Vězeňská služba bude muset žalobcům signalizovat použití násilí proti vězňům
Novou informační povinnost bude muset plnit Vězeňská služba. Devět mimořádných situací budou věznice hlásit státním zástupcům, kteří vykonávají dozor nad vězeňstvím. Nyní věznice hlásí jen smrt vězně. Není tak zajištěno, že budou signalizovány další situace, zdůvodňuje ministerstvo spravedlnosti změnu. Nově proto budou věznice informovat o použití násilí proti vězňům, ale také o pokusech o vzpouru, hladovku či korupci a násilí proti pracovníkům věznice.
Vyplývá to z návrhu novely zákona o výkonu trestu, jehož převážná část se týká finančních prostředků vězňů a jejich sociální situace.
Hned v úvodu návrhu novel je § 3 však nově zařazena pasáž o informační povinnosti Vězeňské služby v případě použití donucovacích prostředků proti vězni podle zvláštního zákona.
(2) Vězeňská služba je oprávněna odsouzeným vydávat pokyny a příkazy a používat vůči nim jen taková omezení a donucovací prostředky, které připouští zvláštní zákon. O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění odsouzeného mimo objekt věznice, Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu.
Mohlo by vás zajímat
Podle ministerstva spravedlnosti je současná zákonná úprava v případě informační povinnosti Vězeňské služby ve vztahu k použití omezovacích prostředků a donucovacích prostředků vůči vězněným ve věznicích, ve vazbě a v detenci roztříštěna: „Ve vztahu k výkonu vazby a zabezpečovací detence je oznamovací povinnost vůči státnímu zástupci při užití těchto prostředků Vězeňské službě dnes uložena, kdežto ve vztahu k výkonu trestu nikoliv, aniž by pro to byl dán věcný důvod,“ odůvodňuje ministerstvo spravedlnosti.
Absence signalizace je pociťována jako nedostatek
O celkem devět situací, o kterých bude muset Vězeňská služba bez odkladu vyrozumět státního zástupce vykonávajícího dozor nad zákonností při výkonu trestu, je pak rozšířen výčet v §26 zákona o výkonu trestu.
Až doposud musely věznice informovat jen o smrti vězně, ale „již nikoliv o dalších vybraných událostech s výrazně negativním vlivem na práva vězňů“. „Má-li však být tento dozor vykonáván efektivně a plnit svůj účel, musí být zabezpečeno, aby státní zástupce disponoval včas potřebným množstvím relevantních informací,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Podle pokynu nejvyššího státního zástupce jsou státní zástupci povinni každou mimořádnou událost ve věznici prošetřit. Podle důvodové zprávy však není zajištěno, že se o ní dozvědí: „Státní zástupci se tedy při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu odnětí svobody již v současné době zaměřují na tyto nestandardní situace s výrazně negativním vlivem na řádný výkon trestu, nicméně není zajištěno, že jim tyto události budou včas signalizovány,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Proto se podstatným způsobem rozšiřuje informační povinnost Vězeňské služby vůči státním zástupcům vykonávajícím dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu i na další, v zákoně dosud neuvedené zásadní události mezního charakteru pro práva odsouzených, jejichž osobní svoboda je v souladu se zákonem omezena,“ dodává k tomu ministerstvo.
Že dosud neexistuje informační povinnost o uvedených událostech, má ministerstvo spravedlnosti za „nedostatek“. „Byť je mezi VS ČR a státním zastupitelstvím nastavena kvalitní vzájemná spolupráce, a lze proto obecně konstatovat, že převážná většina potřebných informací je státnímu zastupitelství v rámci dobrovolné součinnosti poskytována, je absence informační povinnosti Vězeňské služby vůči netrestnímu úseku státního zastupitelství pociťována jako nedostatek,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Takto má vypadat nové ustanovení zákona.
(3) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, jestliže dojde
a) k úmrtí odsouzeného,
b) k pokusu odsouzeného o sebevraždu,
c) k sebepoškození odsouzeného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, po dobu nejméně sedmi dnů, obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození,
d) k jednání, kterým jiná osoba odsouzenému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, po dobu nejméně sedmi dnů, obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření,
e) k fyzickému útoku odsouzeného proti zaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce anebo jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění odsouzeného,
f) ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny odsouzených proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice, anebo proti pokynu či příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské služby,
g) k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil odsouzeného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství,
h) k útěku odsouzeného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel trestu, nebo
i) k nepřetržitému odmítání stravy odsouzeným po dobu alespoň pěti po sobě jdoucích dnů.
Irena Válová
