Telemedicína už nachází své uplatnění i v psychoterapii. Pacienti, kteří zvolí psychologickou pomoc na dálku, se vyhnou dlouhým čekacím dobám na klasické sezení u terapeuta, dostane se jim přitom stejně odborné a individuální péče, uvedla na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví Jelena Holomany, spoluzakladatelka projektu Mindwell ze skupiny AKESO holding. Telemedicínské řešení podle ní pomáha i psychoterapeutům, kteří se nemusí věnovat edukaci, kterou za ně obstará aplikace, a mohou se plně soustředit jen na individuální problémy každého svého klienta.
Jelena Holomany na summitu Zdravotnického deníku popsala, jak v praxi funguje telemedicínské řešení Mindwell, jehož autorem je renomovaný psychiatr a psychoterapeut profesor Ján Praško se svým týmem odborníků. „Nabízíme digitální péči o duševní zdraví a jsme registrovaným poskytovatelem zdravotních služeb a to v několika oborech – v psychiatrii, klinické psychologii a lékařské psychoterapii. Dalším naším krokem, o který se snažíme, je získání certifikace zdravotního prostředku. V současné době se chystáme poptat SÚKL, do jaké třídy v rámci zdravotnického prostředku spadáme,“ uvedla Holomany. A dodala: „Snažíme se spojovat moderní, uživatelsky přívětivou platformu s vědecky ověřenými psychiatrickými postupy. Nesledujeme žádný well-being, snažíme se vše zakládat na důkazech. Jinými slovy, chceme být součástí zdravotnictví.
Individuální přístup zaručen
Aplikace Mindwell se skládá z tříměsíčního telemedicínského programu, který je rozdělen do dvanácti modulů. Jeden modul odpovídá jednomu sezení s terapeutem . „Na začátku každého modulu vyplní klient diagnostické škály, díky nimž monitoruje sám sebe, ale zároveň je ho díky nim schopen monitorovat i terapeut,“ vysvětlila Holomany.
Poté již následují samotné moduly, které obsahují edukační část, ve které aplikace pomocí textů, videí, kazuistik a různých interaktivních prvků (například kvízů nebo audiostop) pomůže klientovi pochopit, co se s ním v psychicképoruše, kterou řeší, děje. „Po edukační části přicházejí na řadu interaktivní cvičení, při nichž uplatní znalosti získané v edukační části. Cvičení klientům pomáhá aplikovat naučené znalosti a postupy aplikovat do reálného života,“ popsala Holomany. A doplnila: „Na konci každého modulu ještě následují relaxační techniky, které klientazklidní. A také zadání domácích úkolů na daný týden.“
Poté, co klient modul ukončí, odešle ho aplikace terapeutovi. „Ten dá klientovi nejpozději do týdne zpětnou vazbu na vypracovaná cvičení. Terapeut se v rámci zpětné vazby věnuje pacientovým dotazům, poradí mu, jak situaci zvládnout a jak poznatky z modulu přenést do každodenního života. Každý pacient má tedy zaručen zcela individuální přístup,“ uvedla Holomany. Poté co terapeut s pacientem vyřeší vše potřebné, pustí do dalšího modulu. „Přestože je tedy psychoedukace uniformní pro všechny pacienty se stejnou diagnózou, přístup ke každému pacientovi je zcela individuální, dodala spoluzakladatelka projektu Jelena Holomany.
Vyhnout se dlouhým čekacím dobám
Do projektu je dnes zapojeno 40 terapeutů, kteří jsou osobně vyškoleni zakladatelem projektu profesorem Praškem, všichni prošli pětiletým výcvikem v kognitivně-behaviorální terapii. „A plánujeme nabírat i další s tím, jak stoupá počet našich pacientů,“ uvedla Holomany. Těch je v terapeutickém programem aktuálně 170.
Mindwell je primárně klinickým nástrojem pro terapii mírných a středně těžkých psychických poruch, není tedy akutní službou nebo krizovou intervencí. Současně je ale také platformou pro neklinická témata duševního rozvoje, například zvládání stresu. „Do budoucna bychom rádi do Mindwell zapojili i chronicky nemocné lidí. V zahraničí se ukazuje že onkologičtí pacienti nebo pacienti s diabetem mají daleko větší míru incidence psychických poruch. A péče o ně je zanedbaná. Systém se soustředí hlavně na fyzické onemocnění, nikoli na psychiku. Přitom zlepšení psychiky velmi často vede i ke zlepšení fyzického stavu,“ upozornila Holomany.
„Hlavním cílem Mindwellu je zpřístupnit psychiatrickou péči všem, kteří ji potřebují. Čekací doby jsou totiž v současné době jedny z nejdelších ze všech oborů,“ řekla Holomany a doplnila: „Například Nemocnice Beroun nebo Hořovická nemocnice objednávají pacienty ke klinickému psychologovi se zhruba půlroční čekací dobou. A za tak dlouhou dobu se pacient může značně dekompenzovat nebo chronifikovat.“
Pacientův vlastní úspěch
Krom odbourání dlouhé čekací doby uvedla Holomany i další výhody telemedicínského řešení psychologické péče. „Při osobních návštěvách se klient musí přizpůsobit časovým možnostem terapeuta. To u digitálního řešení odpadá. Pokud mají lidé třeba noční směny a přes den spí, nebo jsou naopak mimořádně pracovně vytížení každý den v pracovní době, může pro ně být telemedicínské řešení vhodnou alternativou,“ uvedla.
Telemedicínské řešení podle ní může být vhodné i kvůli samotné povaze onemocnění. Například lidé trpící sociální fobií se k terapii nedostanou, protože se obecně nechtějí s nikým setkat, nechtějí si s nikým povídat. „ A přitom je incidence tohoto onemocnění největší mezi 18. a 35. rokem života, kdy jsou lidé nejvíce digitálně gramotní,“ upozornila Holomany.
Holomany upozornila ještě na jeden zajímavý aspekt telemedicínského řešení terapeutické pomoci. „Když klient projde naším programem a jeho stav se zlepší, vnímá ten úspěch primárně jako svůj, ne jako úspěch terapeuta. Efekt terapie je díky tomu dlouhodobější, klientovi se navíc zvyšuje sebevědomí,“ vysvětlila.
Terapeut se může soustředit na to podstatné
„Cílem Mindwell není nahradit návštěvy u lékaře, čehož se obávají odborné společnosti v psychologické a psychiatrické komunitě. Cílem opravdu je doplnit kapacitu,“ vyvracela Holomany na summitu nejčastější výtku odborné komunity. A pokračovala: „Největší obavou všech – včetně nás samotných – byl nedostatečný kontakt s terapeutem, nicméně mohu říci, že si naši klienti na tento aspekt zatím nestěžují,“ uvedla Holomany s tím, že tuto obavu vyvrací i dosud provedené zahraniční metastudie.
Výhoda telemedicínského řešení podle ní spočívá i v tom, že většinu času při osobním sezení terapeut klienta edukuje, často mu vysvětluje totéž dokola. A kvůli edukaci nemá dostatečný prostor soustředit se na terapii. „V Mindwellu jsme to vyřešili tak, že jsme psychoedukaci zdigitalizovali. Je to ostatně jediná komponenta terapie, kterou lze zdigitalizovat,“ vysvětlila Holomany. A doplnila: „Software tedy jen pomůže klinikovi péči o klienta zefektivnit. A on za 50 minut, kdy se by při osobním sezení věnoval jednomu pacientovi, v Mindwellu ‚odbaví‘ pacienty čtyři. Terapeutický efekt zůstane zachován, což potvrzují metastudie. Právě proto, že mu odpadá nutnost psychoedukace, která mu při osobním kontaktu zabere nejvíce času.“
Pokud navíc terapeut uzná, že pro klienta není telemedicínské řešení vhodné, může ho odeslat do jiné péče, která je pro něj vhodnější – ať už je to hospitalizace nebo nějaká prezenční psychoterapie. „To pozná právě z diagnostických dotazníků a dalších údajů, které o sobě klient vyplňuje. Je ale potřeba dodat, že na tu prezenční psychoterapii si klient pravděpodobně několik měsíců počká,“ uzavřela Jelena Holomany.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
