Antibiotická rezistence sílí. Ročně kvůli ní zemře zhruba 500 Čechů

Přestože rozmach zažila až po druhé světové válce, antibiotika jsou tu s námi již 95 let. Za tu dobu si zaslouženě vydobyla pověst jednoho z nejvýznamnějších objevů minulého století, neboť globálně prodloužila průměrnou délku života o 25 let. „Spolu s vakcínami jsou antibiotika zásadní a přelomové pro zlepšení kvality lidstva,“ nechala se na kulatém stole, pořádaném 11. dubna na půdě Poslanecké sněmovny, slyšet vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Helena Žemličková. Na diskuzi, věnované antibiotické rezistenci, s dalšími odborníky pohovořila o rizicích, které jsou s rostoucí odolností mikrobů vůči lékům spojené.

„Izolujeme bakterie, které jsou rezistentní vůči všem dostupným antibiotikům,“ sdělila ve svém příspěvku na úterním kulatém stole Žemličková. Zejména pro pacienty s rychlým postupem infekčního onemocnění to znamená výrazně snížené možnosti léčby. Antibiotická rezistence pak obecně prodlužuje hospitalizaci a zvyšuje sekundární morbiditu a mortalitu.

Rezistence se špatně kvantifikuje

Nenarůstá pouze počet rezistentních bakterií, ale i počet úmrtí s nimi spojených. „V Evropě každoročně zemře nejméně 35 tisíc lidí v důsledku infekce, která je způsobená bakterií, rezistentní vůči antibiotikům,“ uvedla Žemličková s tím, že v České republice kvůli takové infekci každoročně umírá asi 500 pacientů. „Je to jenom odhad, realita může být ještě vyšší,“ konstatovala. Důvodem ztížené vyčíslitelnosti je fakt, že lékaři ne vždy u těchto pacientů provádějí odběr krve (hemokultur), tudíž se často neví, zdali dotyčný otravou krve (sepsí) skutečně trpěl, či nikoliv.

Skutečné počty případů antibiotické odolnosti ale ovlivňují i další faktory. „Čísla rezistence mohou být zkreslená, protože je možné, že odebíráme hemokultury pouze u těch pacientů, kteří musí být hospitalizováni a musí být léčeni, protože třeba ta předchozí léčba u nich nezabrala, a paradoxně si zhoršujeme ta čísla rezistence jenom díky tomu, že odebíráme krev jenom té vybrané skupiny pacientů,“ upozornila Žemličková.

„Používejme správná antibiotika, alternativy jen výjimečně“

Mezi nemocničními infekcemi je za tu nejnebezpečnější bakterii považována klebsiella pneumoniae. Důvod? „Polovina klebsiel, které způsobují septické infekce, jsou rezistentní nejméně ke třem skupinám antibiotik, což je velmi alarmující, protože v tom případě používáme rezervní antibiotika téměř vždy jako první volbu, což jsou karbapenemová antibiotika,“ vysvětlila Žemličková. I na tento druh léků si ovšem bakterie začínají zvykat, což podle ní ve zdravotnictví v současnosti představuje jednu z největších výzev.

V České republice naštěstí zatím není tento neblahý jev natolik rozšířený, jako například v jižních evropských státech, jmenovitě v Řecku a Itálii. „Na příkladu Itálie vidíme, že se dokáže šířit extrémně rychle a ve chvíli, kdy se rozšíří, tak je velký problém tu rezistenci omezit,“ varovala Žemličková. Příčinu masivního šíření rezistence v jižním regionu si vysvětluje tím, že jsou tyto země více kontaktní a navíc je v nich větší spotřeba antibiotik.

Žemličková upozornila, že vedle nemocničních existují i komunitní infekce. Zpravidla jde o respirační či močové infekce, které postihují jinak zdravé lidi a léčba nevyžaduje hospitalizaci. „Na léčbu těchto infekcí se spotřebovává až 90 procent z celkové spotřeby antibiotik,“ uvedla k tomu, proč je důležité tomuto segmentu věnovat pozornost. Rozšířily se v něm totiž například meticilin-rezistentní stafylokoky, přičemž meticilin je v tuzemsku běžně předepisován pro léčbu infekcí. Podle Žemličkové je právě volba správného druhu antibiotika klíčová nejen pro léčbu pacienta, nýbrž pro boj s antibiotickou rezistencí.

Mohlo by vás zajímat

Evropská agentura doporučila schválit osm nových léků, ano nakonec řekla i léku na časnou Alzheimerovu chorobu

„Spotřeba antibiotik neodráží úroveň rezistence. Měli bychom používat penicilin, který je nejlépe citlivý. A místo toho používáme alternativní antibiotika, ke kterým rezistence roste,“ řekla dále k tématu komunitních infekcí. Léky proti více typům bakterií by se podle ní měly užívat jen v mimořádných situacích, jako je například alergie na penicilin. Údaje však ukazují, že jejich podíl na předepsaných antibiotikách roste.

Bezpečné potraviny?

O uvážlivějším přístupu k užívání antibiotik na kulatém stole promluvila i ředitelka SZÚ Barbora Macková. Její ústav v současnosti pracuje na aktualizaci akčního plánu na roky 2023 až 2027. „Rádi bychom jej připravili, aby před prázdninami mohl jít do připomínkového řízení,“ avizovala k plánu, který ústav připravuje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a zemědělství. Dokument mimo jiné obsahuje i používání antibiotik ve veterinární medicíně.

Zvlášť o tom ve svém příspěvku hovořila Lucie Pokludová z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Přestože spotřeba antibiotik v chovu hospodářských zvířat klesla a Česká republika patří mezi země s přísnou regulací, stále se do tuzemska dovážejí potraviny ze zemí, které tak přísně nastavenou legislativu nemají. Čtyřicet zemí na světě podle Pokludové stále používá antibiotika jako stimulátor produkce a nabízí se proto otázka, zdali je bezpečné z těchto zemí potraviny dovážet.

-fk-