nákladné změny financovat, promluvil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví vrchní ředitel sekce informačních a komunikačních technologií ministerstva zdravotnictví Milan Blaha.
V rámci elektronizace zdravotnictví máme podle Blahy stejný deadline jako Národní plán obnovy – tedy přelom let 2025 a 2026. „Do té doby jsme si vytyčili úkoly a předpokládané výstupy, které by měly do konce roku 2025 vzniknout,“ řekl Blaha. Zásadní část úkolů se týká nejen elektronizace, ale i kyberbezpečnosti. „Je to oblast velmi důležitá, ale také velmi nákladná. A je to podmínka nutná pro celou elektronizaci, se kterou bezpečnostní rizika rostou. Jsou do ní směřovány finanční prostředky, a to jak na úrovni centrální, tak na úrovni jednotlivých poskytovatelů zdravotnických služeb. Snažíme se, aby byly do této oblasti v rámci Národního plánu obnovy resortu zdravotnictví přiděleny další dodatečné prostředky, které by pomohly alespoň částečně pokrýt náklady, které nás čekají v souvislosti se směrnicí NIS2 (evropská směrnice o kybernetické bezpečnosti – pozn. red.).
Elektronizace se přímo týkají další dvě oblasti. První z nich je naplnění povinností dle zákona č. 325/2021 o elektronizaci zdravotnictví. „Veškeré komponenty v této části jsou v tomto zákoně definovány a měly by vzniknout jako centrální komponenty projektu ministerstva zdravotnictví v rámci Národního plánu obnovy,“ uvedl Blaha. Mezi tyto komponenty patří například kmenový registr pacientů, centrální služba výměnné sítě zdravotnické dokumentace nebo portál elektronického zdravotnictví.
Tečka jako komplexní aplikace
Druhou oblastí jsou ostatní služby elektronického zdravotnictví, mezi něž patří například standardizace zdravotnické dokumentace, eŽádanka nebo standardizační a implementační rámec telemedicíny. „Velkým tématem je také rozvoj Tečky, protože se ukazuje, že nejen zdravotnictví, ale i stát potřebuje nějakou mobilní aplikaci, která jednak dokáže rozumně prokázat identitu občana, ale také bude nějakým způsobem v různých oblastech pomáhat v komunikaci se státní správou,“ vysvětlil Blaha. A dodal: „Chtěli bychom, aby zdravotní služby, které budou vznikat elektronicky – ať už na straně centrální, nebo na straně poskytovatelů, pokud budou centrálně integrovatelné – byly součástí Tečky, nebo jak říkáme nově EZ Karty.“
Ministerstvo již zahájilo práce na tom, aby se z Tečky stala plnohodnotná eHealth aplikace. „Už jsme definovali naše požadavky na správu osob v jednotlivých zařízeních a zadali je dodavateli, jako první by měl vzniknout očkovací průkaz,“ vysvětlil Blaha.
Centrální projekty, které k elektronizaci povedou, jsou součástí Národního plánu obnovy. U velké části z nich je řešitelem projektu ministerstvo zdravotnictví, další mají na starosti Ústav zdravotnických informací a statistiky, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Fakultní nemocnice Olomouc, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
Nevyplňovat opakovaně jednotlivé položky
Za jednu z priorit digitalizace, která se navíc také prolíná s EHDS (European Health Data Space, tedy evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat – pozn. red.), považuje Blaha to, aby byla dokumentace vedena elektronicky a byla sdílena mezi poskytovateli. „Chceme umožnit bezpečné elektronické sdílení a výměnu zdravotních dat mezi poskytovateli a pacienty tak, aby pacienti neběhali mezi poskytovateli s papíry jako jsou propouštěcí zprávy, ale aby sdílení bylo flexibilní, jednoduché a také standardizované. Pak máme prostor postupně jednotlivé procesy optimalizovat a dělat je automatizovaně. A práci když už nešetřit, tak alespoň nepřidávat. To je stav, do kterého se chceme dostat,“ uvedl Blaha, podle něhož je možné do roku 2025 takového stavu dosáhnout.
Pro úspěšnou elektronizaci tuzemského zdravotnictví bude zcela klíčovou výzvou zpřístupnění zdravotnické dokumentace. „To jsme si ani nevybrali my, vybrala to za nás Evropská unie svým nařízením EHDS, které definuje, které prioritní typy zdravotnické dokumentace bude povinné mít, sdílet a poskytovat. Snažíme se jít této výzvě napřed, takže jsme vzali a použili standardy, které vznikly v zahraničí, a přizpůsobili jsme je a snažili jsme se definovat standardy pro prioritní typy, mezi něž patří propouštěcí zprávy, výsledky laboratorních vyšetření a pacientský souhrn,“ vysvětlil Blaha. Ten osobně přikládá největší důležitost propouštěcím zprávám, protože ty jsou „tím, co zajišťuje kontinuitu péče mezi poskytovateli zdravotnických služeb“.
Zpřístupnění zdravotnické dokumentace má ze své definice umožnit bezpečné elektronické sdílení a výměnu zdravotních dat mezi poskytovateli a pacienty, přičemž tato dokumentace má být nepřetržitě k dispozici v bezpečných on-line úložištích s vysokou dostupností, chráněných proti zneužití. Služba má mimo jiné umožnit technickou a procesní integraci s koncovými ambulantními a nemocničními systémy poskytovatelů a také zrychlit a zjednodušit průchod pacienta systémem a spolupráci mezi poskytovateli.
„Chtěli bychom, aby elektronizace nezatěžovala. Přesto je nějaká míra zátěže nezbytná, kvůli zažitým zvykům a bariérám, které je třeba překonat. Snažili jsme se ale o co nejmenší administrativní zátěž. Aby například v propouštěcí zprávě bylo minimum povinných položek. A pokud už povinné budou, aby je nebylo nutné vyplňovat opakovaně. Pokud tedy budou vyplněny při příjmu, nebudou je zdravotníci muset od pacienta znovu zjišťovat při propouštění,“ vysvětlil Blaha. Aby implementace dopadla dobře, bude podle něj záležet v obrovské míře i na tom, jak bude provedena implementace v jednotlivých nemocničních informačních systémech.
Lidé z praxe prý změny vítají
Vrchní ředitel sekce informačních a komunikačních technologií upozornil také na to, že již byly vytvořeny a schváleny navazující implementační standardy. „Předtím jsme je v jejich výchozí podobě podrobili relativně široké oponentuře,“ upozornil Blaha. V rámci oponentury oslovilo ministerstvo 56 subjektů, doručeno a vypořádáno bylo za všechny návrhy standardů celkem 324 připomínek. Po vypořádání zůstaly s rozporem připomínky za 4 subjekty, který byly vysvětleny na vzájemných setkáních. „Podařilo se nám vytvořit nějaký výchozí bod, který tu dlouhodobě chyběl. Je zřejmé, že diskuse bude probíhat i v následujících letech, že budeme standardy kultivovat a upravovat a rozšiřovat, protože každá odbornost má specifické požadavky, které bude potřeba do standardů také zapojit,“ uvedl Blaha.
Ministerstvo kvituje i to, že lidé z praxe změny vítají. „Koncepci jsme probírali s řadou poskytovatelů, mezi nimiž jsou zástupci velkých nemocnic i lékaři a zdravotníci. Někteří se bojí implementace, ale změnu vítají. Nechtějí dostávat propouštěcí zprávy, které sestávají z dvaceti papírů, v nichž musí vše složitě hledat. Strukturovaná dokumentace by jim hodně usnadnila práci,“ řekl Blaha.
Prostředky na financování elektronizace budou podle plánů ministerstva čerpány ze dvou hlavních zdrojů, podpořeny budou podle Blahy – zjednodušeně řečeno – informační systémy a jejich rozvoj, tedy pořízení nového systému nebo přizpůsobení systému stávajícího. „Máme peníze na centrální projekty, ale musíme pochopitelně podpořit také poskytovatele zdravotních služeb. Existují dvě možnosti, z nichž je možné a nebo bude v brzké době možné čerpat finanční prostředky – a to je Národní plán obnovy a IROP (Integrovaný regionální operační program – pozn. red.). A snažíme se výzvy koncipovat tak, aby byly věcně shodné. Takže se výzva Interoperabilita v Národním plánu obnovy bude věcně rovnat výzvě eHealth v IROP,“ uzavřel Milan Blaha.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
Jakub Němec
