V neděli 23. dubna startuje Evropský týden očkování, jehož cílem je zlepšení proočkovanosti a přístupu lidí k vakcinaci. „Je potřeba opakovat, že mýtů o očkování je mnoho a všechny jsou zdraví škodlivé,“ upozorňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Pandemie covidu-19 měla u značné části české i celosvětové populace značně negativní vliv na vnímání užitečnosti a potřebnosti očkování, proto je dle odborníků nutné vyvracet bezdůvodné obavy a lidem stále znovu připomínat, že vakcinace každoročně zachraňuje obrovské množství životů.
Evropský týden očkování je tradiční součástí Světového týdne očkování pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) a je nedílně spojen s posledním dubnovým týdnem. V souladu s globálním tématem „The big catch up“ se letos zaměřuje na tři klíčová sdělení – „Každá dávka se počítá“, „Načasování je důležité“ a „Povídejte si o očkování“, informuje zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„Tato vybraná sdělení shrnují a opakují zdánlivě jasná fakta, ale celosvětově klesající proočkovanost ukazuje, že důraz na ně je nutný. Navíc sledujeme i v České republice, že pandemie covid–19 u některých lidí zanechala dojem jakési nedůvěry k očkování, nebo pocit, že už očkování bylo dost. Je potřeba opakovat, že mýtů o očkování je mnoho a všechny jsou zdraví škodlivé,“ říká ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Je podle ní důležité znovu obrátit pozornost veřejnosti, ale i odborníků, ke kontrole proočkovanosti. Poukazuje na to, že otevřené rozhovory o vakcinaci mezi klienty a zdravotníky posilují porozumění a motivaci k dodržování doporučení a plánů očkování. „Každá doporučená dávka vakcíny je důležitá, aby vás a vaše milované ochránila před nemocemi, kterým lze předcházet očkováním. Rutinní plán očkování je navržen tak, aby chránil nejen děti, ale i dospělé, když to nejvíce potřebují,“ dodává.
Jedna z nejlepších investic do zdraví
Vedoucí Kanceláře WHO v České republice Zsofia Pusztai připomíná, že vakcinace každý rok zabrání až pěti milionům úmrtí na nemoci, jako jsou záškrt, tetanus, černý kašel, chřipka nebo spalničky. V současnosti navíc existují vakcíny, jež chrání před více než dvaceti život ohrožujícími onemocněními a pomáhají lidem všech věkových kategorií žít delší a zdravější život.
„Očkování je klíčovou součástí základní zdravotní péče a nezpochybnitelným lidským právem. Je to také jedna z nejlepších investic do zdraví, kterou lze za peníze koupit,“ zdůrazňuje. „Má zásadní význam pro prevenci i kontrolu propuknutí infekčních onemocnění a je základem globální zdravotní bezpečnosti,“ dodává.
Právě vakcinace spolu s dalšími protiepidemickými opatřeními podle ní velmi významně přispělo k celosvětovému vymýcení pravých neštovic a v řadě regionů včetně Evropy k eliminaci šíření nákazy u přenosné dětské obrny.
Proočkovanost české populace klesá
Míra proočkovanosti, která v minulosti pomohla v některých regionech prakticky vymýtit některé vysoce nebezpečné choroby, však v mnoha zemích světa včetně ČR klesá. Aby fungovala kolektivní imunita navozená očkováním a nedocházelo k epidemiím, musí proočkovanost populace podle Státního zdravotního ústavu dosahovat 80–85 procent. Jinak může opět docházet k šíření závažných onemocnění. V Česku se například před časem objevily případy infekce záškrtem, který se zde díky povinné vakcinaci dlouho nevyskytoval, což dle SZÚ podtrhuje význam očkování, a to nejen u rizikových skupin, ale u celé populace.
„Po třídávkovém základním očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a pertusi neboli černému kašli má 94 až 100 procent dětí potřebné hladiny protilátek proti záškrtu. Imunita po základním očkování ale postupně slábne, podobně jako u většiny očkovacích látek. K zajištění trvalé ochrany jsou tedy potřebné dávky posilovací,“ informuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová. Jejich důležitost se však v ČR značně podceňuje.
Podle Státního zdravotního ústavu se pozornost veřejnosti často soustředí jen na povinná očkování v dětství a dospívání, ale lidský imunitní systém v dospělosti s přibývajícím věkem slábne a lidé jsou náchylnějšími k nákaze infekčními nemocemi, jako jsou pneumokoková onemocnění či pásový opar. Většina vakcín zároveň nezaručuje silnou celoživotní ochranu a je žádoucí jejich účinek pravidelně posilovat přeočkováním. Jde třeba o vakcinaci proti klíšťové encefalitidě, tetanu, záškrtu a černému kašli nebo každoroční vakcinaci proti chřipce kvůli změnám aktuálně cirkulujících chřipkových virů.
Posílení důvěry prospěje celé společnosti
Státní zdravotní ústav se proto v rámci Evropského týdne očkování snaží přitáhnout pozornost tuzemské veřejnosti k potřebnosti a důležitosti očkování a přeočkování. „Vakcíny zachraňují životy. Pokud nebudou lidé očkováni, začnou se nemoci, které se staly díky očkování vzácnými, znovu častěji objevovat,“ konstatuje ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Vakcinaci je podle ní ovšem zapotřebí správně načasovat, kontrolovat a v případě potřeby se včas doočkovat. „Chraňme své děti i sebe očkováním a nepodléhejme strachu z dezinformací a neznámého. Mluvme se svými ošetřujícími lékaři, ptejme se jich na potřebu očkování a na to, která jsou vhodná či přímo nutná právě pro nás,“ apeluje ředitelka SZÚ Barbora Macková.
Velmi zásadní roli při posilování důvěry v očkování mají lékaři, zdravotní sestry a další pracovníci ve zdravotnictví, kteří mohou významně přispět k vyvracení bezdůvodných obav a zvyšování motivace lidí pravidelně absolvovat doporučená očkování a přeočkování, což prospěje konkrétním jedincům i celé společnosti.
Lenka Springs
Pomoci hledat cesty k vyřešení neuspokojivého stavu v oblasti očkování a imunizace české populace se snaží rovněž Zdravotnický deník, který tento týden ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a společností MSD uspořádal odborné sympózium na téma „Strategie vakcinace pro Českou republiku“. Podrobné informace ze sympózia a názory expertů přineseme v příštích dnech.
