Plánujeme začít s audity, říká předseda přístrojové komise
Předseda přístrojové komise Marek Mechl. Foto: Radek Čepelák
O činnosti, záměrech a perspektivách přístrojové komise ministerstva zdravotnictví mluvil na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví její předseda Marek Mechl. Vysvětlil například to, proč se ustupuje od instalací nových CT přístrojů, a představil i novinky ve fungování komise – plánované audity nebo časové omezení opakovaných žádostí.
Přístrojová komise, jejíž celé jméno zní komise ministerstva zdravotnictví pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků a kapacit hrazených ze zdravotního pojištění, byla po letech nečinnosti obnovena v roce 2014 a od té doby funguje bez přerušení. „Přístrojová komise nic nepovoluje, ani nezakazuje, pouze doporučuje. Dnes už ani neplatí v počátcích komise platné memorandum mezi ministerstvem a pojišťovnami, že přístroj, který komise nedoporučí, pojišťovny nenasmlouvají. Vazby ale samozřejmě zůstávají,“ vysvětlil Mechl.
Devatenáctičlennou komisi tvoří čtyři zástupci ministerstva zdravotnictví, čtyři zástupci zdravotních pojišťoven (dva z VZP), čtyři zástupci zřizovatelů, tři zástupci odborných společností a dva zástupci odborů. Po jednom zástupci pak v komisi mají Česká lékařská komora a pacientské rady. „Komise je velmi nehomogenní, jsou v ní zástupci ze všech oblastí, což je podle mého názoru velmi užitečné a důležité pro jednání,“ uvedl Mechl.
Strmý nárůst počtu přístrojů od roku 2020
Komise posuzuje z hlediska dostupnosti, vytížení, medicínské potřeby a přínosu přístroje, jejichž provoz bude hrazený z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ale i přístroje čistě vědecké, na jejichž nákup byly použité dotace ze státního rozpočtu. Posuzuje ale jen přístroje s předpokládanou pořizovací cenou nad pět milionů korun bez DPH. „Musím přiznat, že se mi zpočátku ta hranice nelíbila, ale když jsem si potom uvědomil, kolik bychom museli posuzovat přístrojů, kdyby byla hranice nižší, třeba i pětimilionová s DPH, tak si nakonec myslím, že je ta hranice dobře určena,“ řekl Mechl. Komise se zabývá jak obnovami stávajících přístrojů přístroji stejného, ale i jiného typu, stejně jako nákupy nových přístrojů existujícího typu nebo typu zcela nového. „Ta poslední varianta je přitom nejnáročnější,“ doplnil Mechl.
Za prvních šest let po svém obnovení (tedy mezi lety 2014 a 2020) probrala komise během 31 jednání 632 přístrojů, z nichž nedoporučila 50, tedy 8 procent z nich. Pak ale nastal zlom, především kvůli programu REACT-EU. „Od roku 2020 jsme už museli probrat dalších 800 přístrojů, což byl opravdu brutální počet a stálo nás to hodně práce,“ vysvětlil Mechl. A dodal, že se do práce přístrojové komise promítla i pandemie covidu, kvůli které probíhala některá zasedání online, což jednání zpomalovalo a činilo složitějším.
„Při posuzování přístroje vyžadujeme studii proveditelnosti, která musí obsahovat řadu informací,“ zdůraznil Mechl. Patří mezi ně například technická specifikace, potřeba přístroje v regionu i v daném zdravotnickém zařízení, počty vyšetření, cena přístroje, finanční zdroje, personální zabezpečení nebo HTA u nových přístrojů. Mechl také doplnil, že žadatelé mohou být přítomni na jednání komise. „Většinou si je zveme sami poté, co dostaneme žádosti. U nových instalací to děláme téměř vždy,“ dodal.
Kontroly provozu i personálního zajištění
Marek Mechl mluvil na summitu i o novinkách ve fungování přístrojové komise. „Statut komise i jednací řád se vyvíjejí průběžně. Z relativních inovací lze zmínit, že jsme se shodli na tom, že žádost lze pro stejný přístroj na stejném místě podat opakovaně nejdříve za dva roky, případně za rok odůvodněně, což posuzují předseda a místopředseda komise. Už to máme i ve stanovách. Vedlo nás k tomu několik situací – nejmenované pracoviště například námi nedoporučenou žádost vracelo celkem pětkrát. A to už přetekl i náš pohár trpělivosti,“ popsal předseda komise.
Úplnou novinkou je, že má přístrojová komise v plánu začít dělat audity. „Přidá nám to trochu práci stran právního oddělení ministerstva zdravotnictví, ale možné to je. Každý žadatel vyplňuje souhlas, že můžeme udělat audit na jeho pracovišti, a již na podzim tohoto roku počítáme minimálně s jedním auditem. Žadatel vyplní například to, že bude u nového přístroje pracovat ve dvou směnách a že k tomu disponuje dostatkem radiologů a radiologických asistentů. Nikdo krom pojišťoven tyhle věci ex post už nekontroloval, my se chystáme na některá taková pracoviště zajít a zkontrolovat, jestli vše opravdu funguje tak, jak žadatel sliboval v žádosti,“ upřesnil Mechl.
Předseda přístrojové komise potvrdil, že je dnes v České republice dostatek CT přístrojů a jejich nové instalace už se příliš často dít nebudou. „Také by se měly omezovat jejich obnovy, což je samozřejmě velmi problematické téma, které vyvolá velké vzrušení. Ale už nastal čas na to, abychom omezovali počet CT přístrojů – jednak kvůli snižování radiační zátěže, ale i kvůli tomu, že když vás dnes třeba neurolog pošle na CT šetření mozku nebo hlavy a vy trpíte nějakými dlouhodobými bolestmi hlavy, je to špatně. Měli byste místo na CT jít na magnetickou rezonanci, i když bude za měsíc. A podobné to je třeba i u vyšetření bederní páteře, u lumbaga,“ vysvětlil Mechl.
Na závěr své přednášky představil Mechl i další plány přístrojové komise. „Co se týče perspektiv, chtěli bychom krom provádění auditů na pracovištích také zelektronizovat celou žádost i celý archiv žádostí, chtěli bychom sjednotit mapy přístrojů a podílet se na kategorizaci přístrojů a na HTA,“ uzavřel Marek Mechl.
Mohlo by vás zajímat
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.
Jakub Němec
