„Abychom mohli navýšit příjem systému veřejného zdravotního pojištění cestou přímých plateb občanů a doplňkového připojištění nebo pojištění, je třeba novelizovat zákon č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění,“ uvedl v sobotu na ideové konferenci Občanské demokratické strany (ODS) senátor Roman Kraus. Ten totiž vede nejen senátní Výbor pro zdravotnictví, ale také expertní zdravotnický tým ODS. Kraus představil návrhy na změnu konkrétních paragrafů a uvedl, že na novele již pracuje ministerstvo zdravotnictví. Cílem je umožnit jednak hradit ekonomicky nejméně náročné a přitom srovnatelné zdravotnické služby a jednak si u částečně hrazených služeb legálně doplatit rozdíl mezi výší úhrady a cenou. Na ministerstvu financí pak vzniká ještě jiný zákon, který bude společný pro všechny zdravotní pojišťovny a ustanoví nad nimi dohledový orgán.
Ideová konference ODS ukázala priority, na které se chce momentálně nejsilnější koaliční strana zaměřit. V oblasti zdravotnictví zacílí na zvýšení efektivity systému a nutné změny legislativy.
Nezvyšovat veřejné výdaje, otevřít dveře soukromým
Vyhlídky zdravotnictví jsou obecně známé. Obyvatelstvo stárne, roste poptávka po zdravotních službách a klesá podíl obyvatelstva v ekonomicky produktivním věku. „K udržení kvality a dostupnosti zdravotních služeb je třeba zajistit dlouhodobě udržitelné financování,“ říká ODS. „Nechceme zvyšovat daně ani odvody. Bylo by dobře, kdyby se nemusely razantně navyšovat platby za státní pojištěnce,“ zdůrazňuje senátor Kraus a připomíná, že díky valorizaci těchto plateb přiteče do systému veřejného zdravotního pojištění příští rok odhadem“ o 21-22 miliard korun více“.
ODS tedy dlouhodobě nechce dál zvyšovat zátěž veřejných rozpočtů, ale preferuje zvýšení podílu soukromých prostředků, a to „prostřednictvím přímých plateb občanů, zavedením doplňkového soukromého pojištění a případně zavedením dvousložkového pojistného,“ vysvětlil na konferenci Roman Kraus. „ČR má skoro nejmenší podíl soukromých peněz. To je třeba změnit, ať už formou jednorázových plateb za různé věci, tak i – a to chci zdůraznit – dobrovolného doplňkového připojištění,“ upřesnil. Spolu s navýšením prostředků je podle ODS třeba vytvořit skutečný regulovaný trh zdravotního pojištění a zdravotních služeb, a přitom současně zajistit suverenitu pojištence a pacienta.
Novely pro platby
Na to, aby mohly být zlegalizovány některé přímé platby a současně zajištěna ochrana pacienta tak, aby zdravotní služby zůstaly dostupné a kvalitní, je třeba změnit stávající zákony, případně napsat nové.
Navýšení příjmů systému cestou přímých plateb občanů a připojištění si vyžaduje novelizovat zákon č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění. Návrh se už připravuje na ministerstvu zdravotnictví. „Nárok musí být definován vždy jen zákonem, nikoliv podzákonnými normami,“ připomněl na ideové konferenci Kraus. Nárok pojištěnce na zdravotní služby je vymezen Listinou základních práv a svobod, kde se v článku 31 píše: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Oním zákonem je právě zákon 48/1997, kde se v § 13 odstavci (1) píše: Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud
a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné,
b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy,
c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování.
Podle sdělení senátora Krause by mělo přibýt čtvrté kritérium:
d) jsou hrazeny zdravotní služby ekonomicky nejméně náročné ve srovnání s jinými alternativami vedoucími ke srovnatelnému výsledku.
„Je zásadní, že vždy bude existovat alternativa plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění,“ podtrhuje Kraus.
Druhou změnou zákona 48/1997 má pak být doplnění tzv. „paragrafu Fischerové“, který je pojmenován podle poslankyně ČSSD Fischerové, která prosadila takové jeho znění, které po dlouhá léta bránilo a i po drobných pozdějších změnách, stále v praxi brání možnosti legálně si doplatit rozdíl mezi cenou a úhradou zdravotní služby částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění (o historii „paragrafu Fischerové“ i o pokusu poslanců hnutí ANO o jeho změnu v roce 2015 psal Zdravotnický deník v článku zde).
Paragraf Fišerové je vykládán tak, že bud si pojištěnec hradí službu celou sám anebo je plně hrazená z veřejného pojištění (spíše ale obvykle nebývá), nemůže si ale doplatit rozdíl, pokud je služba hrazena jen částečně.
Konkrétně se jedná § 11 odst. 1 pís d):
d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu.
Podle Krause by měl novelizovaný text dál pokračovat takto: v případě částečně hrazených služeb to nebrání přijetí doplatku od pojištěnce ve výši, o kterou cena částečně hrazené služby přesahuje její úhradu ze zdravotního pojištění.
Dohled nad zdravotními pojišťovnami
Na ministerstvu financí se připravuje zákon, který nahradí dva současné zákony, které regulují vznik a činnost zdravotních pojišťoven. Jeden totiž zvlášť řeší VZP (Zákon č. 551/1992) a druhý pak zaměstnanecké (rezortní, oborové) zdravotní pojišťovny (Zákon č. 280/1992). Pokud změna projde, budou všechny spadat pod kuratelu společného zákona.
„Zároveň s tím je třeba založit, a to může být samostatný zákon nebo součást zákona o zdravotních pojišťovnách, nezávislý úřad (kancelář) dohledu nad zdravotními pojišťovnami tak, aby měli pojištěnci či pacienti zaručeny kvalitní služby za rozumné ceny,“ říká Roman Kraus. „Nezávislý, apolitický a kvalifikovaný, který garantuje prostředí, v němž pojištěnci poptávající služby veřejného zdravotního pojištění, mohou plně využívat svých ústavních a zákonných práv,“ dodává.
Podpora odměny pro lékárníky za expedici
Z mnoha dalších témat, jimž se na své ideové konferenci věnovala ODS a k nimž se ještě v ZD vrátíme, zmiňme aktuální problémy lékové politiky.
Senátor Kraus se explicitně postavil za „zajištění regionální dostupnosti lékárenské péče s cílem udržet ekonomickou prosperitu malých lékáren ve všech lokalitách“. Podle něj je potřeba podpořit změnu financování lékárenské péče, a to posílením pevné odměny za expedici léčivých přípravků. „Na odměnu za expedici se bude pamatovat v úhradové vyhlášce. Je to odměna za práci, kterou lékárníci dělají. Nejsou to obyčejní prodavači, kteří podávají krabičky z regálu, dělají odbornou, velice důležitou činnost pro pacienty,“ ujistil s tím, že je nutné také podpořit vzdělávání farmaceutů a farmaceutických asistentů s cílem zvýšit atraktivitu oboru a kvalitu poskytování zdravotních služeb pro pacienty.
A jak vypadá v hrubých rysech představa ODS o zajištění bezpečnosti dodávek léčivých přípravků, což je žhavé téma posledních měsíců, kdy se v lékárnách nedostávají léky jako jsou například antibiotika:
- podpora konkurenceschopnosti a udržitelnosti farmaceutického průmyslu („který je na území ČR, byť je třeba vlastněný zahraničními vlastníky v ČR. Většinou generik, nebudeme si dělat ambice vyvíjet nové léky, byt i v některých našich specializovaných zařízeních, se už vyvíjí genová terapie a je ve fázi, kdy bude implementována do nějaké malé výroby,“ doplnil Roman Kraus)
- podpora vývoje kvalitních, bezpečných, účinných a ekologičtějších LP v EU
- podpora zajištění spolehlivých zdrojů substancí pro výrobu LP a přesun výroby do EU
- vylepšení legislativy a mechanismů schopných reakce na krize, zabezpečovat dodavatelské řetězce
- předcházení nedostatku léků aktivní spoluprací s výrobci na úrovni sdílení dat o spotřebě a dostupnosti LP
Tomáš Cikrt
