V České republice umíme při zařazování do úhrad dobře hodnotit léky a před několika lety jsme se velmi posunuli i u zdravotnických prostředků na poukaz. Doposud ale zcela scházelo zohledňování inovací při rozhodování o úhradách u zvlášť účtovaného zdravotnického materiálu (ZUM). Změnit se to rozhodla největší česká zdravotní pojišťovna, která vytvořila metodiku pro zařazování ZUMů do úhrad (problematice jsme se věnovali také zde, zde, zde či zde a nejnovější komentář pak napsal farmakoekonom Tomáš Doležal). Ta rozděluje vstupující ZUMy do tří kategorií – zdravotnické prostředky, zdravotnické prostředky s dílčí inovací a zdravotnické prostředky se zásadní inovací. Výrobci a dodavatelé se přitom při podání strukturovaného podání rozhodnou, do které kategorie chtějí prostředek zařadit, a v případě zdravotnických prostředků s inovací pak musejí zpracovat také analýzu dopadu do rozpočtu.
V tuto chvíli je nový proces v testovací fázi a během tohoto roku ještě budou vznikat doplňující materiály, jako je metodika hodnocení zdravotnických technologií. Zároveň se už teď pracuje ve spolupráci se všemi stakeholdery na zpřesnění metodiky pro zařazování ZUMů, kde jednou z hlavních novinek bude možnost podávat návrhy na zařazení či změnu u zdravotnického prostředku kdykoliv během roku. Dění kolem metodiky pro zařazování ZUMů do úhrad přiblížil Zdravotnickému deníku Jiří Štěrba pověřený řízením Odboru zdravotnických prostředků VZP.
Bude VZP k metodice zařazování ZUMů do úhrad ještě publikovat nějaké dílčí metodiky a materiály?
V následujícím období budou publikovány další metodické postupy, které budou jasně definovat veškeré procesy v oblasti ZUM. V této oblasti VZP ČR spolupracuje nejenom se zástupci akademické obce, ale současně se zástupci průmyslu, Ministerstva zdravotnictví ČR, SÚKL a dalších. S cílem co největší nezávislosti a transparentnosti celého procesu jsme požádali o spolupráci zástupce Českého vysokého učení technického (specificky zástupce Fakulty biomedicínského inženýrství) a byla oslovena také Česká společnost pro farmakoekonomiku a hodnocení zdravotnických technologií, jejímiž členy jsou i zástupci průmyslu. Naším cílem je do konce tohoto roku publikovat ve spolupráci s ČVUT a ČFES metodiky hodnocení zdravotnických technologií tak, aby bylo jednoduše a transparentně popsáno hodnocení technologií s predikovatelným výsledkem. S tím souvisí i uchopení dalších postupů v rámci hodnocení již hrazených zdravotnických technologií.
V této době má běžet přechodné období, kdy mohou výrobci a distributoři podávat podněty a připomínky ohledně toho, s čím mají při naplňování metodiky problém. Už se vám rýsují nějaké okruhy, kde by podle vás přicházela v úvahu úprava?
Byť by se mohlo jednat o poměrnou krátkou dobu, kdy byla metodika akceptována zástupci pracovní skupiny ke zdravotnickým prostředkům při Ministerstvu zdravotnictví ČR, tak již usilovně pracujeme na dalším rozvoji. Tím je myšleno především zpřesnění. Již nyní však můžeme říci, že jedna ze zásadních změn bude v oblasti možnosti podání návrhů o zařazení/změnu v případě zdravotnického prostředku, které bude nově možné kdykoli během roku.
Chystá se VZP v návaznosti na prosbu průmyslu uveřejnit vzorovou analýzu dopadu do rozpočtu pro virtuální ZUM, aby si mohli dodavatelé lépe představit, v jaké podobě mají své analýzy předkládat?
Požadavek průmyslu na zveřejnění „vzorové“ analýzy dopadu do rozpočtu není s ohledem na odlišnost jednotlivých typů zdravotnických prostředků a zahrnutí jiných vstupních zdrojů reálný. Byli bychom neradi, pokud by na stránkách VZP ČR byla zveřejněna vzorová analýza a následně byla využívána i v případech, kdy naopak tento typ analýzy není tím správných podkladem. Nicméně pro možnou inspiraci mohou zástupci průmyslu shlédnout veřejně dostupné klinicko-ekonomická hodnocení jednotlivých konkrétních typů zdravotnických prostředků zveřejněné státními agenturami jiných států. Jak jsem již také uvedl, zahájili jsme spolupráci se zástupci FBMI a ČFES s cílem přípravy transparentních postupů, které budou popisovat i vhodnost využití jednotlivých analýz. Zpracování analýzy dopadu do rozpočtu očekáváme vždy v případech zdravotnických prostředků s inovací.
Měly by být do budoucna stanoveny nákladové stropy, které by určily hranici ochoty platit u srovnatelných zdravotnických prostředků, zdravotnických prostředků s dílčí inovací a zdravotnických prostředků se zásadní inovací?
Stanovení nákladových stropů, respektive hranice ochoty platit, sice aktuálně není předmětem hlavních diskusí v rámci vstupu zdravotnických prostředků na trh do České republiky, ale lze očekávat, že tato otázka bude v blízké budoucnosti jedním z hlavních témat společných diskusí.
Má VZP ambici do budoucna na základě údajů ze strukturovaných podání vytvořit kategorizaci a úhradové skupiny? Dává něco takového podle vás u ZUMů smysl?
Vytváření skupin zaměnitelných zdravotnických prostředků, respektive vytváření takzvaných generických skupin zdravotnických prostředků, je využíváno i v jiných státech EU, například ve Francii. Naším cílem je vytváření „dynamických“ skupin, které budou reflektovat technologický vývoj v jednotlivých skupinách zdravotnických prostředků. Nelze tedy hovořit o tvorbě široké skupiny řekněme „zaměnitelných zdravotnických prostředků“, které budeme srovnávat pouze na základě cílové populace a účelu použití, ale naopak je společným cílem odlišit právě ty zdravotnické prostředky, které mají vyšší klinický přínos.
Na jakém podkladě by podle vás měly vznikat skupiny vzájemně zaměnitelných prostředků?
Podkladem bude strukturované podání, kde sám výrobce definuje, zda jeho konkrétní zdravotnický prostředek je co do klinického efektu srovnatelný, anebo jde o zdravotnický prostředek, byť pro stejnou skupinu pacientů, tak s vyšším klinickým efektem.
-mk-
