Kam půjdou miliardy státu v nejbližších letech? Podívejte se na sedm největších investic do státních nemocnic

 Ministerstvo zdravotnictví (MZ) připravilo materiál o dlouhodobých investičních záměrech ve velkých zařízeních lůžkového typu, které přímo řídí. Celkový objem navrhovaných strategických investic do sedmi zdravotnických zařízení činí 10,030 miliardy korun.  Předpokládá se jejich postupná realizace do roku 2020 v závislosti na finančních možnostech státního rozpočtu v jednotlivých letech. V některých případech v Brně, Praze a Plzni zřejmě dojde k prodeji budov a nemovitostí za celkem dvě miliardy korun. Zdravotnický deník přináší přehled všech sedmi projektů.

Ministerstvo ve zdůvodnění zdůrazňuje, že infrastruktura těchto nemocnic je významně podfinancována a je ve velmi špatném technickém stavu. Na nápravu nelze použít peníze veřejného zdravotního pojištění ani strukturálních evropských fondů. Když na ministerstvu sečetli všechny požadavky, které jim z přímo řízených organizací dorazily, zjistili, že dosahují 23 miliard korun. Oproti tomu MZ predikovalo, že na financování reprodukce majetku v období 2015 až 2020 bude ze státního rozpočtu k dispozici pouze 4,5 miliardy korun.  Ministerstvo nakonec schválilo investice za 10,300 miliardy korun, ale s tím, že z toho si část zaplatí sama zdravotnická zařízení jako spoluúčast (celkem téměř 3 miliardy) a část se do státního rozpočtu vrátí, protože u některých projektů proběhnou současně i prodeje nepotřebného majetku. Ty by měly celkem přinést téměř 2 miliardy a tak by měl  „čistý“ dopad na státní rozpočet z celkových 10,300 miliardy činit něco málo přes pět miliard.

Jako strategické byly vybrány investice, které splňují několik podmínek, mezi nimi i to, že mají vyšší hodnotu než 500 miliónů korun (ve skutečnosti se pohybují od 750 miliónů až do 2 miliard korun) a že mají zajištěné vyšší procento spoluúčasti (u všech vybraných investic činí 30 procent).

Mohlo by vás zajímat

Počet akutních lůžek v nemocnicích Pardubického kraje se sníží o 122

V závislosti na možnostech státního rozpočtu odsouhlasilo MZ postupnou realizaci těchto strategických investic (pořadí je seřazeno podle priorit ministerstva):

1. FN Brno – výstavba gynekologicko-porodnické kliniky a přesun poloviny klinik z nevyhovujících prostor

Cílem je vybudování nové budovy, do které budou obě v současnosti oddělená pracoviště gynekologicko-porodnické kliniky (Bohunice a Obilný trh) přesunuta a spojena v jeden kompaktní a funkční celek. Nové pracoviště umožní redukci duplicitních provozů a má být údajně nejmodernější ve střední Evropě.

Celkové náklady jsou 1,95 mld. Kč. Areál nynějšího pracoviště na Obilném trhu bude prodán, odhadována částka je 700 mil. Kč. Realizací projektu dojde k úspoře nákladů 73,5 mil Kč ročně. Návratnost investice je 17 let.

2. FN Olomouc – rekonstrukce a dostavba hlavní budovy Františka Josefa

Jde o druhou etapu dlouhodobé rekonstrukce nemocnice. Rekonstruována bude v současnosti nevyužívaná historická budova Františka Josefa, ve které budou centralizovány kliniky: neurologická, neurochirurgická, porodnicko-gynekologická, ortopedická, I. interní a novorozenecké oddělní. Součástí investice je i rozšíření prostor oddělení urgentního příjmu a komplexu operačních sálů a jejich zázemí. Dojde k rozšíření lůžkové kapacity, ambulancí, diagnostiky. Přínosem má být centralizace, splnění podmínek pro udělení statusů center superspecializované péče.

Celkové náklady jsou 1,5 mld. Kč, z toho připadá 1,1 mld. na stavební část a 0,4 na přístrojové vybavení. Prodej majetku se nepředpokládá. Realizací projektu dojde ke zvýšení výnosů o cca 60 mil. Kč ročně (díky rozšíření kapacit) a k úspoře provozních nákladů 16 mil Kč ročně. Návratnost investice je 19,7 let.

3. FN Plzeň – pavilon chirurgických oborů

Nemocnice je lokalizována do dvou hlavních areálů v Plzni vzdálených od sebe 5 kilometrů (Bory a Lochotín). Areál na Borech je starý a nevyhovující. Cílem projektu je výstavba nového pavilonu v Lochotíně, kam by se přestěhovaly kliniky a oddělení z borského areálu. Přínosem bude mj. lepší rozmístění a koncentrace oborů urgentní a traumatologické medicíny, včetně urgentního příjmu do jednoho pavilonu chirurgických oborů.

Celkové náklady jsou 1,5 mld. Kč. Z toho připadá 1,25 mld. Kč na stavební části a 0,25 mld Kč na přístrojové vybavení. V borském areálu budou prodány budovy a pozemky za odhadem 850 mil. Kč. Realizací projektu dojde k zlepšení provozního hospodaření 52 mil Kč ročně. Návratnost investice je 8,6 let.

4. Thomayerova nemocnice Praha – centrální urgentní příjem

Nemocnice je pavilonového typu s budovami 90 let starými a památkově chráněnými a přitom nedisponuje centrálním příjmem pacientů, ti jsou i v kritickém stavu převáženi mezi pavilony. Cílem projektu je výstavba nového objektu urgentního příjmu s předpokladem příjmu 180 až 250 akutních pacientů denně (z toho 60 až 70 vozy zdravotnické záchranné služby).

Celkové náklady jsou 0,8 mld. Kč. Z toho připadá 0,675 mld. Kč na stavební části a 0,125 mld. Kč na přístrojové vybavení. Nepředpokládá se prodej majetku. Realizací projektu dojde k zlepšení provozního hospodaření 26 mil. Kč ročně. Návratnost investice je 30,8 let, při zohlednění nezbytných investic do stávající infrastruktury, které by bylo nutné vynaložit při nerealizaci projektu v řádu 250 mil. Kč je návratnost projektu na úrovni cca 20 let.

5. IKEM Praha – výstavba budov G1 a G2

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) je největší superspecializované pracoviště u nás. Vzhledem k růstu počtu pacientů je nyní na hranici svých kapacitních možností. Roste například počet transplantací, za posledních deset let o 70 procent. Cílem projektu je výstavba dvou pavilonů, integrovaných do jedné budovy a vybudování plnohodnotného urgentního příjmu, přemístění kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče a vybudování plnohodnotného angiologického oddělení. Vzniknout mají například metabolická i transplantační jednotka intenzivní péče, či oddělení buněčné terapie.

Celkové náklady jsou 0,75 mld. Kč, výhradně půjdou do stavební části. Nepředpokládá se prodej majetku. Realizací projektu dojde k zlepšení provozního hospodaření 55 mil Kč ročně. Návratnost investice je 13,6 let.

6. Všeobecná fakultní nemocnice Praha – výstavba nového sdruženého objektu

Cílem je výstavba nového sdruženého laboratorního a provozního pavilonu centrálním areálu VFN. Realizací dojde k vyřešení havarijních stavů budov, jejich vybavení a technického zázemí. Přínosem bude i centralizace a zefektivnění provozu laboratorní diagnostiky, fakultního transfúzního oddělení a přípraven sterilních přípravků. Součástí budovy bude i moderní a výkonné energetické centrum.

Celkové náklady jsou 1,53 mld. Kč. Po ukončení projektu je možné uvažovat o prodeji uvolněných nemovitostí v odhadní ceně 425 mil. Kč. Realizací projektu dojde k zlepšení provozního hospodaření 62 mil Kč ročně. Návratnost investice je 17,8 let. V případě nerealizace projektu by bylo nutné vynaložit 730 mil. Kč na generální rekonstrukci, pokud se tento fakt zohlední, je návratnost projektu cca 7 let (!).

7. FN Hradec Králové – modernizace chirurgických oborů – rekonstrukce Bedrnova pavilonu

Technický stav chirurgického pavilonu, což je tzv. Bedrnův pavilon z roku 1985, se může do pěti let dostat do kritické fáze, hrozící havárií. Jsou v něm umístěny kliniky chirurgická, kardiochirurgická a urologická. Cílem projektu je přístavba a následná rekonstrukce Bedrnova pavilonu. Chirurgické obory budou koncentrovány a restrukturalizovány. Vzniknou nová oddělní: akutní rehabilitace, septické a oddělení monitorované péče. Také vznikne centrum chirurgie hlavy a krku. Vybudován bude hybridní operační sál. Bez jakékoliv investice by došlo v době pěti let k zániku některých činností a útlumu významných oborů chirurgického programu.

Celkové náklady jsou 2 mld. Kč. Nepředpokládá se prodej majetku. Realizací projektu dojde k zlepšení provozního hospodaření 65 mil Kč ročně. Návratnost investice je 30,8 let.

-cik-