Napjatá finanční situace v německém systému zákonného zdravotního pojištění pokračuje. Cechovní zdravotní pojišťovny (IKK) proto vyzvaly spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD), aby urychleně zahájil důvěryhodnou a udržitelnou reformu financování zdravotnického systému v Německu. Vyplývá to z pozičního dokumentu IKK, který má Zdravotnický deník k dispozici.
Cechovní zdravotní pojišťovny (IKK – Innungskrankenkassen) po spolového ministru zdravotnictví Lauterbachovi požadují především mnohem lepší kontrolu výdajů ve zdravotnickém systému. Pojišťovny to zdůraznily ve svém pozičním dokumentu, v němž formulují zásadní body, na něž by se měla reforma financování zdravotnictví zaměřit.
„Spolkový sněm pověřil Spolkové ministerstvo zdravotnictví vypracováním zákona o finanční stabilizaci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV-Finanzstabilisierungsgesetz), vyzval ministerstvo, aby do konce května vypracovalo koncepci stabilního, spolehlivého a solidárního financování GKV,” upozorňují autoři pozičního dokumentu.
Schodek zdravotnického systému 17 miliard eur
Spolkové ministerstvo zdravotnictví podle nich zatím předložilo pouze krátkodobá opatření, která se dotknou hospodaření systému GKV jen v roce 2023. „Aby se předešlo dalštelemímu prudkému nárůstu dodatečných příspěvků, jsou nyní zapotřebí důsledné kroky. Dosud ale žádný koncept zveřejněn nebyl,” píše se dále v pozičním dokumentu.
Pojišťovny upozorňují, že pro letošní rok je v systému GKV předpokládaný schodek ve výši kolem 17 miliard eur (přes 400 miliard korun). Pro rok 2024 se sice prognóza jeví příznivěji, náklady vyplývající z ohlášených reformních kroků například v nemocniční péči jsou ale zcela otevřené.
„S ohledem na trvale vysokou míru inflace a rostoucí nemocnost byly rovněž vzneseny masivní požadavky ze strany Německé nemocniční společnosti a dalších svazů či asociací na kompenzace jak pro lůžkovou, tak ambulantní péči,” upozorňují dále cechovní zdravotní pojišťovny.
Podle nich je tedy zcela nejasné, jak spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach hodlá dosáhnout svého cíle, kterým je mimo jiné „nadřazenost lékařského hlediska nad ekonomickými, aniž by se zvýšily náklady”. Zástupci cechovních pojišťoven v této souvislosti také upozornili, že spolkový ministr financí je proti zvyšování pojistné zátěže pojištěnců.
Využijte rodinné lékaře a telemedicínu
„Jde nám o možnosti kontroly a řízení specifické péče pro naše pojištěnce, o posílení finanční odpovědnosti spolkové vlády i poskytovatelů péče a v neposlední řadě o zaměření se na kvalitu namísto návratnosti,” vysvětloval pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt generální ředitel IKK Hand Peter Wollseifer poziční dokument IKK.
Cechovní zdravotní pojišťovny mimo jiné žádají, aby systém více spoléhal na péči zaměřenou na takzvané rodinné lékaře a důsledné využívání telemedicíny. Poziční dokument rovněž doporučuje obnovení kontrolních práv zdravotních pojišťoven v nemocničním sektoru, rozšířením výběrových a vyjednávacích možností systému veřejného zdravotního pojištění a s obnovením základní mzdové orientace při vyjednávání o cenách.
IKK také požadují, aby byl katalog výkonů aktualizován a provizorní financování v lůžkové části zdravotní péče bylo financováno z daní a nikoli dodatečných příspěvků na zdravotní pojištění.
Cechovní zdravotní pojišťovny již loni v srpnu představily také koncepci příjmové stránky systému zákonného zdravotního pojištění. Ta stojí mimo jiné na úpravě spolkové dotace na kompenzaci služeb nesouvisejících s pojištěním nebo povinného příspěvku do systému zdravotního pojištění z daní, které souvisí se zdravím a životním prostředím.
Zdeňka Musilová
