Zatím můžeme podpořit jen pilotní telemedicínské projekty, řekl náměstek ředitele VZP Nosek
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna vnímá telemedicínu jako nástroj k optimalizaci péče a zvýšení efektivity zdravotnictví. K tomu, aby byla široce podpořena v úhradách ale zatím nebyly naplněny věcné předpoklady. „Proto jsme zatím připraveni podpořit jen konkrétní pilotní projekty v rámci platné legislativy,“ řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Nosek na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.
„VZP dlouhodobě zastává názor, že telemedicína je jedním z prostředků pro optimalizaci zdravotní péče a pro zvýšení efektivity. V rámci VZP jsme připravili interní program nazvaný Digitalizace zdravotnických agend s využitím prvků telemedicíny, jehož cílem je vytvoření technologicko-procesních podmínek a standardů pro podporu a realizaci projektů v rámci telemedicíny,“ uvedl Nosek a doplnil, že ve VZP připravovali i dílčí projekty týkající se legislativy, patentové ochrany nebo technologie sdílení procesů s poskytovateli a sdílení dat mezi jednotlivými subjekty. „Vznikl i projekt týkající se úhrad, což je samozřejmě věc, která zajímá všechny poskytovatele,“ dodal Nosek.
Náměstek ředitele VZP upozornil na to, že seznam počtu zákonů, které se zabývají telemedicínou, čítat už v roce 2021 devět položek. „Právní rámec a rozsah toho, kam všude zasahuje telemedicína, je skutečně široký,“ řekl. Právě v roce 2021 se VZP pokusila definovat svůj postoj k oblasti a deklarovala snahu pomoci k zavedení fungujícího organizačního rámce a podmínek pro telemedicínu.
Obavy z evropské legislativy
Největší tuzemská zdravotní pojišťovna si stanovila konkrétní kroky k rozvoji a standardizaci elektronického zdravotnictví a interoperabilitě v sektoru. „Ty jsou částečně splněny, vyřešena je například jednotná identifikace pacienta, přestože je tu mantra bezvýznamového identifikátoru,“ uvedl Nosek.
Klíčová je podle něj i oblast standardizace zdravotní dokumentace. „Základem je vymezení hřiště, a to nejen pro telemedicínu, ale obecně pro elektronizaci zdravotnictví. Bez vymezeného hřiště totiž nejsme schopni správným způsobem kooperovat a sdílet data,“ řekl Nosek. A doplnil, že jedním ze základních stavebních kamenů úspěšné elektronizace zdravotnictví je také zajištění kybernetické bezpečnosti v celém resortu zdravotnictví.
Nosek také vyjádřil své obavy z toho, jak by současné snahy týkající se telemedicíny mohlo částečně zmařit zavedení EHDS (evropského prostoru pro sdílení zdravotnických údajů). „Představa, že teď něco vymýšlíme a namalujeme si hřiště, a pak přijde EHDS a to hřiště nám namaluje trochu nebo úplně jinak, to je pro mne děsivá. A vidím naprostou nezbytnost přímé – a pokud možno co nejbližší – komunikace se subjekty, které legislativu v Bruselu připravují,“ uvedl náměstek ředitele VZP.
Vyjádřil také názor, že by EHDS mohla vstoupit v účinnost dříve, než se většinově předpokládá. „Na rozdíl od pana náměstka Dvořáčka (náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček – pozn. red.) jsem byl na mítinku, kde vystupoval europoslanec, který se účastní jednání přípravné skupiny. A ten se tvářil, že jejich tendencí a snahou je přijmout koncept EHDS do konce roku 2023, tak aby vstoupil v účinnost ideálně už v roce 2025,“ řekl Nosek s tím, že se obává, že by se mohlo stát, že v praxi nebude nikdo schopen evropské nařízení realizovat.
Hrozící „živelné“ prosazení
Náměstek ředitele VZP také připomněl, že je potřeba definovat i financování telemedicínských služeb a úhrady, případně i otázky spoluúčasti a plateb pacientů. „Určitá část telemedicíny by měla přinášet zvýšení komfortu pacienta. A je tedy pak otázkou, proč by se na jejím hrazení nemohl pacient spolupodílet,“ řekl. A dodal, že si uvědomuje, o jak ožehavou otázku se v naší společnosti jedná.
VZP podle Noska nevnímá telemedicínu jen jako možnost telekonzultace lékaře a pacienta, ale jako širší možnost využít moderní digitální technologie k monitoraci dat, která jsou aktivně využívána k léčbě pacienta, k prevenci komplikací, rehospitalizací a v konečném důsledku ke zlepšení pacientova života v rámci jasně definovaných pravidel. „Telemedicínská řešení by měla být prostředkem ke zlepšení kvality, efektivity a dostupnosti zdravotních služeb pro pacienta. Během covidu se ukázalo, jak důležitá je schopnost praktických lékařů komunikovat s pacienty, aniž by prodlužovali fronty ve svých ordinacích,“ míní náměstek ředitele VZP.
V současnosti podle Noska nadále trvá zájem VZP o zavedení telemedicíny jako prostředku pro optimalizaci péče zdravotních služeb. Věcné předpoklady ale podle něj zatím nebyly naplněny. „V kontextu jejich nenaplnění jsme zatím připraveni podpořit jen konkrétní pilotní projekty v rámci platné legislativy,“ uvedl Nosek, podle něhož si telemedicína svou cestu najde, i když hrozí, že to možná bude cesta „živelného“ prosazení. „Jako plátce z toho nemůžu být úplně nadšený, ale když to bude ku prospěchu pacienta, musím si jako člověk říct: Budiž, nedá se nic dělat. A musíme doufat v lepší zítřky,“ dodal Nosek.
Jakub Němec
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
Jakub Němec
